Sankce za nedodržení povinnosti v pracovněprávních vztazích

2.10.5 Sankce za nedodržení povinnosti v pracovněprávních vztazích

JUDr. Petr Bukovjan

Zákon o inspekci práce stejně jako kontrolní řád do 30. 6. 2017 rozlišoval mezi přestupky fyzických osob a správními delikty právnických osob (s tím, že na odpovědnost za jednání, k němuž došlo při podnikání fyzické osoby nebo v přímé souvislosti s ním, se vztahují ustanovení zákona o odpovědnosti a postihu právnické osoby), zákon o zaměstnanosti protiprávní jednání označoval za správní delikty a v jejich rámci znal přestupky fyzických osob a správní delikty právnických osob a podnikajících fyzických osob. V souvislosti s nabytím účinnosti zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich (PřestZ), ke dni 1. 7. 2017 se protiprávní jednání jak fyzických, tak právnických osob označují shodně jako přestupky. Tento zákon vymezuje odpovědnost za přestupek, okolnosti vylučující protiprávnost, pravidla pro zánik odpovědnosti za přestupek a souhrnné vymezení druhů správních trestů (z nichž jen některé se uplatní ve vztahu k níže popsaným přestupkům v pracovněprávní oblasti), jejich ukládání a řízení o přestupcích.

Zákon o inspekci práce

Zákon o inspekci práce rozeznává přestupky fyzických osob (§ 10 až 22 ZIP) a přestupky podnikajících fyzických osob a právnických osob (§ 23 až 34 ZIP) obecně na úseku:

• součinnosti zaměstnavatele a orgánu jednajícího za zaměstnance,

• rovného zacházení,

• ochrany soukromí a osobních práv zaměstnanců,

• pracovního poměru nebo dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr,

• odměňování zaměstnanců,

• náhrad,

• pracovní doby,

• dovolené,

• bezpečnosti práce,

• zvláštních pracovních podmínek některých zaměstnanců,

• bezpečnosti technických zařízení se zvýšenou mírou ohrožení života a zdraví,

• vyhrazených technických zařízení,

• agenturního zaměstnávání,

• výkonu umělecké, kulturní, sportovní a reklamní činnosti.

Dle ustanovení § 9a a § 22a ZIP může být fyzické osobě nebo právnické osobě uložena pokuta za přestupek spočívající v tom, že nesplnila některou ze svých povinností dle § 9 ZIP, tedy dostavit se v odůvodněných případech na výzvu inspektora a v určené lhůtě na pracoviště úřadu nebo inspektorátu a poskytnout údaje, dokumenty nebo věci související s výkonem kontroly, resp. povinnost dostavit se na takové místo za účelem projednání výsledků kontroly. Pokuta může dosáhnout výše až 200 000 Kč.

Zákon o zaměstnanosti

Úpravu přestupků obsahuje zákon o zaměstnanosti v ustanoveních § 139 a 140 ZZ. Tyto by se daly rozdělit do následujících oblastí:

• diskriminace a rovné zacházení,

• nelegální zaměstnávání (výkon nelegální práce),

• zprostředkování zaměstnání,

• povinnosti vůči osobám se zdravotním postižením,

• oznamovací a evidenční povinnosti,

• vykázání dlužných mzdových nároků.

Co se týče jednotlivých skutkových podstat protiprávních jednání, kontrolovaná osoba se dopustí přestupku, pokud:

• poruší zákaz diskriminace nebo nezajistí rovné zacházení podle zákona o zaměstnanosti,

• zprostředkuje zaměstnání bez povolení nebo jiným způsobem poruší při zprostředkování zaměstnání zákon o zaměstnanosti nebo dobré mravy,

• nedoloží ve stanovené lhůtě ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o povolení ke zprostředkování zaměstnání generálnímu ředitelství Úřadu práce doklad o sjednání pojištění agentury práce,

• zastřeně zprostředkovává zaměstnání,

• umožní fyzické osobě výkon nelegální práce,

• nesplní povinný podíl zaměstnávání osob se zdravotním postižením nebo způsob plnění povinného podílu neohlásí úřadu práce,

• neplní oznamovací povinnosti podle zákona o zaměstnanosti nebo nevede evidence v tomto zákoně stanovené,

• nemá v místě pracoviště kopie dokladů prokazujících existenci pracovněprávního vztahu,

• ve stanovené lhůtě písemně nevykáže dlužné mzdové nároky zaměstnanců pro účely zákona č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

Dle ustanovení § 132 ZZ je fyzická osoba, která se zdržuje na pracovišti kontrolované osoby a koná práci, povinna orgánu kontroly prokázat svou totožnost občanským průkazem nebo cestovním dokladem. Nesplnění této povinnosti je stíháno pokutou až do výše 200 000 Kč za přestupek.

