Ing. Jan Ambrož
V daních je pojem zdaňovací období ("ZdO") klíčovým termínem, protože za takto vymezené období se zpravidla podává daňové přiznání s povinností úhrady splatné daně. Podle daňového řádu hovoříme o daňových tvrzeních, u daně z přidané hodnoty se jedná o daňové přiznání, kontrolní hlášení a souhrnné hlášení, kterým jsou věnovány samostatné články.
NahoruPrávní úprava
Zásadní ustanovení nalezneme v § 99 a násl. ZDPH, zákona o DPH. Výjimka pro osoby požívající imunitu je uvedena v § 80 odst. 9 zákona o DPH. Existují specifická pravidla podle § 110q a násl. zákona o DPH pro účely zvláštního režimu jednoho správního místa.
Ke zdaňovacímu období nalezneme v zákoně několik dalších textů, například:
-
u přehledu definic pro účely daně z přidané hodnoty v § 4,
-
k daňovému přiznání v § 101 a § 101b,
-
opravy u plnění zařazeného do "jiného zdaňovacího období" podle § 104,
-
povinnost přiznat daň, § 108.
"Období"
Orientace v zákoně o dani z přidané hodnoty k našemu tématu není jednoduchá, což potvrzují další odkazy na ustanovení zákona.
V článku se zabýváme "zdaňovacím obdobím", nikoliv "obdobím", což je pojem třeba pro testování práv a povinností u členů skupiny v DPH podle § 5b ZDPH nebo při vystavování platebního kalendáře podle § 31a ZDPH ("na předem stanovené období").
V zákoně se setkáme též s "účetním obdobím", a to u vratných obalů v § 13 odst. 4 písm. e) zákona o DPH. Uvedené souvisí s určením základu daně v § 36 odst. 12 ZDPH, obdobně má význam, tentokrát zdaňovací období při stanovení přirážky podle § 90 odst. 4 zákona o DPH (zvláštní režim použitého zboží aj.).
Do třetice můžeme uvést pojem období trvající "delší než dvanáct měsíců" pro povinnost přiznat den uskutečnění plnění podle § 24 odst. 4 a známé "12 bezprostředně předcházejících po sobě jdoucích kalendářních měsíců" při testování podmínek pro povinnou registraci podle § 6 odst. 1 zákona o DPH.
Doplňme si, že existuje také "období zahrnujícím 60 po sobě jdoucích měsíců" a "období zahrnujícím 6 po sobě jdoucích měsíců" při změně režimu, zde dodatečném nároku na odpočet při registraci podle § 79 zákona o DPH. U zrušení registrace se objevuje jiná doba, a to "období zahrnujícím 11 kalendářních měsíců" podle § 79a ZDPH, období "1 roku" viz § 79d zákona o DPH.
Specifická "období" jsou uvedena v zákoně u vracení daně podle § 80 a násl. zákona o DPH.
Ani tento výčet není úplný, neboť se zvláštní pozornost věnuje období kalendářní rok, které není samozřejmě zdaňovacím obdobím, ale jeho zvláštnosti rozebíráme v samostatném článku a krátce v dalším textu.
Výklad
V první kapitole popisujeme obecné zásady stanovení zdaňovacího období. Ve druhé standardní související povinnosti týkající se daňových tvrzení, ale též podle typu rozhodné skutečnosti pro konkrétní, první nebo poslední zdaňovací období.
Časové lhůty
Pojem zdaňovací období si stručně doplníme z pohledu dalších parametrů specifického fungování daně z přidané hodnoty ve třetí kapitole, například pro archivaci (§ 35 odst. 2 ZDPH) aj.
Nahoru1. Určení zdaňovacího období
Vysvětlíme si základní podmínky (1.1), několik výjimek (1.2) a specifika pro vybrané plátce (1.3), specifika obratu pro zdaňovací období (1.4).
Nahoru1.1 Měsíční nebo čtvrtletní zdaňovací období
Zákon o dani z přidané hodnoty si upravuje obecná pravidla pro zdaňovací období v § 99 a násl. ustanoveních. Jsou v zásadě odvozena od výše obratu, který je definován v § 4a zákona o DPH (s doplněním v § 99a odst. 5, viz 1.3), rozhoduje jeho výše za předchozí kalendářní rok.
Měsíční zdaňovací období
Musíme zdůraznit, že základním je podle § 99 zákona o DPH měsíční zdaňovací období.
Právo plátce
Plátci je nabídnuto zvolit si zdaňovací období, měsíční nebo čtvrtletní, není to však možné ve všech případech. Platí následující kritéria.
Rozhodnutí plátce pro čtvrtletní zdaňovací období je omezeno nejen výší obratu a dalšími parametry. Nelze si ho zvolit, pokud:
Příklad 1.
Firma Alfa byla v roce 2020 měsíčním plátcem DPH a její obrat byl za minulý rok 9 000 000 Kč, proto se rozhodla pro snížení administrativy a od 1. 1. 2021 má čtvrtletní zdaňovací období.
Žádost?
Tato změna se neprovádí na základě žádosti, plátce sdělí své rozhodnutí správci daně, nejpozději do 31. ledna následujícího kalendářního roku, tj. v tomto případě do 31. 1. 2021.
Nejjednodušší formou je zaškrtnout příslušné políčko v posledním daňovém přiznání za rok předchozí, aby nemusel plátce činit další procesní úkon.
Příklad 2.
Firma Beta měla naopak v roce 2020 čtvrtletní zdaňovací období. Její obrat byl 10 000 001 Kč, proto se automaticky, aniž by se činily jakékoliv úkony, stává od 1. 1. 2021 měsíčním plátcem daně z přidané hodnoty.
Podle § 99 odst. 2 zákona o DPH se skutečně u firmy Beta neprovádí žádné doplňující kontroly ani procesní úkony.
Nahoru1.2 Zákonné výjimky
Týkají se nového plátce (a), nespolehlivého plátce (b), insolvence (c) a osob požívajících imunitu (d).
Nahoru(a) Nový plátce
V zákoně nalezneme několik výjimek. Z textu zákona odvodíme, že nový plátce DPH má ze zákona měsíční zdaňovací období, neboť podle § 99a odst. 3 platí, že plátce nemůže přejít na čtvrtletní zdaňovací období pro kalendářní rok:
Firma Gama se zaregistrovala k dani z přidané hodnoty v průběhu roku 2020, obraty nemá vysoké, ale na čtvrtletní zdaňovací období může přejít až k 1. 1. 2022.
V těchto situacích lze požádat správce daně o výjimku, kterou může schválit podle § 99a odst. 4 zákona o DPH, pokud shledá, že se jedná o důvody hodné zvláštního zřetele. Tuto žádost musí podat plátce nejpozději do konce měsíce října roku, v němž byl registrován.
Nahoru(b) Nespolehlivý plátce
Nespolehlivý plátce má měsíční zdaňovací období podle § 99a odst. 4 zákona o DPH. Navíc tato změna nastává okamžitě, resp. jestliže se plátce, jehož zdaňovacím obdobím je kalendářní čtvrtletí, stane nespolehlivým…