Sociální pojištění OSVČ

Sociální pojištění OSVČ

Ing. Marta Ženíšková

Úprava sociálního pojištění osob samostatně výdělečně činných přihlášených do paušálního režimu je uvedena zvlášť na konci kapitoly.

Pro pojištění osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) platí následující základní pravidla:

• odvádí pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, pokud je účastna důchodového pojištění,

• nemocenské pojištění je dobrovolné; přihlásí-li se k nemocenskému pojištění, platí povinně i pojistné na nemocenské pojištění.

Za OSVČ se podle § 9 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, považuje osoba, která:

• vykonává samostatnou výdělečnou činnost

• nebo je spolupracující osobou.

Za OSVČ se považují i osoby, které vykonávají činnost podle autorského zákona, a osoby, které k podnikání nepotřebují žádné povolení ani nemusí být evidovány (např. profesionální sportovci).

Všechny OSVČ jsou povinny bez ohledu na výši očekávaného nebo dosahovaného příjmu (to znamená i OSVČ "ve ztrátě"):

• do 8. dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž byla činnost zahájena, předložit příslušné OSSZ oznámení o zahájení samostatné výdělečné činnosti nebo spolupráce na předepsaném tiskopisu,

• podávat každoročně na předepsaném tiskopisu přehled o příjmech a výdajích za předchozí kalendářní rok (dále jen Přehled) nejpozději do jednoho měsíce ode dne uplynutí lhůty pro podání daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob,

• do 8. dne měsíce následujícího po měsíci, v němž došlo k ukončení samostatné výdělečné činnosti nebo spolupráce, podat na předepsaném tiskopisu oznámení o ukončení činnosti (o přerušení, o pozastavení, o zániku oprávnění vykonávat samostatnou výdělečnou činnost).

OSVČ, která je důchodově pojištěna, je povinna platit pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. OSVČ, která spolupracuje při výkonu samostatné výdělečné činnosti, je povinna oznámit příslušné OSSZ též den úmrtí osoby samostatně výdělečně činné, s níž spolupracuje při výkonu samostatné výdělečné činnosti, a zda pokračuje v živnostenském podnikání či nikoli.

Práv a povinností je více, například:

• právo oznámit skutečnosti, které řadí OSVČ mezi OSVČ vykonávající vedlejší samostatnou výdělečnou činnost (dále jen "OSVČ vedlejší"); za kalendářní rok je třeba údaje sdělit nejpozději v den podání Přehledu za příslušný kalendářní rok;

• povinnost oznámit zánik skutečnosti, která zařadila OSVČ mezi OSVČ vedlejší, nejpozději na Přehledu za kalendářní rok, v němž důvod pro vedlejší činnost skončil;

• povinnost dokládat skutečnosti, které řadí OSVČ mezi OSVČ vedlejší, pokud si OSVČ přeje být považována za OSVČ vedlejší, a to nejpozději do konce kalendářního měsíce následujícího po měsíci, ve kterém byl podán přehled;

• povinnost zaměstnavatele vydat OSVČ na její žádost potvrzení o výši dosažených započitatelných příjmů.

Povinnost podat Přehled mají všechny OSVČ, které v kalendářním roce vykonávaly samostatnou výdělečnou činnost nebo spolupracovaly při této činnosti, i když za takový rok nejsou povinny platit pojistné. Přehled se podává do měsíce ode dne uplynutí lhůty pro podání přiznání k dani z příjmů fyzických osob. Lhůty pro podání daňového přiznání jsou stanoveny podle toho, jestli daňové přiznání zpracovává daňový poradce, a podle toho, jestli je předáno finančnímu úřadu elektronicky nebo v papírové formě. Zpracovávání daňového přiznání daňovým poradcem se uvádí na přehledu.

Přehled je předepsaným tiskopisem, který je k dispozici na OSSZ a na webové stránce ČSSZ ( www.cssz.cz ).

