Rozsáhlá novela daňového řádu od 1. 1. 2021

2020.18.1

Rozsáhlá novela daňového řádu od 1. 1. 2021

Ing. Zdeněk Burda

 NahoruI. PROJEKT "MOJE DANĚ" ANEB "FINANČNÍ ÚŘAD ON-LINE"

V médiích byla v souvislosti s novelou daňového řádu zmiňována nejčastěji otázka rozšíření možnosti elektronické komunikace se správcem daně. Legislativně je tato otázka řešena v souvislosti s úpravou pravidel pro daňovou informační schránku - DIS (neplést s datovou schránkou!). Zatímco v současné době je potřeba o zřízení daňové informační schránky (DIS) nejprve požádat a po jejím zřízení zažádat o její zpřístupnění, nově bude mít DIS každý daňový subjekt.

Přes DIS bude možno podávat různé písemnosti, např. daňová přiznání, počítá se i s možností jejich interaktivního vyplňování včetně toho, že systém DIS některé údaje (např. jméno a adresu poplatníka) automaticky předvyplní. Naopak bylo upuštěno od doručování písemností přes DIS daňovému subjektu. Původně se počítalo i s touto možností, nakonec byly vyslyšeny připomínky odkazující na duplicitu s již existujícími datovými schránkami, protože by poplatník musel "hlídat" jak datové schránky, tak DIS, vzrůstalo by riziko automatického doručení "fikcí" po uplynutí deseti dnů pro nepřihlášení se do těchto schránek apod.

Z DIS by měl její uživatel dostávat např. informace o tom, že se mu blíží splatnost daně či zálohy na ní apod. Oproti současným DIS by také mělo být v nových k dispozici více písemností, které o něm shromažďuje správce daně. Podle prvních informací se však nemáme těšit na to, že bychom mohli chápat DIS jako jakousi kompletní elektronickou verzi spisu, který na nás vede správce daně, taková funkčnost slibována bohužel není.

Dále je nutno podotknout, že novela daňového řádu přinesla pouze legislativní možnost rozšíření funkčností DIS, její praktická technická realizace bude nastupovat postupně v návaznosti na finanční a kapacitní možnosti finančních orgánů.

Přihlašování do DIS

Samostatnou otázkou bude přihlašování do DIS, bude výběrem z několika možností:

• přes postupně budovaný Centrální portál (Portál občana - Národní bod pro identifikaci a autentizaci - NIA),

• pomocí identifikačních údajů pro elektronickou evidenci tržeb,

• pomocí nových občanských průkazů, které umožňují odpovídající "elektronickou" funkčnost,

• pomocí přístupových údajů pro datovou schránku,

• počítá se s možností požádat o samostatné přístupové údaje do DIS přidělených na žádost daňového subjektu.

Naopak se již nepočítá s přístupem přes zaučený elektronický podpis (ZAREP), který byl doposud dominantním způsobem přihlašování ZAREP (důvodem je, že dle pravidel poskytovatelů ZAREP nejde o nástroj sloužící k takovému ověření identity - jde primárně o nástroj pro autorizaci konkrétního podání).

Pro přístup do DIS také nebudou postačovat dosavadní plné moci (např. účetních či daňových poradců), a to včetně generálních.

Shrnutí:

Zavedení "nových" DIS sice rozšíří jejich využitelnost, ale zejména pro účetní či daňové poradce zřejmě žádnou dramatickou změnu komfortu (zejména v oblasti podávání daňových přiznání a obdobných písemností) nepřinese. Profesionálové v oboru většinou již dávno disponují příslušným software, který jim samozřejmě údaje za konkrétního klienta předvyplní, popř. hlídá návaznost součtových a obdobných řádků v daném formuláři a umožňuje jejich podání prostřednictvím automatického spojení s finanční správou. Proklamované změny tak zřejmě ocení spíš občan, který odpovídajícím účetním či daňovým software nedisponuje a bude chtít vyplnit příslušný formulář elektronicky se současnou možností jeho podání.