Kontrolní řád

Jednou z povinností kontrolované osoby je dle kontrolního řádu povinnost vytvořit podmínky pro výkon kontroly, umožnit kontrolujícímu výkon jeho oprávnění stanovených tímto zákonem a poskytovat k tomu potřebnou součinnost. Nesplnění této povinnosti naplňuje skutkovou podstatu přestupku a je stíháno uložením pokuty až do výše 500 000 Kč.

Nejčastěji se pokuta ukládá za to, že

• inspektoru nebyl umožněn výkon kontroly, ačkoliv byl k jejímu výkonu oprávněn (např. mu bylo zabráněno ve vstupu na pracoviště kontrolované osoby),

• kontrolovaná osoba nepředložila inspektorovi požadované doklady, které byly k řádnému výkonu kontroly potřebné,

• ze strany kontrolované osoby nebyla splněna povinnost poskytnout na vyžádání inspektora pravdivé a úplné informace o zjišťovaných skutečnostech, nebo

• kontrolovaná osoba nepodala písemnou zprávu o opatřeních přijatých k odstranění nedostatků zjištěných při kontrole, ačkoliv k tomu byla inspektorem vyzvána.

Přestupky podle zákona o inspekci práce nebo podle zákona o zaměstnanosti projednává v prvním stupni místně příslušný oblastní inspektorát práce. Pokud kontrolu vykonal Státní úřad inspekce práce, pak je projednávajícím orgánem on. Zmíněné orgány inspekce práce mohou za přestupek uložit kontrolované osobě pokutu. Pouze v případě, že fyzická nebo právnická osoba "v rozsahu oprávnění nebo osvědčení vydaného organizací státního odborného dozoru na provádění prohlídek, revizí nebo zkoušek při provozování vyhrazených technických zařízení nezajistí provedení prohlídek, revizí nebo zkoušek ve stanoveném rozsahu", přichází v úvahu též nepeněžitá sankce, totiž zákaz činnosti a odnětí takového oprávnění nebo osvědčení. Po nabytí účinnosti nového PřestZ nelze vyloučit použití trestu napomenutí, kdy správní orgán upozorní pachatele na důsledky protiprávního jednání, jež mu podle zákona hrozí, pokud by se i v budoucnu dopouštěl podobného jednání.

Jak zákon o inspekci práce, tak zákon o zaměstnanosti počítají hned s několika maximálními výšemi pokut. Vždy záleží na tom, o naplnění jaké skutkové podstaty protiprávního jednání jde. Z obou těchto právních předpisů lze ale vysledovat, která porušení shledávají jako nejzávažnější, a u nichž proto dovolují orgánům inspekce práce uložit pokutu zpravidla až do výše 2 000 000 Kč a výjimečně dokonce až do výše 10 000 000 Kč.

Pokuta až 2 000 000 Kč

Pokutou do výše až 2 000 000 Kč může být stižena kontrolovaná osoba, jestliže např.

• poruší povinnosti při vzniku, změně nebo zániku pracovního poměru, dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce,

• nezajistí, aby zaměstnanec nepřekročil zákoníkem práce stanovený rozsah práce konané na základě dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti,

• neposkytne zaměstnanci mzdu nebo plat alespoň ve výši minimální mzdy, popřípadě nejnižší úrovně zaručené mzdy, nebo plat ve stanovené výši,

• neposkytne zaměstnanci mzdu nebo plat či některou jejich složku ve stanoveném termínu,

• provede ze mzdy nebo platu zaměstnance bez dohody o srážkách ze mzdy nebo platu jiné než stanovené srážky,

• neposkytne zaměstnanci odměnu za vykonanou práci dle dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr,

• nestanoví začátek a konec pracovní doby a rozvrh pracovních směn,

• odečte u prací, které nemohou být přerušeny, z pracovní doby dobu na jídlo a oddech,

• nařídí zaměstnanci práci přesčas v rozporu se zákoníkem práce,

• nařídí zaměstnanci práci přesčas ve vyšším rozsahu, než je její týdenní nebo roční rámec vyplývající ze zákoníku práce,

• přenese náklady spojené se zajišťováním bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na zaměstnance,

• nedodrží povinnosti při zajišťování bezpečnosti práce stanovené v zákoníku práce,

• nesplní povinnost udržovat osobní ochranné pracovní prostředky v použitelném stavu nebo nekontroluje jejich používání,

• nepřijme opatření proti opakování pracovních úrazů,

• nezajistí, aby technická zařízení stanovená zvláštním právním předpisem, která představují zvýšenou míru ohrožení života a zdraví, obsluhovaly jen zdravotně způsobilé a zvlášť odborně způsobilé fyzické osoby,

• coby provozovatel umožní dítěti výkon umělecké, kulturní, sportovní a reklamní činnosti bez povolení nebo podmínky tohoto povolení poruší.

