2.6.3 Rozvržení pracovní doby
doc. JUDr. Margerita Vysokajová, CSc.
Pracovní dobu rozvrhuje zaměstnavatel a současně určí i začátek a konec směn (§ 81 odst. 1 ZP). Přitom platí, že pracovní dobu rozvrhuje zpravidla do pěti dnů v týdnu a přihlíží k tomu, aby toto rozvržení neohrožovalo bezpečnost a ochranu zdraví při práci (§ 81 odst. 2). Pro zaměstnance pak platí povinnost být na začátku směny na svém pracovišti a odcházet z něho až po jejím skončení (§ 81 odst. 3). Při rozvrhování pracovní doby zaměstnavatel dbá na to, aby
-
bylo zajištěno úspěšné plnění jeho pracovních úkolů,
-
rozvržení odpovídalo účelné organizaci práce,
-
vytvářelo dobré pracovní podmínky včetně zajištění bezpečnosti práce,
-
vyhovovalo zaměstnancům dojíždějícím do práce s cílem sladit jejich pracovní a osobní život, což je důležité zejména v zájmu sociálního smíru.
Rozvržení pracovní doby zaměstnance je právem a zároveň i povinností zaměstnavatele (s výjimkou zaměstnanců, kteří nepracují dle § 317 ZP na pracovišti zaměstnavatele, a zaměstnanců pracujících na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr – § 74 odst. 2 ZP).
Pokud rozvržení pracovní doby sjednává zaměstnavatel v kolektivní smlouvě nebo je zahrnuje do…