 NahoruII. ZMĚNY V OBLASTI SANKCÍ

Po dlouhých létech dochází ke zreálnění procentní sazby nejrůznějších sankcí, jejichž výše byla nastavena v dobách, kdy obecně úroky byly daleko vyšší, než je tomu v posledních létech.

1) Úrok z prodlení – hradí se při pozdním zaplacení daně (jak v případě, že daňové přiznání je podáno správně a včas, ale daň pozdě uhrazena, tak v případě, kdy je daň doměřena z dodatečného daňového přiznání či na základě kontroly správce daně se zvýšením daně oproti původnímu stavu ve prospěch státu). Doposud sazba úroku činila 14 % + REPO sazba České národní banky platná v první den kalendářního pololetí (dále jen "REPO"), nově bude úrok z prodlení snížen na 8 % + REPO.

Pozn.: REPO sazba byla v posledních létech v podstatě zanedbatelná, dlouho se pohybovala ve výši 0,05 % ročně, od roku 2017 postupně narůstala až na 2,25 % ročně v únoru 2020, od té doby pod vlivem krize v důsledku koronaviru opět klesá až na 0,25 % ročně v době sestavování tohoto textu.

Doposud bylo také tolerováno drobné zpoždění s platbou daně, úrok z prodlení se počítal až počínaje pátým pracovním dnem následujícím po její splatnosti. Nově se bude počítat už od čtvrtého dne (nikoli pracovního) následujícího po původním dni splatnosti. Dochází tedy ke zkrácení toleranční doby, i to je však úspěchem, původně bylo navrhováno její úplné zrušení.

V případě doměření daně na základě kontroly se však kromě úroků z prodlení hradí ještě penále ve výši 20 % z doměřené daně (nikoli ročně, ale jednorázově). Tato sazba zůstala nezměněna.

2) Úrok z pozdě vráceného přeplatku na dani, úrok z neoprávněného jednání správce daně (nově bude nahrazen úrokem z nesprávně stanovené daně) – hradí správce daně např. při pozdním vrácení přeplatku na dani nebo při neoprávněném doměření daně, když je později (např. soudem či odvolacím orgánem) konstatováno neoprávněné doměření daně.

Dosavadní sazba úroku činila 14 % + REPO, nově bude úrok z prodlení snížen na 8 % + REPO.

K navýšení došlo i u minimální hranice úroků v bodech 1 a 2, předepíšou se teprve tehdy, když dosáhnou 1 000 Kč (dosavadní byl nad 200 Kč).

3) Úrok z posečkání

Tento úrok se počítá v případě, kdy je povoleno daňovému subjektu zaplatit daň později či ve splátkách. Namísto stávající sazby 7 % + REPO, bude počítána nová sazba 4 % + REPO.

4) Úrok z daňového odpočtu

Tento úrok má spletitou historii – hradí ho plátci DPH správce daně v případě, že dlouho (ale nikoli nezákonně) kontroluje nárok na nadměrný odpočet DPH. Do konce roku 2014 tento úrok v daňovém řádu nebyl (a tato mezera byla nahrazena rozsudkem Nejvyššího správního soudu ve věci "Kordárna" s úrokem 14 % + REPO) od 1. 1. 2015 pak daňový řád stanovil pouhé 1 % + REPO, od 1. 7. 2017 se sazba zvýšila na 2 % + REPO (na starší prověřování však zůstala sazba 1 % + REPO) a nyní se nově navýší na 4 % + REPO.

V běhu je však řada soudních řízení, která označuje dosavadní 1% či 2% sazbu za nepřiměřeně nízkou. Jestliže totiž správce daně zadržuje po dlouhou dobu vratku nadměrného odpočtu, měl by hradit "postiženému" plátci cenu peněz, o kterou přichází nevyplacením jeho nároku. Spory se vedou právě o rozumnou výši "ceny peněz". Nová sazba se po létech brzdící snahy finančních orgánů alespoň blíží více realitě, než ty dosavadní a mohla by být alespoň jakousi motivací finančních orgánů k neprotahování leckdy neúnosně dlouhých kontrolních procesů při prověřování nároku na nadměrný odpočet DPH.

