Zboží v EU - pořízení

Zboží v EU - pořízení

Ing. Jan Ambrož, Mgr. Radmila Kulková

Obecné principy pohybu zboží v rámci EU jsou popsány v článku Zboží v EU a z nich vyplývá, že při pořízení zboží z EU vzniká povinnost přiznat daň pořizovateli zboží, přestože sám de facto zdanitelné plnění neuskutečňuje. Jde o tzv. přenos daňové povinnosti (revers charge) v původním významu tohoto pojmu. Výklad navazuje také na související text Zboží v EU - dodání.

 NahoruPrávní úprava

Pořízení zboží z jednoho členského státu je předmětem daně podle definičního vymezení v § 2 ZDPH. V § 2a a § 2b jsou potom pro tuto kategorii zakotveny některé výjimky z případů pořízení zboží, kdy se toto naopak za předmět DPH nepovažuje.

V zákoně o dani z přidané hodnoty jsou k tématu pořízení zboží dále tato nejdůležitější ustanovení:

• určení místa plnění při pořízení zboží z JČS (§ 11),

• co je pořízením zboží (§ 16),

• stanovení dne D při pořízení zboží (§ 25),

• vystavování daňových dokladů (§ 27 a násl.),

• základ daně při pořízení zboží (§ 40),

• osvobození při pořízení zboží (§ 65),

• evidence (§ 100a) a

• povinnost přiznat nebo zaplatit daň (§ 108).

Vazby na povinnosti identifikované osoby uvádí § 6g a násl. zákona o DPH.

Další podklady k dané problematice naleznete v souvisejících textech: Zboží v EU - přemístění a Zboží v EU - režim skladu, Konsignační sklad.

Výklad

Text jsme rozdělili na několik kapitol: předmět daně a princip pořízení zboží (1), místo plnění (2), základ daně (3), den povinnosti přiznat daň a daňový doklad, evidence (4) a nárok na odpočet daně rozebíráme v poslední páté části.

 NahoruNovely 2020 a 2021

S naším tématem souvisí některé novely zákona o DPH, proto si připomeňme důležité novinky, které se objevily zejména v roce 2020. Aktuální novela účinná od 1. 10. 2021 se přímo pořízením zboží, ve smyslu správné intepretace tohoto pojmu, nezabývala. Došlo jen k drobným úpravám zejména v návaznosti na změny u prodeje zboží na dálku. K účinnosti doplňujeme, že pravidla podle Směrnice EU a navazujících předpisů měla být původně účinná od 1. 7. 2021 a i přes pozdější přijetí novely ZDPH, až od 1. 10. 2021, platí, že změnová ustanovení směrnice jsou přímo aplikovatelná, bylo možné podle nich postupovat ještě i před účinností novely.

 Nahoru1. PŘEDMĚT DANĚ A PRINCIPY

V úvodní kapitole si vysvětlíme základní informace k předmětu daně (1.1) a přístup k pořízení zboží (1.2) uplatňovaný zákonem o DPH.

 Nahoru1.1 Předmět daně

Obecným východiskem je, že pořízení zboží z JČS za úplatu je předmětem daně. Vyloučení z předmětu daně u zboží pořizovaného z JČS je upraveno v ustanovení § 2a zákona o DPH.

Nutno ovšem poznamenat, že pro tento první typ vynětí platí ještě další podmínky (např. kým je zboží pořízeno, nesmí se jednak o určitý typ zboží atp.) Splnění této výjimky uvedené v § 2a odstavcích dva až čtyři zákona o DPH je tedy složitější. Například je třeba, aby pořízení zboží bylo uskutečněno osobou povinnou se sídlem v tuzemsku, která ale není plátcem nebo je uskutečněno osvobozenou osobou, která není plátcem atd.

Vynětí z předmětu daně se ani v tomto případě nevztahuje na zboží, které je předmětem spotřební daně a pořízení nového dopravního prostředku. Hodnota takovéhoto případně pořizovaného zboží se však nezapočítává do shora uvedeného limitu 326 000 Kč.

Oba tyto typy vynětí pořízení zboží z předmětu daně jsou v zásadě bez ohledu na limit (na rozdíl od prvně zmíněného případu vynětí do limitu 326 000 Kč – viz výše) a do limitu 326 000 Kč platného pro pořízení v ČR se nezapočítávají.

 Nahoru1.2 Princip pořízení zboží

Pořízení zboží z jiného členského státu ("JČS") je jednou z variant tzv. intrakomunitárního dodání zboží. Jde v podstatě o jednu obchodní transakci, kdy z pozice:

• dodavatele se jedná o dodání do JČS a

• pořizovatele (kupujícího) o pořízení zboží z JČS.

