7.5.3.1 Zálohy OSVČ na pojistné na důchodové pojištění
Ing. Marta Ženíšková
Kdo platí zálohy
Zálohy na pojistné na důchodové pojištění platí povinně
-
OSVČ hlavní vždy,
-
OSVČ vedlejší,
-
která byla v předchozím kalendářním roce účastna důchodového pojištění OSVČ na základě dosaženého příjmu (povinnost platit zálohy vzniká od měsíce následujícího po měsíci, v němž byl nebo měl být podán Přehled),
-
nebo která se přihlásila k účasti na důchodovém pojištění v kalendářním roce, od měsíce, za který se přihlašuje.
Příklad:
OSVČ zahájila podnikání v únoru. V předchozím roce nepodnikala. Přehled za rok, v němž zahájila činnost, dodá v dubnu v následujícím roce.
Je-li OSVČ hlavní, musí za únor a následující měsíce platit zálohy. Je-li OSVČ vedlejší, zálohy neplatí až do měsíce, v němž podala nebo měla podat Přehled, proto zálohu neplatí ještě za duben. Jestliže v roce zahájení činnosti dosáhla takového příjmu, že je povinně důchodově pojištěná, začne platit zálohy od května. Nebude-li povinně důchodově pojištěná, nadále zálohy neplatí. Jestliže by podala přihlášku k důchodovému pojištění například v září, musela by od září platit zálohy až do konce roku, v němž zahájila podnikání.
Placení záloh
Záloha se platí za kalendářní měsíc a je splatná od prvého do posledního dne kalendářního měsíce, za který se záloha platí. Za září je tedy splatná v období od 1. do 30. září; jestliže 30. září by byla sobota, byla by záloha splatná ještě v pondělí 2. října. Nejpozději v posledním dnu splatnosti musí být částka zálohy připsána na účet OSSZ. Bude-li záloha zaplacena po dni její splatnosti, ale nejpozději do konce následujícího kalendářního měsíce, není tento dluh na záloze penalizován (záloha za březen může být bez sankce zaplacena do konce dubna).
Zálohy se u OSVČ vedlejších platí od měsíce následujícím po měsíci, v němž byl nebo měl být podán Přehled, až za kalendářní měsíc, který předchází kalendářnímu měsíci, v němž byl podán Přehled za předchozí rok; to platí v případě, když podle tohoto Přehledu není OSVČ účastna důchodového pojištění a nemá proto povinnost nadále platit zálohy.
Zálohy se neplatí za kalendářní měsíce, které následují po měsíci ukončení nebo přerušení SVČ, a za kalendářní měsíce, v nichž po celý měsíc OSVČ pobírala nemocenské nebo PPM z nemocenského pojištění OSVČ.
Příklad:
OSVČ pobírala od 9. června do 30. července včetně nemocenské z nemocenského pojištění OSVČ. Práce neschopnou byla uznána 26. května.
Není povinna za měsíc červen platit zálohu na pojistné. Pokud ji zaplatila, považuje se za přeplatek, z něhož se hradí splatné závazky, včetně dluhu na záloze. O vrácení přeplatku může požádat, jinak jí bude zúčtován s pojistným jako záloha až při podání Přehledu. Prvních 14 kalendářních dnů pracovní neschopnosti, za které se nemocenské neposkytuje, se považují za dny, za které nemocenské náleží.
Záloha na pojistné činí 29,2 % z měsíčního vyměřovacího základu.
Minimální měsíční vyměřovací základ
Minimální měsíční vyměřovací základ
-
činí 50 % z daňového základu připadajícího v průměru na jeden kalendářní měsíc, v němž byla vykonávána samostatná výdělečná činnost;
-
nesmí být v roce 2023 nižší než 10 081 Kč u OSVČ hlavní a nižší než 4 033 Kč u OSVČ vedlejší;
-
pokud by 50 % z daňového základu v průměru na měsíc bylo vyšší než čtyřnásobek průměrné mzdy (v roce 2022 vyšší než 155 644 Kč a v roce 2023 vyšší než 161 296 Kč), stanoví se minimální měsíční vyměřovací základ ve výši tohoto čtyřnásobku.
Maximální výše
Maximální výše zálohy není stanovena. Částka zaplacená nad minimální výši zálohy pro OSVČ platnou je přeplatkem.
Nahoru Placení záloh po obnovení činnosti
Placení záloh při znovuzahájení činnosti v tom kalendářním roce, v němž došlo k přerušení činnosti, se obnovuje. Zálohy musí být placeny z minimálního měsíčního…