Jestliže se po podání Přehledu zjistí, že údaj o výši vyměřovacího základu uvedený v Přehledu je vyšší, než má být, je OSVČ povinna:

• podat opravný Přehled do 8 dnů ode dne, kdy se o takové změně dověděla, a to podle § 15 odst. 2 ZPSZ,

• platit zálohy na pojistné nejméně ve výši odpovídající novému měsíčnímu vyměřovacímu základu od měsíce, který následuje po měsíci, v němž podala nebo měla podat opravný Přehled,

• doplatit pojistné do 8 dnů ode dne, kdy OSVČ podala nebo měla podat opravný Přehled.

OSVČ se rozdělují pro účast na důchodovém pojištění a pro placení pojistného (záloh na pojistné) na vykonávající:

• hlavní samostatnou výdělečnou činnost (dále jen "OSVČ hlavní"),

• vedlejší samostatnou výdělečnou činnost (dále jen "OSVČ vedlejší").

Za OSVČ vedlejší se považuje OSVČ:

• v době, v níž byla účastna nemocenského pojištění jako zaměstnanec;

• které byl přiznán starobní důchod, nebo měla nárok na výplatu invalidního důchodu;

• která má nárok na rodičovský příspěvek nebo na peněžitou pomoc v mateřství nebo nemocenské z důvodu těhotenství a porodu, pokud jí tyto dávky náleží z nemocenského pojištění zaměstnanců, nebo osobně pečovala o osobu mladší 10 let, která je závislá na péči jiné osoby ve stupni I (lehká závislost), nebo o osobu, která je závislá na péči jiné osoby ve stupni II (středně těžká závislost), ve stupni III (těžká závislost) anebo ve stupni IV (úplná závislost), pokud osoba, která je závislá na péči jiné osoby, je osobou blízkou nebo žije s osobou samostatně výdělečně činnou v domácnosti, není-li osobou blízkou,

• která byla nezaopatřeným dítětem podle zákona o důchodovém pojištění.

OSVČ hlavní je OSVČ, která nesplňuje podmínky pro zařazení mezi OSVČ vedlejší.

Zde existuje zásadní rozdíl:

• OSVČ hlavní je účastna důchodového pojištění vždy, tj. od zahájení samostatné výdělečné činnosti po celou dobu výkonu této činnosti,

• OSVČ vedlejší je v kalendářním roce účastna důchodového pojištění, jestliže dosáhla příjmu po odpočtu výdajů ve výši 2,4násobku průměrné mzdy odvozené ze všeobecného vyměřovacího základu (viz dále).

OSVČ vedlejší se může dobrovolně přihlásit k účasti na důchodovém pojištění v kalendářním roce tím, že podá přihlášku. Přihláška k účasti na důchodovém pojištění může být podána kdykoliv v průběhu kalendářního roku, za který se podává, a v následujícím roce až do podání Přehledu, včetně dne jeho podání. Podáním přihlášky vzniká účast na důchodovém pojištění povinně v těch měsících, v nichž byla činnost vykonávána (ode dne zahájení do dne ukončení činnosti, resp. od 1. ledna do 31. prosince, byla-li činnost vykonávána po celý rok).

Opět je zde zásadní rozdíl mezi "hlavní" a "vedlejší" OSVČ:

• OSVČ hlavní je povinna platit zálohy vždy.

• OSVČ vedlejší je povinna platit zálohy:

  • od měsíce, v němž podala nebo měla podat Přehled za předchozí rok, jestliže v tomto předchozím roce byla povinně důchodově pojištěna jako OSVČ vedlejší na základě dosaženého příjmu,

  • nebo od měsíce, v němž podala přihlášku k důchodovému pojištění, jestliže přihlášku podala v tom roce, za který se přihlašuje.

Výši měsíčního vyměřovacího základu si OSVČ od 1. 1. 2019 neurčuje, jejím měsíčním vyměřovacím základem je její minimální měsíční vyměřovací základ.

U OSVČ hlavní i vedlejší činí minimální měsíční vyměřovací základ 50 % daňového základu v předchozím roce v průměru na jeden kalendářní měsíc, v němž byla činnost vykonávána.

Za měsíce, v nichž nebyla činnost vykonávána, se považují pouze měsíce před zahájením činnosti a po jejím ukončení. Pro stanovení minimálního měsíčního vyměřovacího základu se od 12 měsíců kalendářního roku neodečítají měsíce, v nichž OSVČ po celý kalendářní měsíc pobírala nemocenské nebo peněžitou pomoc v mateřství z nemocenského OSVČ.

