1201
Zvláštní případy účtování
Ing. Miroslav Brabec a RNDr. Ivan Brychta
-
vnitropodnikové účetnictví
-
fyzické osoby a vedení účetnictví
-
ukončení účtování
-
zvláštnosti účtování při vyrovnání, nuceném vyrovnání, konkurzu a likvidaci společnosti
Úvod
Blížíme se k závěru našeho kurzu o účetnictví, ale než probereme závěrkové operace (13. lekce), zbývá probrat ještě některé další zajímavé okruhy, které jsme nezmínili v předchozím. Kromě vnitropodnikového účetnictví se budeme věnovat fyzickým osobám při zahájení účtování a také případům likvidace, konkurzu a vyrovnání.
NahoruVnitropodnikové účetnictví
Zopakujte si z 1. lekce zásady tvorby vnitropodnikových účtů podle bodu 2.5.2 ČÚS č. 001. Standardy ani prováděcí vyhláška způsob použití vnitropodnikového účetnictví nestanovují, proto je zejména na účetní jednotce, zda vnitropodnikové účetnictví použije a v jaké podobě a rozsahu. Zpravidla slouží k přesnějšímu vyjádření výnosů a nákladů dosažených organizačními jednotkami daného subjektu (např. středisky) při zohledňování vzájemné kooperace (odpovědnostní subsystém) nebo ke zjišťování skutečných nákladů konkrétních dílčích nebo finálních výkonů (výkonově-kalkulační subsystém).
Příklad
Společnost zabývající se maloobchodním prodejem s několika prodejnami po Praze eviduje náklady a výnosy každé prodejny samostatně (střediska 01 až 35). Kromě toho má několik oddělení zajišťujících společné potřeby všech prodejen, např. dopravu (91), údržbu (92), ekonomické oddělení (95) apod. Práce zaměstnanců těchto centrálních oddělení jednotlivým prodejnám vyjadřuje pomocí účtů vnitropodnikového účetnictví, v kalkulačních jednicích a vnitropodnikových cenách, které si pro tento účel stanovila interními předpisy. V účetnictví (v samostatném účetním okruhu, vymezeném pro vnitropodnikové účetnictví) se tak např. objeví následující zápisy:
V příkladu uvedené účty třídy 8 a 9 jsou specifické účty určené pro samostatný druhý okruh vnitropodnikového účetnictví [viz bod 2.5.2. b) ČÚS č. 001]. Pokud si účetní jednotka pro tyto případy nezřídí samostatný účetní okruh, použije základní okruh finančního účetnictví a v něm vytvoří zvláštní soustavu analytických účtů. Je však nutné doplnit, že pro střední a větší podniky je vhodnější samostatný vnitropodnikový účetní okruh, protože soustava analytických účtů v rámci jednoho okruhu může být u těchto podniků poměrně obsáhlá s logickým důsledkem v podobě nepřehlednosti a možnosti výskytu chyb. Další výhodou zřízení druhého (vnitropodnikového) okruhu je jeho "neviditelnost" pro externí subjekty, která koresponduje s požadavkem, aby vnitropodnikové účetnictví podávalo informace pouze vnitřním řídícím pracovníkům a pro externí subjekty bylo tajné.
NahoruFyzické osoby a vedení účetnictví
V 1. lekci jsme podle § 1 odst. 2 ZoÚ a § 4 ZoÚ probírali případy, kdy je povinna fyzická osoba vést účetnictví. Zopakujte si nejprve tuto problematiku na následujícím příkladu.
Příklad
Rozhodněte o správnosti následujících tvrzení o fyzických osobách a jejich povinnosti vést účetnictví:
- pokud začala od roku 2020 dobrovolně vést účetnictví, musí účetnictví vést i v roce 2024 (neskončí-li s podnikáním),
- pokud překročila v roce 2023 obrat 25.000.000 Kč, musí začít od roku 2024 účtovat,
- slovenský občan, který bude podnikat v ČR, povede účetnictví ode dne zápisu do obchodního rejstříku,
- fyzické osoby nejsou povinny vést účetnictví v plném rozsahu,
- pokud společnost s ručením omezeným splní podmínky, které jsou uvedeny v § 1f ZoÚ pod písm. a), b), a c), může vést jednoduché účetnictví.
Řešení:
- ANO, povinnost vést účetnictví je alespoň po 5 po sobě jdoucích účetních období (§ 4 odst. 7 ZoÚ)
- NE, od 1. 1. 2023 se stane pouze účetní jednotkou, vést účetnictví je povinna až od roku 2024.
- NE, pokud zahájí činnost dříve, je to ode dne zahájení činnosti na území ČR (§ 4 odst. 1 ZoÚ, § 3024 OZ),
- ANO, ale pouze za předpokladu, že je fyzická osoba malou nebo mikro účetní jednotkou a nemá povinnost mít ověřenou účetní závěrku auditorem,
- NE, chybí splnění podmínky, která je uvedena ještě pod písm. d), to znamená, že se může jednat pouze o spolky, odborové organizace, organizace zaměstnavatelů, církevní organizace a honební společnosti.
Věnujme se těm podnikajícím fyzickým osobám, které vykazovaly příjmy a výdaje buď procentem z příjmů podle § 7 odst. 7 ZDP nebo pomocí daňové evidence (§ 7b ZDP), a nyní jim vznikla povinnost vést účetnictví nebo se k tomu rozhodly dobrovolně. Rozlišme přitom účetní stránku od daňové problematiky.
Přechod z daňové evidence
Přechod z daňové evidence řeší § 61b PVZÚ. Fyzická osoba je povinna ke dni zahájení vedení účetnictví sestavit zahajovací rozvahu (viz 2. lekce), v níž nastaví jednotlivé složky majetku a dluhů podle daňové evidence, ale vychází se z ocenění podle § 24 ZoÚ a § 25 ZoÚ (viz 1. lekce), což je ale docela problém vzhledem k tomu, že v daňové evidenci máme své vlastní ocenění (§ 7b odst. 3 ZDP), které nemusí být shodné (viz následující tabulka):
