dnes je 30.12.2024

Input:

Povinnosti při ukončení pracovněprávního vztahu

12.6.2022, , Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 10 minut

13.1.4 Povinnosti při ukončení pracovněprávního vztahu

Ing. Růžena Klímová

Pracovní poměr musí být ukončen v souladu se zákoníkem práce v předepsané formě.

Pokud byla uzavřena dohoda o odpovědnosti k ochraně hodnot svěřených zaměstnanci k vyúčtování podle § 252 ZP, je nutné provést inventuru svěřených prostředků.

Potvrzení o zdanitelných příjmech

Do 10 dnů od podání žádosti zaměstnance je zaměstnavatel povinen vystavit potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti a o sražených zálohách na daň, případně o sražené srážkové dani. V případě, že zaměstnanci po skončení pracovněprávního vztahu vyplácí zaměstnavatel doplatky mezd, je nutné vyžádat si staré potvrzení o zdanitelných příjmech a vydat zaměstnanci nové potvrzení zahrnující i tyto doplatky mezd.

Byl-li příjem poplatníka zdaňován srážkovou daní u dohody o provedení práce bez učiněného Prohlášení s odměnou nepřesahující za měsíc 10 000 Kč nebo u ostatních příjmů dle § 6 ZDP do 3 500 Kč měsíčně (do 31. 12. 2020 šlo o výši do 3 000 Kč měsíčně) bez učiněného Prohlášení, je plátce povinen na jeho žádost vystavit potvrzení o příjmech plynoucích z DPP nebo o ostatních příjmech do výše 3 500 Kč měsíčně a o výši srážkové daně.

Pracovní posudek

Na žádost zaměstnance zaměstnavatel vystaví pracovní posudek, a to do 15 dnů ode dne podání žádosti. Zaměstnavatel má právo vydat posudek nejdříve v době dvou měsíců před skončením pracovního poměru.

Potvrzení o zaměstnání

Nejpozději v den skončení pracovního poměru, dohody o pracovní činnosti a u dohod o provedení práce jen v případě, že byla prováděna exekuční srážka nebo DPP založila účast na důchodovém pojištění, je zaměstnavatel povinen předat zaměstnanci potvrzení o zaměstnání (tzv. zápočtový list). Náležitosti potvrzení upravuje § 313 ZP. Kopie zápočtového listu se zakládá do osobního spisu. Pokud zaměstnanec nejpozději v den skončení zaměstnání nepřevezme potvrzení o zaměstnání, je nutné doklad zaslat neprodleně na adresu zaměstnance.

Nejvyšší soud (rozsudek ze dne 26. 3. 2013, sp. zn. 21 Cdo 907/2012) dovodil, že povinnost vydat potvrzení o zaměstnání musí být splněna nejpozději v den skončení pracovního poměru. Je tudíž možné, aby zaměstnavatel vydal zápočtový list s určitým předstihem. Velmi často nastávají situace, že v den, kdy zaměstnání končí, již zaměstnanec na pracovišti není. Může tomu být za situace, že zaměstnanec je nemocen nebo již nemá plánované směny nebo čerpá dovolenou. V takových případech je rozumné vydat zápočtový list dříve, kdy je zaměstnanec ještě fyzicky k zastižení. V případě, že by se údaje na již předaném zápočtovém listě změnily, vydal by zaměstnavatel potvrzení o zaměstnání nové.

Potvrzení o zaměstnání musí obsahovat:

  1. údaje o zaměstnání, zda se jednalo o pracovní poměr, dohodu o pracovní činnosti nebo dohodu o provedení práce, a o době jejich trvání,
  2. druh konaných prací,
  3. dosaženou kvalifikaci,
  4. odpracovanou dobu a další skutečnosti rozhodné pro dosažení nejvýše přípustné expoziční doby,
  5. zda jsou ze zaměstnancovy mzdy prováděny srážky, který orgán exekuci nařídil, v čí prospěch, jak vysoká je pohledávka, pro kterou mají být srážky dále prováděny, jaká je výše dosud provedených srážek a jaké je pořadí pohledávky,
  6. údaje o započitatelné době zaměstnání v I. a II. pracovní kategorii za dobu před 1. lednem 1993 pro účely důchodového pojištění.

