Soukromé životní pojištění

Soukromé životní pojištění

Ing. Martin Veselý

Pojem "soukromé životní pojištění" je souhrnným označením zákona o daních z příjmů pro skupinu pojistných produktů, které mohou jejich uživatelům přinést, za předpokladu splnění určitých podmínek, jisté formy daňového zvýhodnění.

Z ustanovení k tomuto tématu jsou nejdůležitější v zákoně o daních z příjmů:

• § 6 odst. 9 ZDP, podmínky pro osvobození u závislé činnosti,

• § 8 odst. 7 týkající se dílčího daňového základu poplatníků daně z příjmů fyzických osob,

• § 10, který řeší tzv. ostatní příjmy,

• § 15 odst. 5 pro testování nezdanitelné části základu daně,

• § 24 odst. 2 písm. j) bod pátý uznávající benefity vyplývající z kolektivní smlouvy a jiných předpisů,

• § 36, který upravuje srážkovou daň,

• § 38g a násl. pro povinnost podat daňové přiznání FO anebo možnost nechat si provést roční zúčtování záloh.

Životní pojištění představuje skupinu pojistných produktů, u kterých se pojistitel zavazuje poskytnout plnění v případě sjednaných nepředvídaných událostí, jako jsou poúrazové léčení, invalidita či smrt. V posledních letech se značné oblibě těší kapitálové životní pojištění, které spojuje pojistnou ochranu s dlouhodobým spořením. Nejčastěji se vyskytuje ve variantě důchodového pojištění, kdy je ve smlouvě sjednán roční důchod nebo pojistná částka při dožití určitého věku; základním cílem důchodového pojištění je pak zvýšení životního standardu po odchodu do důchodu.

Daňovou podporu zákon o daních z příjmů přiznává těmto třem formám soukromého životního pojištění:

a. pojištění pro případ dožití

U pojištění pro případ dožití vzniká pojistníkovi nárok na výplatu pojistného plnění v okamžiku, kdy se dožije určitého, v pojistné smlouvě sjednaného věku nebo určeného budoucího data.

b. pojištění pro případ smrti nebo dožití

V této formě vzniká kromě již uvedeného případu dožití nárok na pojistné plnění osobě uvedené ve smlouvě v případě smrti pojistníka.

c. důchodové pojištění

Tato forma pojištění rovněž kryje případ dožití, přičemž účastníkovi vznikne nárok nikoli na jednorázovou výplatu pojistné částky, nýbrž na roční důchod.

Zákon přitom "uznává" i možnost sjednání dřívějšího plnění při vzniku nároku na starobní důchod nebo plný invalidní důchod, příp. pokud se zaměstnanec stane plně invalidním podle zákona o důchodovém pojištění.

Jelikož se jedná o dlouhodobé pojistné produkty, původně se u nich z důvodu vyšší atraktivity vyvinula kombinace s dlouhodobým spořením. Spořicí prvek pojištění se vyznačoval tím, že do pojistné smlouvy byla vnesena složka označovaná jako "spořicí" či "investiční". Tato složka se kapitalizovala (úročila) a po určité sjednané době získal pojistník nárok na výplatu této složky, navýšenou o zhodnocení, tzv. kapitalizované úložky.

Daňové výhody, které ZDP v oblasti soukromého životního pojištění přináší, jsou tři:

• možnost odpočtu od základu daně poplatníka – fyzické osoby,

• příspěvek zaměstnavatele na soukromé životní pojištění je daňovým výdajem,

• příspěvek zaměstnavatele do určitého limitu je u zaměstnance osvobozen od daně ze závislé činnosti.

Nejvýznamnější daňovou úlevou je odpočet zaplaceného pojistného od základu daně poplatníka – fyzické osoby, který je někdy také řazen mezi nezdanitelné části základu daně. Nárok na jeho uplatnění je vázán na tyto podmínky:

• musí jít o pojistnou smlouvu obsahově spadající do výše vymezené kategorie "soukromé životní pojištění",

• výplata pojistného plnění je sjednána nejdříve po 60 měsících od uzavření smlouvy a současně nejdříve na rok, kdy pojištěný poplatník dosáhne 60 let věku (podmínka "2 x 60"),

• je-li sjednána fixní jednorázová výplata pojistné částky pro případ dožití, je stanovena dodatková podmínka minimální pojistné částky ve výši 40 000 Kč pro pojistné smlouvy s dobou pojištění 5 až 15 let včetně, resp. 70 000 Kč pro pojistné smlouvy s dobou pojištění delší než 15 let,

• maximální limit odpočtu je stanoven na 24 000 Kč za zdaňovací období. Tento limit platí i v případě, kdy má jeden poplatník uzavřených více smluv o životním pojištění.

Jestliže poplatník odpočet uplatní a následně vlivem okolností dojde k tomu, že podmínky stanovené pro nárok na odpočet nejsou splněny (např. dojde ke zrušení pojistné smlouvy a zániku pojištění nebo k dodatečné změně smluvních podmínek), má poplatník povinnost:

• podat za zdaňovací období, v němž k takové skutečnosti došlo, daňové přiznání,

• na tomto přiznání zdanit v dílčím základu daně § 10 – Ostatní příjmy úhrn částek, o něž si snížil svůj daňový základ za posledních 10 let.

Jmenovaná řešení jsou výhodnější i z daňového hlediska. Dojde-li totiž ke zrušení pojistné smlouvy s tím, že pojištěnci nebude vyplaceno odkupné a kapitálová hodnota pojištění bude převedena na novou smlouvu splňující podmínky nároku na daňový odpočet, povinnost dodanit dříve uplatněné nezdanitelné částky nevzniká.

Při praktické realizaci odpočtu by poplatník…