5) Pokuta za opožděné tvrzení daně

Tato pokuta se vyměřuje za pozdní podání daňového přiznání.

Sazba pokuty zůstává stejná:

a) 0,05 % stanovené daně za každý následující den prodlení, nejvýše však 5 % stanovené daně,

b) 0,05 % stanoveného daňového odpočtu za každý následující den prodlení, nejvýše však 5 % stanoveného daňového odpočtu, nebo

c) 0,01 % stanovené daňové ztráty za každý následující den prodlení, nejvýše však 5 % stanovené daňové ztráty,

d) 0,05 % z celkové částky daně u pozdního podání hlášení, vyúčtování, následného hlášení nebo dodatečného vyúčtování, nejvýše však 0,5 % z celkové částky daně, kterou byl povinen v hlášení nebo vyúčtování uvést.

Maximální výše pokuty činí i nadále 300 000 Kč. V případě, že jde o první prohřešek v kalendářním roce a daňový subjekt se nezpozdí více než 30 dnů, pokuta je poloviční.

Nově se pokuta vyměří pouze v případě, že bude vyšší než 1 000 Kč (doposud 200 Kč). Další důležitou změnou bude možnost požádat o prominutí zmíněné pokuty (nyní to nebylo možné). Prominutí bude podmíněno splněním důvodu, že k prodlení došlo z důvodu, který lze s přihlédnutím k okolnostem daného případu ospravedlnit. Při posouzení rozsahu, ve kterém bude pokuta za opožděné tvrzení daně prominuta, správce daně zohlední skutečnost, zda ekonomické nebo sociální poměry daňového subjektu zakládají tvrdost vzniklé pokuty.

Bližší podmínky zákon nestanoví, v případě ostatních sankcí bývají určeny metodickým pokynem finanční správy. Lze jen doufat, že pokud k jeho vydání dojde, nebudou podmínky pro prominutí pokuty příliš drastické. Např. u promíjení úroku z prodlení jsou poměrně velmi přísné.

Pozitivní skutečností je, že nedošlo ke zrušení dosavadní toleranční doby 5 pracovních dní pro zpoždění s podáním daňových tvrzení. Pokud je např. daňové přiznání podáno při dodržení uvedené pětidenní lhůty, je sice podáno pozdě, ale bez sankce. I nadále se však tato benevolence nevztahuje na pozdní podání kontrolního hlášení.

6) Pokuta za neelektronické podání

Již několik let musí osoby, které mají datovou schránku, povinně podávat daňová přiznání a obdobné dokumenty elektronicky. Pokud tak neučiní a podají postaru "papírově", je jim vyměřována pokuta 2 000 Kč. Novela jednak snižuje pokutu na 1 000 Kč, jednak bude vyměřována pouze těm, co mají datovou schránku povinně ze zákona a nikoli těm, co si ji zřídili dobrovolně.

Shrnutí:

Změny v sankční oblasti se dají hodnotit kladně, dochází ke snížení jak sankcí, které platí daňový subjekt, tak sankcí, které hradí stát v případě svého pochybení a jejich výše se oproti dnešku daleko více přiblížila reálným úrokovým sazbám, které panují na trhu. Nepřiměřeně vysoké sankce totiž nemívají často odstrašující efekt, ale mohou způsobit zánik firmy, která rezignuje na snahu o jejich úhradu a namísto toho raději zanikne. Stát pak vysoké sankce sice předepíše, ale mnohdy neinkasuje.

Velmi negativně je však nutno vnímat § 253a odst. 3 DŘ – zákaz "úroku z úroku", který v podstatě motivuje správce daně k neuznání nároku na úrok z chyb, které způsobí on sám. Zatímco dle judikatury Nejvyššího správního soudu by v současnosti…