U OSVČ vedlejší nesmí minimální měsíční vyměřovací základ činit méně než 10 % z průměrné mzdy stanovené stejným způsobem jako u OSVČ hlavní.

V kalendářním měsíci, v němž byl nebo měl být podán Přehled, je minimálním měsíčním vyměřovacím základem buď dosavadní, nebo nový měsíční vyměřovací základ podle toho, který z nich je nižší. Tak například podle Přehledu za rok 2021, který bude podán v dubnu 2022, činí od května minimální měsíční vyměřovací základ 5 000 Kč. Pokud  před podáním Přehledu minimální měsíční vyměřovací základ byl vyšší než 5 000 Kč, činil 6 000 Kč, tak v dubnu činí 5 000 Kč; pokud byl nižší než 5 000 Kč, činil 4 000 Kč, tak v dubnu činí 4 000 Kč.

OSVČ hlavní, která se například od měsíce června považuje za OSVČ vedlejší, platí již za měsíc červen zálohy jako OSVČ vedlejší. Jestliže v červnu 2022 nastoupila do zaměstnání nebo jí byl přiznán starobní důchod a v roce 2021 byla ve ztrátě, tak za červen 2022 a následující měsíce až do podání Přehledu za rok 2022 není povinna platit zálohy, pokud na tomto Přehledu uvede, že vykonávala v těchto měsících vedlejší samostatnou výdělečnou činnost.

Maximálním měsíčním vyměřovacím základem pro předpis záloh na pojistné je 4násobek průměrné mzdy. OSVČ ale může platit zálohy v neomezené výši, přeplatek na zálohách se zúčtuje jako záloha s pojistným, které OSVČ je podle Přehledu povinna za kalendářní rok zaplatit.

Pokud OSVČ začne dosahovat nižších příjmů (po odečtu výdajů) alespoň o jednu třetinu, může požádat OSSZ o snížení záloh. OSVČ vedlejší může požádat i o zrušení placení záloh.

Ukončí-li OSVČ, která je povinna platit zálohy, podnikání v průběhu kalendářního roku a znovu v tomto roce zahájí podnikání, je povinna od měsíce znovuzahájení podnikání platit zálohy ve výši, v jaké je byla povinna platit před ukončením činnosti. Došlo-li k přerušení činnosti v jednom kalendářním roce a k obnovení činnosti v následujícím roce, není OSVČ vedlejší povinna platit zálohy na pojistné ještě za měsíc, ve kterém byl anebo měl být podán Přehled za rok, v němž k přerušení došlo.

Záloha je splatná za kalendářní měsíc od prvního do posledního dne tohoto měsíce. Dlužná záloha může být doplacena do konce následujícího měsíce bez sankce (bez penalizace). Například záloha za leden je splatná od 1. do 31. 1.; nebude-li zaplacena v lednu, může být doplacena v únoru, aniž by od 1. 2. do dne její úhrady nabíhalo penále.

OSVČ vedlejší, která byla povinna platit zálohy, ale na základě údaje o výši daňového základu v podaném Přehledu není již povinna zálohy platit, neplatí zálohy od měsíce, v němž podala Přehled; jestliže Přehled podala v dubnu, za duben a následující měsíce zálohy neplatí.

Zálohy lze zaplatit dopředu, nejpozději do prosince, aniž by placení záloh dopředu bylo třeba oznámit OSSZ. Z přeplatku na zálohách uhradí OSSZ splatné závazky a potom zálohy na další měsíce. Je-li úhrn záloh zaplacených za měsíce kalendářního roku vyšší, než činí předpis záloh, tj. než úhrn záloh, které měly být v kalendářním roce zaplaceny z minimálních měsíčních vyměřovacích základů, vzniká přeplatek na zálohách. O vrácení tohoto přeplatku může OSVČ požádat do konce prosince. Nebude-li přeplatek vrácen, přemění se v prosinci na zálohu, která bude jako záloha zúčtována s pojistným na přehledu.

Minimální výše zálohy od ledna do dubna činí 7 000 Kč a od května do prosince 5 000 Kč. OSVČ zaplatila v lednu na zálohách 84 000 Kč. Nemá…