Údaj o prováděných exekučních srážkách je povinnou náležitostí, kterou je nutné v potvrzení o zaměstnání uvádět. Následující zaměstnavatel, jde-li o jediného plátce mzdy, je povinen okamžitě zahájit provádění takových srážek ze mzdy a neprodleně se přihlásit instituci, která exekuci nařídila, jako nový plátce mzdy. Do doby, než obdrží rozhodnutí o exekuci, sražené částky neodesílá, ponechává je na depozitním účtu a po doručení rozhodnutí (které již nabylo právní moci) je odesílá ve prospěch oprávněného. Pokud rozhodnutí nenabylo právní moci, provádí srážky nadále, ale neodesílá je. Vyčká do doby nabytí právní moci rozhodnutí a pak odesílá veškeré dosud sražené částky.

Údaje o výši průměrného výdělku a o dalších skutečnostech rozhodných pro posouzení nároku na podporu v nezaměstnanosti je zaměstnavatel povinen uvést na žádost zaměstnance v odděleném potvrzení. Na dalším samostatném dokladu je možné na žádost zaměstnance uvádět dobu, po kterou trvalo nemocenské nebo jen důchodové pojištění zaměstnance.

V odděleném potvrzení, které slouží pro úřad práce, je nutné uvádět:

  • průměrný čistý měsíční výdělek (bez daňového bonusu),

  • důvod rozvázání pracovněprávního vztahu,

  • bylo-li zaměstnanci poskytnuto odstupné a v jaké zákonné výši (např. trojnásobek průměrného měsíčního výdělku) a kdy bude vyplaceno,

  • doba důchodového pojištění.

Příloha k potvrzení o zaměstnání (k zápočtovému listu)
pan/paní ...........................................................................................................

Podle § 313 odst. 2 ZP zaměstnavatel ......................................................
sděluje, že čistý měsíční průměrný výdělek ke dni skončení zaměstnání činí ................ Kč.
(Čistý průměrný výdělek je uveden bez případného daňového bonusu.)

Důvod rozvázání pracovněprávního vztahu:........................................................

Zaměstnanci vznikl nárok na odstupné ve výši ............ násobku průměrného výdělku.

Odstupné bude zaměstnanci vyplaceno dne ..................


Podle § 42 zákona č. 582/1991 Sb. byl zaměstnanec důchodově pojištěn od......................... do.......................


Dne: .................................


razítko a podpis zaměstnavatele ...........................................  

Tyto údaje je zaměstnavatel nově povinen oznámit též OSSZ, a to do 8 kalendářních dnů ode dne skončení doby zaměstnání tohoto zaměstnance (viz dále). Výše uvedené údaje rozhodné pro přiznání a poskytování podpory v nezaměstnanosti tak může získat také Úřad práce sám, a to z informačních systémů vedených ČSSZ.

Úřad práce je oprávněn poskytovat uchazeči o zaměstnání podporu v nezaměstnanosti a při rekvalifikaci jen při splnění zákonem stanovených podmínek uvedených v § 39 až 57 ZZ. Jednou z nich je doba účasti uchazeče o zaměstnání na důchodovém pojištění v délce alespoň 12 kalendářních měsíců v posledních 2 letech před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání.

K tomuto účelu je každý zaměstnavatel povinen v příloze k zápočtovému listu uvést v souladu s § 42 zákona č. 582/1991 Sb. dobu důchodového pojištění. Pokud uchazeč o zaměstnání nedoloží potřebnou délku odpracované doby s účastí na důchodovém pojištění, započítávají se do předchozích zaměstnání náhradní doby zaměstnání. Za náhradní dobu se považuje doba:

  • přípravy osoby se zdravotním postižením k práci,

  • pobírání invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně,

  • osobní péče o dítě ve věku do 4 let,

  • osobní péče o lehce závislou fyzickou osobu mladší 10 let (v prvním stupni závislosti),

  • osobní péče o fyzickou osobu, která se považuje za závislou ve druhém až čtvrtém stupni závislosti, pokud žijí ve společné domácnosti. Jde-li o osobu, která je pro účely důchodového pojištění považována za osobu blízkou, společná domácnost se nevyžaduje,

  • výkonu dlouhodobé dobrovolnické služby na základě smlouvy dobrovolníka s vysílající organizací, které byla udělena akreditace

Nahrávám...
Nahrávám...