dnes je 29.12.2024

Input:

Sleva na pojistném na sociální zabezpečení

20.12.2023, , Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 8 minut

7.2.2.1
Sleva na pojistném na sociální zabezpečení

Ing. Marta Ženíšková

Od 1. února 2023 náleží zaměstnavatelům sleva na pojistném na sociální zabezpečení podle zákona č. 589/1992 Sb., ve znění zákona č. 216/2022 Sb., kterým se mění zákon o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. Účelem slevy je podpořit zaměstnávání na zkrácené úvazky těch osob, které jsou obtížně zaměstnavatelné.

Sleva může být poskytnuta jen na zaměstnance v pracovním nebo služebním poměru. Nárok na slevu lze uplatnit na zaměstnance:

  • dosáhl alespoň 55 let,

  • pečujícího o dítě mladší 10 let, jehož je rodičem, nebo které má v péči nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu, nebo pečujícího o osobu blízkou závislou na pomoci jiné osoby,

  • připravujícího se na budoucí povolání studiem a je mladší 26 let,

  • který v období 12 kalendářních měsíců před kalendářním měsícem, za který se sleva na pojistném uplatňuje, nastoupil jako uchazeč o zaměstnání na rekvalifikaci podle zákona o zaměstnanosti,

  • je osobou se zdravotním postižením,

  • je mladší 21 let.

Poskytování slevy je založeno na těchto principech:

  • Zaměstnanec musí mít sjednánu kratší pracovní dobu, než činí týdenní doba při dodržení stanoveného minimálního a maximálního sjednaného pracovního úvazku (mezi 8 a 30 hodinami týdně). To neplatí u zaměstnanců mladších 21 let; u nich se nesleduje pracovní úvazek a mohou překročit i limit odpracované doby v kalendářním měsíci ve výši 138 hodin.

  • Vykonává-li zaměstnanec u téhož zaměstnavatele více zaměstnání v pracovním nebo služebním poměru, sleva náleží jen z jednoho zaměstnání. Splnění podmínek rozsahu pracovního úvazku a limitů vyměřovacího základů se zjišťuje ze všech těchto zaměstnání vykonávaných u téhož zaměstnavatele.

  • Vykonává-li zaměstnanec zaměstnání v pracovním nebo ve služebním poměru u více zaměstnavatelů, náleží sleva jen jednomu zaměstnavateli. Zaměstnavatel musí zasílat záměr uplatnit slevu, aby zjistil, zda není sleva uplatněna již jiným zaměstnavatelem.

  • Sleva činí 5 % z úhrnu vyměřovacích základů zaměstnanců, na které je sleva uplatněna.

  • Nárok na slevu se uplatňuje na tiskopise "Přehled o výši pojistného". Podmínkou nároku na slevu je předložení tohoto tiskopisu ve stanovené lhůtě.

  • Nárok na slevu není za kalendářní měsíc, v němž nebyly splněny podmínky pro slevu po celou dobu trvání pracovního nebo služebního poměru (zaměstnanci trvá pracovní poměr po celý měsíc duben, ale 55 let je mu až 2. dubna – sleva za duben nenáleží).

  • Sleva náleží jen při nepřekročení stanovené výše úhrnu vyměřovacích základů u zaměstnance u téhož zaměstnavatele (1,5násobek průměrné mzdy a 1,15 % z úhrnu vyměřovacích na jednu odpracovanou hodinu; v obou případech se od ledna 2024 výsledek zaokrouhluje na celou korunu směrem nahoru) a nepřekročení limitu odpracovaných hodin v kalendářním měsíci ze všech vykonávaných zaměstnání v pracovním a služebním poměru (138 hodin).

Při zjišťování úhrnu vyměřovacích základů na jednu odpracovanou hodinu se za odpracovanou hodinu považuje též hodina, za kterou podle zvláštního právního předpisu (zpravidla podle zákoníku práce) náleží

  • - náhrada mzdy nebo platu, například za dovolenou, za návštěvu lékaře, nebo
  • - příjem nahrazující za dobu pracovního volna ztrátu příjmu ve výši průměrného výdělku nebo mzdy či platu, například za svátek připadající na pracovní den zaměstnance.

Za odpracovanou dobu v pracovním nebo služebním poměru se pro sledování nepřekročení limitu 138 odpracovaných hodin považují i doby podle zákoníku práce (§ 348 ZP) nebo služebních předpisů, které se kladou na roveň výkonu práce nebo služby, například dovolená, překážky v práci, svátek, za který náleží náhrada mzdy nebo plat.

Příklad:

Zaměstnanec má uzavřeny s týmž zaměstnavatelem 2 pracovní poměry. Má sjednán tento rozsah týdenní pracovní doby v hodinách:

  • 40 a 10, 20 a 20, 30 a 4. Z žádného zaměstnání sleva nenáleží, úhrn sjednaných úvazků je vyšší než 30 hodin týdně.

  • 4 a 3. Sleva nenáleží, úvazek nečiní ani v úhrnu aspoň 8 hodin.

  • 15 a 15, 20 a 8, 20 a 4. Limit 30 hodin pro rozsah úvazku je splněn, sleva na jedno z těchto dvou zaměstnání může být uplatněna.

Příklad:

Zaměstnanec má uzavřeny s týmž zaměstnavatelem 2 pracovní poměry a dohodu o pracovní činnosti (DPČ). Má sjednán tento rozsah týdenní pracovní doby v hodinách: 20 a 10 a u DPČ 15. Ve skutečnosti odpracoval v pracovním poměru v kalendářním měsíci 110 a 50 hodin a v DPČ 80 hodin.

K údajům z DPČ se nepřihlíží. U sjednaného rozsahu pracovní doby z obou zaměstnání v pracovním poměru je limit 30 hodin splněn, ale není splněna podmínka maximálního počtu 138 odpracovaných hodin v kalendářním měsíci, bylo odpracováno 160 hodin. Sleva v tomto měsíci nenáleží.

Příklad:

Zaměstnanec má uzavřen pracovní poměr. Sjednaný rozsah týdenní pracovní doby činí 30 hodin, měsíční mzda činí 30 000 Kč. V červnu obdržel ještě prémii 10 000 Kč a pololetní odměnu 35 000 Kč.

Sleva na pojistném nenáleží za kalendářní měsíc, jestliže úhrn vyměřovacích základů ze všech zaměstnání v pracovním nebo služebním poměru je vyšší než 1,5násobek průměrné mzdy. Nárok na slevu není. Vyměřovací základ činí 75 000 Kč (30 000 Kč + 10 000 Kč + 35 000 Kč). 1,5násobek průměrné mzdy v roce 2023 činil 60 486 Kč a v roce 2024 činí 65 950,50 Kč. Po zaokrouhlení na celou korunu nahoru 65 951 Kč.

Příklad:

Zaměstnanec má uzavřeny s týmž zaměstnavatelem 2 pracovní poměry se sjednaným rozsahem týdenní pracovní doby 20 a 10 hodin. V dubnu odpracováno 40 a 20 hodin (byl práce neschopným po část měsíce). Vyměřovacími základy bylo 20 000 Kč a 10 000 Kč.

Sleva nenáleží, pokud úhrn vyměřovacích základů zaměstnance ze všech

Nahrávám...
Nahrávám...