Zaměstnávání osob se zdravotním postižením

Zaměstnávání osob se zdravotním postižením

JUDr. Zdeňka Leiblová

V tomto článku rozebíráme zaměstnávání osob se zdravotním postižením ("OZP ZdrP") v roce 2017 a jak postupovat při výpočtu průměrného ročního přepočteného počtu zaměstnanců a výpočtu povinného podílu a odvodu za jeho neplnění za rok 2016.

 NahoruPrávní úprava

Základní pravidla vycházejí z následujících předpisů:

• zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o zaměstnanosti nebo "ZZ"),

• vyhláška MPSV ČR č. 518/2004 Sb., kterou se provádí zákon o zaměstnanosti,

• zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, v platném znění,

• zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, v platném znění

 NahoruZákonná povinnost

Podle § 81 ZZ má povinnost zaměstnávat osoby se zdravotním postižením každý zaměstnavatel, pokud zaměstnává více než 25 zaměstnanců v průměrném ročním přepočteném počtu zaměstnanců.

Povinnost zaměstnávat občany se zdravotním postižením plní zaměstnavatel následujícími způsoby:

• Zaměstnáváním těchto občanů v pracovním poměru ve výši 4 % z celkového průměrného přepočteného počtu zaměstnanců.

Do celkového počtu se nezapočítávají zaměstnanci na dohody o pracovní činnosti a dohody o provedení práce, ale pouze zaměstnanci v pracovním poměru.

• Odebíráním výrobků nebo služeb od zaměstnavatelů zaměstnávajících více než 50 % zaměstnanců na zřízených nebo vymezených chráněných pracovních místech, kteří jsou osobami se zdravotním postižením, nebo zadáváním zakázek těmto zaměstnavatelům, nebo odebíráním výrobků nebo služeb od osob se zdravotním postižením, které jsou osobami samostatně výdělečně činnými a nezaměstnávají žádné zaměstnance, nebo zadáváním zakázek těmto osobám.

• Odvodem do státního rozpočtu – výše tohoto odvodu činí ročně za každého občana se zdravotním postižením, u kterého zaměstnavatel nesplnil povinný podíl, 2,5násobek průměrné mzdy v národním hospodářství vyhlašované MPSV za I. až III. čtvrtletí roku, v němž nebyl povinný podíl naplněn.

Všechny tři výše uvedené způsoby může zaměstnavatel kombinovat.

 NahoruTermín

Zaměstnavatel je povinen do 15. února následujícího kalendářního (za rok 2016 do 15. 2. 2017) roku písemně oznámit a prokázat úřadu práce plnění povinného podílu za uplynulý kalendářní rok a způsob jeho plnění. Vznikne-li zaměstnavateli povinnost finančního plnění, odvede do 15. 2. stanovenou částku do státního rozpočtu na účet, který mu sdělí příslušný úřad práce.

Pro sjednávání a rozvazování pracovních poměrů s občany se zdravotním postižením platí stejné podmínky jako pro ostatní zaměstnance.

 NahoruVymezení osob se zdravotním postižením

Osoby se zdravotním postižením podle § 67 ZZ jsou osoby:

• invalidní v 1. nebo ve 2. stupni,

• invalidní ve 3. stupni (osoby s těžším zdravotním postižením),

• osoby zdravotně znevýhodněné,

• osoby, které byly posouzeny, že již nejsou invalidní v žádném stupni.

 NahoruDokládání statutu OZP

Skutečnost, že jde o osobu zdravotně postiženou, invalidní v 1. nebo v e 2. stupni, dokládá tato osoba posudkem nebo potvrzením (event. Rozhodnutím), které vydal orgán sociálního zabezpečení (ČSSZ, okresní nebo pražská správa sociálního zabezpečení, nebo orgány sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra, Ministerstva obrany a Ministerstva spravedlnosti.

Osoby invalidní ve 3. stupni jsou ze zákona osobami s těžším zdravotním postižením a při plnění povinného podílu se započítávají 3 x.

Osoby invalidní ve 3. stupni (do r. 2010 tzv. plně invalidní) jsou takové osoby, jejichž pokles pracovní činnosti je o 70 % nižší. Invaliditu 3. stupně dokládají stejně, jako osoby invalidní v 1. nebo 2. stupni.

