Hodnota přechodného ubytování

10.8.11

Hodnota přechodného ubytování

Jaroslava Pfeilerová

Plnění nad stanovený limit

Nepeněžní plnění nad stanovený limit představuje u zaměstnance zdanitelný příjem ze závislé činnosti (ve výši ceny obvyklé). Definice pojmu "bydliště“ je přitom uvedena v § 2 odst. 4 ZDP a jedná se o místo, kde má poplatník stálý byt za okolností, z nichž lze usuzovat na jeho úmysl trvale se v tomto bytě zdržovat (výklad k pojmu "stálý byt“ je uveden v pokynu GFŘ č. D-22).

Podmínky pro daňové osvobození přechodného ubytování u zaměstnance

Hodnota přechodného ubytování je osvobozena od daně z příjmů u zaměstnance do stanoveného měsíčního limitu ve výši 3 500 Kč jen za předpokladu, že jsou splněny současně všechny podmínky stanovené v § 6 odst. 9 písm. i) ZDP, tzn.:

• Musí se jednat o nepeněžní plnění. Zaměstnavatel proto nemůže proplácet zaměstnanci jeho výdaje za ubytování (pak by se jednalo o peněžní plnění). V příslušných smluvních vztazích (včetně nájemní smlouvy) musí jako uživatel, nájemce či majitel vystupovat zásadně zaměstnavatel.

• Nemůže jít o ubytování při pracovní cestě. Pracovní cesta je definovaná v § 42 ZP jako časově omezené vyslání zaměstnance zaměstnavatelem k výkonu práce mimo sjednané místo výkonu práce. Zajištění ubytování při pracovní cestě není považováno na straně zaměstnance za příjem (nevzniká mu žádný majetkový prospěch) a z předmětu daně je vyloučeno v tomto případě též poskytnutí peněžního plnění formou náhrady výdajů za ubytování, a to za podmínek stanovených v příslušných ustanoveních zákoníku práce.

• Musí zde být souvislost mezi ubytováním a výkonem práce, tj. nemůže jít o ubytování poskytnuté zaměstnanci z jiných důvodů. Např. proto, že zaměstnanec nemá žádný byt, nebo proto, že jeho byt byl zničen povodní a bydlet tam do jeho rekonstrukce nemůže apod. Tato daňová výhoda je totiž určena pro zaměstnance, kteří mají své bydliště (stálý byt) v takové vzdálenosti, že z něho nemůžou pravidelně dojíždět do zaměstnání.

• Zaměstnanec musí mít své bydliště mimo obec, ve které je mu poskytnuto přechodné ubytování. Nemůže jít o zaměstnance, který má své bydliště ve stejné obci, jako je obec, v níž mu je poskytnuto ubytování, a nebo o zaměstnance, který nemá žádný byt (pak by se jednalo o ubytování trvalého charakteru).

• Hodnotou přechodného ubytování se nerozumí jen zajištění ubytování (resp. pronájem), ale též případná úhrada služeb přímo spojených s užíváním např. hotelového pokoje nebo pronajatého bytu (jako vody, elektřiny, plynu apod.). Rovněž není podstatné, na jakou dobu je takové přechodné ubytování zaměstnanci poskytnuto (je-li samozřejmě splněna podmínka, že se jedná o ubytování přechodného a nikoli trvalého charakteru). Daňové osvobození se přitom vztahuje také na přechodné ubytování zajištěné zaměstnavatelem v pronajatém rodinném domě nebo bytě.

• Daňové osvobození se vztahuje také na zaměstnance, který je v České republice daňovým nerezidentem (pokud zde ovšem není na pracovní cestě). Podmínka přechodného ubytování v České republice ale nebude splněna, pokud by pro účely získání daňové rezidence v naší republice takový poplatník tvrdil, že v místě pobytu (ubytování) v České republice má stálý byt s úmyslem se trvale zdržovat. V tomto kontextu by pak místo poskytnutého ubytování v České republice mělo pro daňové účely charakter jeho bydliště (stálého bytu) a nikoliv místa jeho přechodného ubytování.

Daňový režim u přechodného ubytování u zaměstnavatele

Pro zaměstnavatele je hodnota přechodného ubytování v plné výši daňově uznatelná za splnění podmínek stanovených v bodu 5 § 24 odst. 2 písm. j) ZDP, tzn. půjde-li o plnění poskytované zaměstnancům na základě ujednání v kolektivní smlouvě, pracovní nebo jiné smlouvě a nebo podle vnitřního předpisu zaměstnavatele a za předpokladu, že se bude jednat o náklad (výdaj) podle § 24 odst. 1 ZDP.

Trvalé ubytování

Zaměstnavatel proto musí…