dnes je 22.10.2024

Input:

Sestavení daňového přiznání, zaúčtování splatné daně z příjmů a tvorba rezervy na daň z příjmů

12.9.2024, , Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 15 minut

601
Sestavení daňového přiznání, zaúčtování splatné daně z příjmů a tvorba rezervy na daň z příjmů

prof. Ing. Libuše Műllerová, CSc.

  • Sestavení daňového přiznání (úprava výsledku hospodaření na základ daně)

  • Zaúčtování splatné daně z příjmů

  • Tvorba rezervy na splatnou daň z příjmů (ze zisku)

Sestavení daňového přiznání (úprava výsledku hospodaření na základ daně)

Pro zjištění základu daně se vychází z výsledku hospodaření (zisk nebo ztráta) zjištěného z účetnictví, a to bez vlivu Mezinárodních účetních standardů (§ 23 odst. 2 ZDP), pokud poplatník má povinnost podle nich účtovat a sestavovat účetní závěrku (§ 19a ZoÚ). Výsledek hospodaření před zdaněním, zjištěný v účetnictví, není tedy ještě daňovým základem. Úprava výsledku hospodaření na základ daně se provádí v daňovém přiznání. V následujícím schématu je velmi zjednodušeně naznačeno, co je třeba vzít v úvahu při tvorbě základu daně úpravou účetního výsledku hospodaření před zdaněním. VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ zjištěný z účetnictví před zdaněním
(= rozdíl výnosů a nákladů v účetnictví) 
– osvobozené výnosy (příjmy) 
– výnosy (příjmy) nezahrnované do základu daně
(včetně samostatných základů daně, které se nezahrnují do základu daně) 
+ částky neoprávněně zkracující výnosy (nepeněžní výnosy a mimoúčetní příjmy) 
+ účetní náklady, které nejsou uznanými daňovými náklady 
+ částky pojistného sociálního pojištění sražené zaměstnancům stejně jako částky pojistného, které za zaměstnance odvádí zaměstnavatel a zaúčtované v nákladech podniku, avšak neodvedené ve lhůtě 
– náklady (výdaje) nezachycené ve výsledku hospodaření, které lze uznat pro účely daně z příjmů (tzv. mimoúčetní náklady) 
+ zrušení částek uplatněných v předešlých zdaňovacích obdobích při úpravě základu daně 
+ částky určitých zákonem stanovených neuhrazených závazků, od jejichž splatnosti uplynulo 30 měsíců 
= ZÁKLAD DANĚ  
  • Výnosy (příjmy) osvobozené od daně z příjmů právnických osob (–) u podnikatelských subjektů (upravuje § 19 ZDP), vyjmenujme alespoň některé nejčastější příklady (nejedná se o vyčerpávající výčet):

    • výnosy (příjmy) v podobě příspěvku výrobců nebo provozovatelů solárních elektráren podle zvláštního zákona,

    • úroky z přeplatku na dani zaviněného správcem daně a z úroků z přeplatků zaviněných orgánem sociálního zabezpečení,

    • podíly na zisku vyplácené dceřinou společností, která je daňovým rezidentem v ČR mateřské společnosti v některém z členských států EU

    • výnosy z prostředků rezerv uložených na zvláštním vázaném účtu v bance podle zákona o rezervách,

  • Výnosy (příjmy), které se nezahrnují do základu daně (–), jsou:

    • částky, které již byly u téhož poplatníka zdaněny podle zákona o daních z příjmů, např. výnosy zahrnuté v dodatečném daňovém přiznání, patřící do minulého účetního (a zdaňovacího) období, ale zaúčtované jako oprava minulých let (na účtu 427 – Jiný výsledek hospodaření minulých let) v běžném účetním (a zdaňovacím) období,

    • výnosy, které jsou účtovány v běžném účetním období, avšak nejsou uhrazeny a do základu daně se zahrnují až při zaplacení; jedná se např. předpis neuhrazené pohledávky za smluvní pokuty, poplatky a úroky z prodlení,

    • částky tvořící samostatné základy, které již byly zdaněny srážkou u zdroje (např. přijaté podíly na zisku),

    • částky související s účetními náklady, které (i v minulých obdobích) nebyly uznány jako daňové, např. čerpání účetních rezerv a účetních opravných položek (přesto, že čerpání rezerv a opravných položek je účtováno ve prospěch nákladů, z hlediska dopadu do základu daně mají tyto položky charakter výnosů),

    • kursové zisky, pokud účetní jednotka vstoupila do režimu nezdaňování kursových rozdílů.

  • Nepeněžní výnosy (příjmy) (+) jsou položky, o které je nutno zvýšit výsledek hospodaření před zdaněním. Zpravidla se jedná o částky, o které byly neoprávněně sníženy výnosy. To platí pro převážnou většinu nepeněžních výnosů (příjmů), které v rozporu s účetními pravidly nebyly zahrnuty do výnosů. Neoprávněné zkrácení výnosů, a tedy i základu daně se může týkat i použitého nebo sjednaného ocenění mezi propojenými osobami. I v tomto případě musí poplatník dbát na to, aby nedocházelo ke krácení daně. V optimálním případě by mělo platit, že byly použity ceny, které by byly dosaženy mezi nezávislými osobami. Nejvyšší riziko, že budou použity odlišné ceny a tím i snížen základ daně (nebo zvýšena daňová ztráta) hrozí mezi osobami, resp. poplatníky daní z příjmů, kteří mezi sebou mají úzký vztah. Proto správce daně věnuje pozornost cenám, za něž byly provedeny transakce u osob, které jsou s poplatníkem spojeny osobně nebo kapitálově. Tyto osoby se nazývají kapitálově a jinak spojené (viz § 23 odst. 7 ZDP).

Kapitálově spojenými osobami jsou osoby, které se přímo nebo nepřímo podílejí na kapitálu nebo na hlasovacích právech druhé osoby, anebo se jedna osoba přímo podílí na kapitálu nebo hlasovacích právech více osob; a přitom tento podíl představuje alespoň 25 % základního kapitálu nebo 25 % hlasovacích práv těchto osob jsou všechny tyto osoby

Nahrávám...
Nahrávám...