Zaměstnanci a související operace

801

Zaměstnanci a související operace

Ing. Miroslav Brabec a RNDr. Ivan Brychta

Úvod

Do třídy 3 – Zúčtovací vztahy patří také mzdové dluhy a pohledávky a dluhy vůči zaměstnancům. I když by se dalo říci, že toto účtování patří mezi rutinní záležitosti podnikatelských subjektů, kteří mají zaměstnance, přesto zde nalezneme množství různých postupů a některé zvláštnosti, obzvláště v souvislosti s plněními nepeněžního charakteru ve prospěch zaměstnanců.

To znamená, že jsme povinni v účetnictví vyjádřit její rizikovost opravnou položkou nebo i odpisem. Je ale pravda, že u zaměstnanců to je spíše výjimečné, neboť obzvláště u současných zaměstnanců máme možnost případné pohledávky započíst (i jednostranně) oproti dluhům z titulu mezd.

 NahoruÚčtování mezd a jiných mzdových nároků

Směrná účtová osnova (příloha č. 4 PVZÚ) vyčleňuje pro mzdové záležitosti účtovou skupinu 33 – Zúčtování se zaměstnanci a institucemi, přičemž se zde provádí:

• nejenom zúčtování se zaměstnanci ze závislé činnosti, např. na účtech:

  • 331 – Zaměstnanci,

  • 333 – Ostatní dluhy vůči zaměstnancům a

  • 335 – Pohledávky za zaměstnanci,

• ale také zúčtování s institucemi sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění (např. účet 336), a to jak ve vztahu k zaměstnancům, tak i ke společníkům v obchodních korporacích, kteří jsou zároveň v pracovněprávním vztahu ke společnosti!

Viz také odstavec 3.3 ČÚS č. 017.

Zúčtování ke společníkům v obchodních korporacích ze závislé činnosti nalezneme v účtové skupině 35 (pohledávky) a 36 (závazky), např. na účtech:

• 366 – Dluhy ke společníkům obchodní korporace ze závislé činnosti,

• 365 – Ostatní dluhy ke společníkům obchodní korporace a

• 355 – Ostatní pohledávky za společníky obchodní korporace.

Obdobné rozdělení je také z hlediska nákladů, kde účtujeme mzdové náklady a náklady na odměny na účty:

• 521 – Mzdové náklady,

• 522 – Příjmy společníků obchodní korporace ze závislé činnosti a

• 523 – Odměny členům orgánů obchodní korporace.

Procvičte si základní účtování o předpisu mezd na následujícím příkladu.

To plyne z ustanovení odstavce 3.4 ČÚS č. 019, které dále dodává, že:

• do hrubé mzdy musí být zahrnuta také naturální mzda, je-li součástí mzdy, a

• nepeněžní plnění mezd (naturální mzda) se účtuje v ocenění podle zvláštního právního předpisu, kterým může v tomto případě být zákon č. 262/2006 Sb. (zákoník práce), konkrétně jeho § 119 ZP. V tomto paragrafu je v této souvislosti důležitý především odstavec 3, kde je uvedeno, že "Výše naturální mzdy se vyjadřuje v peněžní formě tak, aby odpovídala ceně, kterou zaměstnavatel účtuje za srovnatelné výrobky, výkony, práce nebo služby ostatním odběratelům (odkaz na zákon č. 526/1990 Sb., o cenách), obvyklé ceně (odkaz na zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku), nebo částce, o kterou je úhrada zaměstnance za výrobky, výkony, práce nebo služby poskytnuté zaměstnavatelem nižší než obvyklá cena."

A právě s nepeněžním plněním (nebo podle uvedeného bodu účetního standardu s naturální mzdou) může být problém. Zákon o daních z příjmů vymezuje takový příjem v § 6 odst. 3 ZDP, příkladem může být poskytnutí služeb výrobků zdarma nebo v ceně nižší, než daný podnikatelský subjekt účtuje třetím osobám. Speciálním případem je nepeněžní plnění ve formě možnosti použít automobil zaměstnavatele k služebním i soukromým účelům, kdy je nepeněžní plnění oceněno podle § 6 odst. 6 ZDP (pozor na nové znění tohoto odstavce s účinností od 1. 1. 2024).

Promítnutí nepeněžního příjmu coby součásti hrubé mzdy z účetního hlediska bude jiné v případě, kdy budeme vycházet přímo z ocenění daného nepeněžního příjmu v účetnictví, a v případě, kdy se pro účely zdanění zaměstnance bude vycházet z nepeněžního příjmu.

Tam, kde nemusíme vycházet z ocenění, tak na vrub příslušného účtu skupiny 52 – Osobní náklady (521, 522 či 523) připíšeme podle charakteru příslušné nepeněžní plnění (např. závazek zaměstnance, který se zaměstnavatel jako nepeněžní plnění zaváže uhradit apod.).

Tam, kde musíme vycházet z ocenění (např. podle zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku), je třeba oproti příslušnému účtu skupiny 52 – Osobní náklady (521, 522 či 523) účtovat výnos, např.:

• 585 – Aktivace materiálu a zboží v případě poskytnutí materiálu či zboží bezúplatně či v ceně nižší než obvyklé (pochopitelně odúčtování zásob vedených způsobem "A" ve skladové ceně se provede obvyklým způsobem MD 50x / D 1xx, tak jak jsme jej probrali v 5. lekci),

• 586 – Aktivace vnitropodnikových služeb v případě poskytnutí služeb.

I přes zmíněné ustanovení odstavce 3.4 ČÚS č. 019 se na podobné zápisy zapomíná, a to zejména v případech, kdy neovlivní účetní výsledek hospodaření (viz předchozí příklad nebo u poskytnutého automobilu pro služební či soukromé účely v režimu § 6 odst. 6 ZDP).

S účinností od roku 2007 dává nový zákoník práce (zákon č. 262/2006 Sb.) ve většině případů zaměstnavateli velkou volnost ve vymezení způsobů odměňování (např. dále odkazované vymezení cestovních náhrad), takže z hlediska zaměstnavatele nedaňových plnění v zákoně o daních z příjmů příliš nenalezneme [např. úhrada členského příspěvku za zaměstnance, který nesplňuje podmínky uvedené v § 24 odst. 2 písm. d) ZDP].

O účtování nákladů sociálního charakteru (účty 527 a 528) budeme…