Pořizovatel je povinen přiznat daň, proto je toto plnění předmětem daně podle ustanovení § 2 odst. 1 písm. c) bod 1. zákona o DPH.

Kritéria (1)

Pořízení zboží je předmětem DPH, pokud jsou současně splněna následující kritéria:

• Předmětem daně je pořízení zboží z jiného členského státu za úplatu uskutečněné s místem plnění v tuzemsku osobou povinnou k dani v rámci uskutečňování ekonomické činnosti, která jedná jako taková, nebo právnickou osobou nepovinnou k dani,...".

Zdůraznili jsme:

• místo plnění, kterému se věnujeme ve druhé kapitole – a podrobně je popsáno ve stejnojmenném článku;

• osobu povinnou k dani vykonávající ekonomickou činnost, což je předmětem rozboru v článku plátce DPH.

Kritéria (2)

Příklad je pravdivý, ale tak jednoduché posouzení pořízení zboží by mohlo být zavádějící. Musíme nahlédnout do § 16 zákona o DPH. Jedná se o úplatný "dovoz" zboží z JČS, přičemž toto zboží:

• bylo nakoupeno od osoby registrované k dani v jiném členském státě (případně osoby, které nejpozději dnem dodání tohoto zboží vznikla v JČS povinnost registrovat se, tj. osobou povinnou k dani, která jedná jako taková, a současně nemá nárok na osvobození pro malé podniky),

• bylo v rámci koupě odesláno nebo přepraveno pro tuzemského plátce z JČS do odlišného členského státu (nejčastěji do tuzemska, resp. členského státu pořizovatele), může být ovšem přepraveno i do jiného členského státu a

• přepravu do JČS zajistil dodavatel, odběratel nebo třetí osoba pověřená odběratelem nebo dodavatelem.

Novela 2020

V ní nalezneme zpřesnění textu v § 16 odst. 1 zákona o DPH: slova "které nejsou osvobozenou osobou," byla nahrazena slovy "pokud tyto osoby nejsou v členském státě zahájení odeslání nebo přepravy zboží osvobozenou osobou a". Také bylo zpřesněno vymezení zmocnění pro třetí osobu, pokud jde o podmínku přepravy zboží.

Další úpravy a posuny jsou v textech odstavců 2 až 4 § 16 ZDPH, kde je posloupnost pravidel nastavena tak, že nejdříve jsou vymezeny situace, za kterých se jedná o pořízení zboží z jiného členského státu, a pak v odstavci 4 § 16 je vymezeno, co se za pořízení zboží nepovažuje (dosud § 16 odst. 2 ZDPH).

Parametry

V následujícím přehledu si zrekapitulujeme parametry platné pro kategorii pořízení zboží:

• pořizovatel nabývá úplatně právo nakládat se zbožím jako vlastník,

• dodavatel je osobou registrovanou k dani v jiném členském státě anebo osobou povinnou k dani, která jedná jako taková, a nejpozději ke dni dodání zboží jí vznikla povinnost registrovat se k dani (nevztahuje se na ni osvobození pro malé podniky),

• zboží bylo odesláno nebo přepraveno z JČS do členského státu odlišného, přičemž přepravu zajištují zákonem vymezené osoby.

Pozice dodavatele

Musíme připomenout a zdůraznit úpravu z roku 2019, když bylo v § 16 odst. 1 ZDPH ke statusu dodavatele doplněno výše již zmíněné: "nebo od osoby, které vznikla nejpozději dnem dodání tohoto zboží registrační povinnost v jiném členském státě...". To znamená, že v době dodání, resp. pořízení zboží nemusí mít dodavatel fakticky ještě DIČ, ovšem musí být zřejmé, že nejpozději dnem dodání mu vznikla povinnost zaregistrovat se k DPH.

Co je dále pořízením zboží

Za pořízení zboží se nad rámec výše uvedené obecné definice považuje i přemístění zboží z jiného členského státu do tuzemska plátcem nebo identifikovanou osobou a některá další vyjmenovaná přemístění zboží a přidělení zboží mezi státy EU související s ozbrojenými silami (viz § 16 odst. 3 ZDPH).

 NahoruNovela 2021

V § 16 odst. 3 písm. b) zákona o DPH byl formálně upraven text pro přemístění zboží, které je též pořízením zboží při splnění zákonných podmínek.

Co není pořízením zboží

Zákon taxativně vyjmenovává v § 16 odst. 4 typy plnění, které se z pohledu režimů DPH nepovažují za pořízení zboží z JČS. Jedná se o následující případy nabytí:

• práva nakládat jako vlastník se zbožím, které se dodává s instalací nebo montáží, dodává soustavami nebo sítěmi, nebo zasílá. Pořízením zboží není též nabytí vratného obalu za úplatu.