Pokuta až 10 000 000 Kč

Výše až 10 000 000 Kč může pokuta dosáhnout v případě umožnění výkonu nelegální práce, nedodržení písemné formy pracovní smlouvy, dohody o pracovní činnosti a dohody o provedení práce a u právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby za zastřené zprostředkování zaměstnání.

Pokud jde o umožnění výkonu nelegální práce, novelou zákona o zaměstnanosti s účinností od roku 2012 byla nejenom zvýšena maximální možná výše pokuty, ale v této souvislosti doplněna také její minimální výše. Ta byla původně nastavena na částku 250 000 Kč, nicméně Ústavní soud tuto minimální hranici svým rozhodnutím ze září 2014 zrušil, protože dospěl k závěru, že takto nastavená minimální výše pokuty "brání řádné individualizaci konkrétního případu, neboť spodní hranice pokuty je stanovena v takové výši, že omezuje rozhodující správní orgány přihlédnout ke specifickým okolnostem různých případů, jakož i k osobám delikventů a jejich majetkovým poměrům. Jde zjevně o nepřiměřenou výši spodní hranice pokuty, která dosahuje ústavní dimenze, a je zřejmé, že rozhodnutí správních orgánů by nemohla být v důsledku posuzované právní úpravy v nezanedbatelném množství případů spravedlivá, a tedy ani ústavně konformní".

Novelou zákona o zaměstnanosti s účinností od 1. 1. 2015 byla pak minimální výše pokuty znovuzavedena, tentokrát ale v částce "jen" 50 000 Kč. Stejná minimální výše pokuty platí od 29. 7. 2017 u přestupku právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby za zastřené zprostředkování zaměstnání (viz dále).

Co se týče nedodržení písemné formy dokumentů, jimiž se zakládá některý ze tří možných pracovněprávních vztahů, porušení této povinnosti je formulováno jako samostatný případ přestupku s vysokou výší sankce. Je zde zřejmá návaznost právě na nelegální práci, zákonodárce tím chtěl znemožnit kontrolované osobě, aby na poslední chvíli a s cílem vyhnout se sankci za umožnění výkonu nelegální práce raději prohlásila, že pracovněprávní vztah k výkonu závislé práce vznikl, jen ne písemně.

Jak podotkl ve své rozhodovací praxi Nejvyšší správní soud, protože zákonodárce měl zájem tyto skutkové podstaty rozlišovat, je třeba v každém jednotlivém případě pečlivě zkoumat, zda se jedná o nelegální práci, pod niž lze např. podřadit případy závislé práce vykonávané na základě jiné občanskoprávní smlouvy, nebo případy bez jakéhokoliv, třebaže ústního, ujednání, či např. případy tzv. práce na zkoušku, nebo zda jde o situace, kdy je mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem ujednána pracovní smlouva, dohoda o pracovní činnosti či dohoda o provedení práce, avšak v ústní formě.

S účinností od 29. 7. 2017 byla do zákona o zaměstnanosti doplněna v § 5 písm. g)definice "zastřeného zprostředkování zaměstnání". Tím právní úprava rozumí činnost právnické osoby nebo fyzické osoby, spočívající v pronájmu pracovní síly jiné právnické osobě nebo fyzické osobě, aniž by byly dodrženy podmínky pro zprostředkování zaměstnání podle ustanovení § 14 odst. 1 písm. b) ZZ (zejména tedy povolení ke zprostředkování zaměstnání).

Za nelegální práci označuje zákon o zaměstnanosti též práci vykonávanou cizincem v rozporu s vydaným povolením k zaměstnání nebo bez tohoto povolení, je-li podle tohoto zákona vyžadováno, nebo v rozporu se zaměstnaneckou kartou, kartou vnitropodnikově převedeného zaměstnance nebo modrou kartou vydanými podle zákona o pobytu cizinců na území České republiky nebo bez některé z těchto karet, nejde-li ovšem o výkon jiné práce dle § 41 odst. 1 písm. c) ZP [viz bod 2 § 5 písm. e) ZZ ], a práci…