Ing. Michal Šindelář, Ph.D.
Právní úprava:
-
Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů
-
§ 3 odst. 1 – Účetní jednotky účtují o skutečnostech, které jsou předmětem účetnictví, do období, s nímž tyto skutečnosti časově a věcně souvisí
-
Vyhláška č. 500/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů
-
ČÚS pro podnikatele
Popis operace:
O výnosech příštích období standardně účtují především firmy, které poskytují určitou činnost (zakázku) ve více účetních obdobích a peníze (protiplnění) vybírají na počátku uskutečňování této činnosti dopředu. Užívá se hlavně tam, kde není časové rozlišování zabezpečeno průběžnou (alespoň roční) fakturací se zúčtováním předem přijatých záloh. Zpravidla se tedy přijatá částka rozděluje do výnosů běžného a příštího účetního období.
Opět jde o typickou akruální položku, která svým způsobem reprezentuje závazek. Firma si dosud přijaté částky nevydělala, a proto je třeba k nim přistupovat jako k určité povinnosti vůči třetím subjektům. Inkaso předem lze také charakterizovat jako přijatou zálohu a v českém prostředí se způsob zaúčtování a vykázání odvíjí od smluvního ujednání a také často formálně od toho, zda v souvislosti s danou transakcí byla vystavena zálohová faktura či nikoliv.
Stejně jako v ostatních případech časového rozlišování v užším slova smyslu platí, že je nutné bezpečně znát částku, věcný titul a období, do kterého výnos spadá.
Konkrétními příklady výnosů příštích období jsou dopředu přijaté nájemné nebo dopředu vybírané poplatky za školení, kurzy apod. Ve druhém případě může výuka probíhat např. v měsících prosinec, leden a únor. Odučí-li se v každém měsíci stejný počet hodin, potom by se na počátku kurzu vybraná částka rozdělila do výnosů v poměru 1 : 2 mezi běžné a příští účetní období.
Účetní doklady:
Protože o výnosech příštích období se účtuje souvztažně s příjmem peněz, budeme účtovat podle příjmových pokladních dokladů, respektive výpisů z účtu peněžních prostředků. Pro větší srozumitelnost a průkaznost je potřeba přinejmenším v popisu obsahu účetního případu odkázat na další související dokumenty (např. smlouvy, nabídky firemních produktů apod.). Rozpuštění výnosů příštích období (vyúčtovaných v minulém účetním období) do výnosů běžného (nového) účetního období se děje většinou na podkladě interního účetního dokladu.
Analytické účty:
Analytická evidence bývá účelná především podle jednotlivých druhů výnosů, které se časově…
