Úvěry a zápůjčky – právní úprava
Ing. Pavel Běhounek, Ing. Ivana Pilařová
NahoruÚvěry a zápůjčky v soukromém právu
Smlouvy uzavírané za účelem půjčení peněz jsou počínaje 1. 1. 2014 upraveny zákonem č. 89/2021 Sb., občanským zákoníkem (dále NOZ), a to:
Oba druhy smluv budeme dále analyzovat.
NahoruSmlouvy uzavřené do konce roku 2013
Bezpochyby v řadě případů stále existují platně uzavřené a běžící smlouvy uzavřené do konce roku 2013 (tedy podle starého práva). Bez ohledu na rekodifikaci práva a novou úpravu v NOZ se tyto staré smlouvy budou tímto starým právem řídit i nadále, po nabytí účinnosti rekodifikovaného práva. Původní smlouvy o úvěru (§§ 497 až 507 ObchZ) a smlouvy o půjčce (§§ 657 a 658 ObčZ) nejsou nabytím účinnosti nového práva zrušeny a plní svoji funkci i po 1. 1. 2014, přičemž daňově s nimi bude nakládáno stejně jako s novými smluvními typy.
NahoruZápůjčka
Osoby uzavírající smlouvu jsou zapůjčitel a vydlužitel.
Právním předchůdcem této smlouvy je smlouva o půjčce. Zápůjčkou se přenechává zastupitelná (zuživatelná) věc (peníze, obilí) tak, aby ji vydlužitel užil podle libosti a poté vrátil zpět věc stejného druhu. U peněžité zápůjčky je možné (ne povinné) sjednat úroky. Obě varianty se v praxi často vyskytují, uzavíráme tak úročené i bezúročné zápůjčky. U nepeněžité zápůjčky je možné ujednat místo úroků plnění většího množství nebo lepší kvality. Pokud neurčí smlouva splatnost, stanoví NOZ, že splatnost je závislá na vypovězení smlouvy, které je šestitýdenní, není-li ve smlouvě stanoveno jinak.
Úročená i bezúročná peněžitá zápůjčka je bezpochyby velmi často uzavíranou smlouvou. Je možné ji uzavírat jak v podnikatelském světě, tak i mimo okruh podnikání a to i bez účasti finančních institucí, což ji řadí k nejčastěji uzavíraným smlouvám vůbec.
NahoruÚvěr
Osoby uzavírající smlouvu jsou úvěrující a úvěrovaný.
Na základě této smlouvy se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje je splatit a zaplatit úroky. Úvěr je možné sjednat jako účelový – tj. úvěrovaný nemůže peníze užít dle libosti. Obsah smlouvy o úvěru není proti minulosti zásadně změněn, i nadále tento typ smlouvy budou využívat především banky. Tím se však nezakazuje užití i mimo bankovní sféru.
Na rozdíl od zápůjčky není možné sjednat bezúročný úvěr.
Ačkoli peněžní zápůjčka slouží ekonomicky ke stejnému účelu jako úvěr, jedná se o rozdílné smluvní typy, byť upravené stejným zákonem. Nová úprava v NOZ je velmi stručná, další podrobnosti je možné sjednat individuálně ve smlouvě.
Schematicky si můžeme oba smluvní typy porovnat takto:
NahoruLegalita poskytování úvěrů a zápůjček
Zákonnost poskytování úvěrů a peněžních zápůjček ošetřuje zákon o bankách a dále živnostenské předpisy. To pro případ, kdy by se podnikatel v pozici věřitele hodlal touto činností zabývat jinak, než zcela okrajově.
Zákon o bankách (zákon č. 21/1992 Sb., v platném znění) považuje za banky právnické osoby se sídlem v ČR založené jako akciové společnosti, které:
- přijímají vklady od veřejnosti a
- poskytují úvěry,
a které k výkonu činností podle písmen a) a b) mají bankovní licenci.
Zákon o bankách nijak neomezuje samotné poskytování úvěrů nebankovními subjekty. Pokud by však nebankovní subjekt například přijímal vklady od veřejnosti (případně i od zaměstnanců), porušoval by zákon o bankách. Samotné poskytování úvěrů a zápůjček bez toho, aniž by za tuto činnost sjednání a uzavření smlouvy byly jednány poplatky či provize, není se zákonem o bankách v kolizi.