 NahoruOsoby zdravotně znevýhodněné (OZZ)

Jsou to osoby, které mají zachovanou schopnost vykonávat výdělečnou činnost, ale schopnosti vykonávat výdělečnou činnost, dosavadní povolání nebo využívání dosavadní kvalifikace, je podstatně omezeno z důvodu jejího dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu.

Skutečnost, že jde o osobu zdravotně znevýhodněnou, se pro účely plnění povinného podílu prokazuje:

• rozhodnutím orgánu sociálního zabezpečení (platné ode dne nabytí právní moci),

• platným rozhodnutím úřadu práce (doba platnosti je uvedena na příslušném rozhodnutí, může jít o platnost dočasnou nebo trvalou).

Od 1. 8. 2014 o přiznání statusu OZZ rozhodují pouze okresní správy sociálního zabezpečení.

 NahoruOsoby, které byly posouzeny, že již invalidní nejsou (§ 67 odst. 6 ZZ)

Za osoby se zdravotním postižením se (pro účely plnění povinného podílu) považují ještě osoby, které byly orgánem sociálního zabezpečení posouzeny, že již nejsou invalidní, a to ode dne posouzení po dobu 12 měsíců. Tuto skutečnost dokládají tyto osoby posudkem nebo potvrzením orgánu sociálního zabezpečení. Jde o situace, že tyto osoby nejsou posouzeny do nižšího stupně invalidity např. ze 2. stupně do 1. stupně, ale nejsou již invalidní vůbec.

Ode dne posouzení ještě 12 měsíců si tyto osoby může zaměstnavatel započítávat do plnění povinného podílu.

Úřady práce vedou evidenci osob se zdravotním postižením (§ 68 ZZ), pokud jim poskytují služby podle zákona o zaměstnanosti. Evidence slouží výhradně pro účely zprostředkování zaměstnání (začlenění na trh práce) a statistické účely.

 NahoruVýpočet plnění povinného podílu zaměstnávání osob zdravotně postižených

Nejprve vypočítáme průměrný roční přepočtený počet všech zaměstnanců.

Průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců se vypočítává jako:

• podíl celkového počtu všech hodin odpracovaných včetně práce přesčas za sledovaný rok všemi zaměstnanci zaměstnavatele (ale bez dohod o pracovní činnosti a dohod o provedení práce) včetně těch, jejichž pracovní poměr vznikl volbou nebo jmenováním, a vč. zaměstnanců ve služebním poměru,

• ke kterému se připočtou hodiny neodpracované v důsledku čerpání dovolené na zotavenou, překážek v práci (na straně zaměstnavatele a na straně zaměstnance, pokud se jedná o překážky, při kterých má zaměstnanec nárok na náhradu mzdy dle nařízení vlády č. 590/2006 Sb.), vlastní pracovní neschopnosti a ošetřování člena rodiny (kdy jsou poskytovány dávky nemocenského pojištění nebo ošetřovné); započítávají se i hodiny za první 3 dny pracovní neschopnosti a dalších 14 dnů, ve kterých zaměstnavatel poskytuje náhradu mzdy.

• celkového ročního fondu pracovní doby připadajícího na jednoho zaměstnance pracujícího na plnou pracovní dobu stanovenou zvláštními předpisy.

Uvádíme vzorové příklady výpočtů za rok 2016

V případě, že zaměstnavatel má jiný fond pracovní doby, počítáme s tímto fondem. Do počtu odpracovaných hodin se nezapočítávají hodiny odpracované zaměstnanci, na jejichž zaměstnávání se povinnost uvedená v § 147 ZZ nevztahuje. Jde o příslušníky a vojáky z povolání ve služebním poměru, zaměstnance obce zařazené do obecní policie, báňské inspektory Českého báňského úřadu a obvodních báňských úřadů, členy výjezdových skupin poskytovatelů záchranné služby.

Provozuje-li zaměstnavatel svou činnost pouze po část kalendářního roku, použije se při zjišťování průměrného přepočteného počtu zaměstnanců celková stanovená pracovní doba bez svátků připadající na jednoho zaměstnance pracujícího po stanovenou týdenní pracovní dobu v těch měsících, ve kterých zaměstnavatel činnost vykonával.

 NahoruZapočítání osob s těžším zdravotním postižením

Každý zaměstnanec (s těžším zdravotním postižením) invalidní ve 3. stupni invalidity se započítává pro účely plnění povinného podílu třikrát.