Je tedy zřejmé, že z pohledu zákona o bankách je lhostejné, zda se jedná o peněžní půjčku anebo o úvěr – oba případy spadají pod legislativní zkratku úvěr, tak jak ji používá zákon o bankách. Musí tedy platit, že dočasné poskytnutí peněžních prostředků je v souladu se zákonem o bankách, anebo je s ním v rozporu bez ohledu na skutečnost, zda je tak činěno na základě smlouvy o úvěru anebo smlouvy o zápůjčce. Je naprostý nesmysl, aby nebankovní subjekt mohl v souladu se zákonem o bankách poskytnout peněžní prostředky na základě smlouvy o zápůjčce, a přitom by to samé nemohl udělat na základě smlouvy o úvěru. Platí tedy možnost výběru typu smlouvy.
NahoruŽivnostenské předpisy
Z hlediska legality poskytování úvěrů (stejně tak poskytování peněžních zápůjček) ještě zbývá vypořádat se s živnostenskými předpisy, a to v případě, kdy by došlo k naplnění znaků podnikání (činnost provozovaná soustavně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem dosažení zisku) – potom by bylo nutné k poskytování úvěrů a peněžních půjček živnostenské oprávnění.
Příloha č. 4 nařízení vlády č. 278/2008 Sb., o obsahových náplních jednotlivých živností, stanovuje obsahovou náplň živnosti volné podle jednotlivých činností a pod č. 70 je uvedena činnost živnosti volné "Služby v oblasti administrativní správy a služby organizačně hospodářské povahy". Mezi služby organizačně hospodářské povahy podle uvedeného nařízení patří zejména poskytování úvěrů a půjček nebankovními subjekty z vlastních zdrojů, odkup pohledávek, přebírání závazků a jejich úhrady, postoupení pohledávek, operace směřující k řešení platební neschopnosti, poskytování ručení za bankovní úvěry nebankovními subjekty, vypořádání mezipodnikových závazků a pohledávek.
Lze konstatovat, že poskytování úvěrů a půjček nebankovními subjekty je výslovně řazeno do působnosti živnosti volné, současné předpisy zdůrazňují, že se jedná o poskytování úvěrů a půjček z vlastních zdrojů.
NahoruZákon o daních z příjmů
Problematika úroků, případně ostatních finančních nákladů z úvěrů a půjček, v zákonu o daních z příjmů je velmi rozmanitá. Proto jsme celý rozsah úpravy rozdělili do několika článků:
Úvěry a zápůjčky – právní úprava
Úvěry a zápůjčky úroky z hlediska dlužníka
Úvěry a zápůjčky úroky z hlediska věřitele
Úvěry a zápůjčky kapitalizace úroků do majetku (jedná se také o pohled dlužníka)
Úvěry a zápůjčky příplatky mimo základní kapitál
Úvěry a zápůjčky bezúročné zápůjčky
Úvěry a zápůjčky – úroky hrazené do zahraničí
Test daňové účinnosti nadměrných výpůjčních výdajů
Zákon o daních z příjmů používá pro účely úpravy zejména daňové účinnosti úroků z úvěrů a zápůjček různé pojmy (úroky z úvěrů, úroky z úročené zápůjčky, finanční náklady z úvěrových finančních nástrojů). Úvěry a zápůjčky jsou podřazeny pojmu úvěrové finanční nástroje, který je definován v § 19 odst. 1 písm. zk) ZDP a podrobně vysvětlen v článku Úvěry a zápůjčky úroky z hlediska dlužníka.
Zabýváme se také daňovými dopady bezúplatných příjmů, a to zejména vztahem bezúročných zápůjček a ZDP v článku Úvěry a zápůjčky bezúročné zápůjčky.
NahoruZákon o DPH
ZDPH žádnou legislativní zkratku týkající se úvěrů a zápůjček nepoužívá, poskytování peněz na základě smlouvy o úvěru nebo na základě smlouvy o zápůjčce je přitom z pohledu ZDPH osvobozenou finanční činností. Věřitelem přitom může být jak banka, tak nebankovní subjekt. Je-li poskytování úvěrů či peněžních zápůjček doplňkovou činností uskutečňovanou příležitostně, má z pohledu ZDPH určité výhody. Konkrétní rozbor viz Úvěry a zápůjčky úroky z hlediska dlužníka a Úvěry a zápůjčky úroky z hlediska věřitele.
NahoruÚčtování
Při účtování úvěrů a zápůjček je třeba odlišovat dlouhodobé úvěry a zápůjčky (splatnost delší než jeden rok) a krátkodobé (splatnost do jednoho…
