Postoupení pohledávky

Postoupení pohledávky

Ing. Vlasta Martišková

Postoupení pohledávky lze realizovat dvěma způsoby:

1. bezúplatně (vklad pohledávky),
2. úplatně (prodej pohledávky).

Pohledávky lze postoupit:

• ve lhůtě splatnosti,

• po lhůtě splatnosti,

• v české měně,

• v cizí měně.

Postupitel – cesent – je osoba, která postupuje pohledávku jinému věřiteli, jedná se o původního věřitele (prodávajícího).

Postupník – cesionář – osoba, které byla pohledávka postoupena, jedná se o nového věřitele (kupujícího).

Postoupení pohledávky se stává účinným v tom okamžiku, kdy je postoupení původním věřitelem oznámeno nebo novým věřitelem prokázáno smlouvou o postoupení pohledávky. Pokud je splnění postoupené pohledávky zajištěno zástavním právem, ručením nebo jiným způsobem, je povinnost postupitele podat zprávu osobě, která zajištění závazku poskytla. Postupitel je povinen předat postupníkovi všechny doklady, včetně příslušných informací, které se týkají postoupené pohledávky.

Postoupené (nakoupené) pohledávky může účetní jednotka využít k zápočtu s dluhy vůči věřitelům, kteří se v případě nákupu pohledávky stali jejími dlužníky. K těmto pohledávkám, které jsou určeny k započtení, nelze vytvářet opravné položky.

Postoupil-li postupitel tutéž pohledávku několika osobám, je vůči dlužníkovi účinné to postoupení, o němž se dlužník dozvěděl nejdříve.

Postoupení pohledávky nemá účinky vůči osobě, která dluh zajistila zástavním právem, ručením nebo jiným způsobem, dokud jí postupitel o postoupení pohledávky nevyrozumí nebo dokud jí postupník postoupení pohledávky neprokáže.

Na žádost postupníka může postupitel vymáhat postoupenou pohledávku svým jménem na účet postupníka; bylo-li postoupení pohledávky dlužníkovi již oznámeno nebo prokázáno, může postupitel pohledávku vymáhat, pokud prokáže souhlas postupníka a pokud postupník pohledávku sám nevymáhá.

Postoupit lze i soubor pohledávek, ať již současných nebo budoucích, je-li takový soubor pohledávek dostatečně určen, zejména pokud se jedná o pohledávky určitého druhu vznikající věřiteli v určité době nebo o různé pohledávky z téhož právního důvodu. Typický případ je hromadné postoupení pohledávek vznikajících z provozu určitého obchodního závodu.

Vícenásobná cese, kdy věřitel postoupí stejnou pohledávku více subjektům, je v rámci občanského zákoníku nepřípustná. Je však stanovena ochrana dlužníka, vůči kterému bude účinné to postoupení, o němž se dozvěděl nejdříve.

Souvztažnosti:

Postupitel

Postupník

Postoupení pohledávky před lhůtou splatnosti

Postupitel

Postupník

Analytické účty:

Pohledávky členíme z časového hlediska na dlouhodobé a krátkodobé. Účetní jednotka vede analytické účty v členění podle jednotlivých dlužníků v analytickém členění na účtu 311 – Odběratelé a 315 – Ostatní pohledávky. Dále použije účty 35x – Pohledávky za společníky, 37x – Jiné pohledávky a závazky, 313 – Pohledávky za eskontované cenné papíry, 314 – Poskytnuté provozní zálohy a závdavky, 351 – Pohledávky – ovládaná nebo ovládající osoba, 352 – Pohledávky – podstatný vliv, 353 – Pohledávky za upsaný základní kapitál, 354 – Pohledávky za společníky obchodní korporace při úhradě ztráty, 355 – Ostatní pohledávky za společníky obchodní korporace, 371 – Pohledávky z prodeje obchodního závodu, 373 – Pohledávky a dluhy z pevných termínovaných operací, 374 – Pohledávky z pachtu, 375 – Pohledávky z emitovaných dluhopisů.

Pro zjištění správného základu daně u účetní jednotky je nutné analyticky členit účet 546 – Odpis pohledávky na odpis pohledávky daňově uznatelný a daňově neuznatelný.

Výnos z postoupení bude účtován na výnosový účet 646 – Výnosy z odepsaných pohledávek.

Opravné položky v nákladech účtujeme na účty účtové skupiny 55x – Odpisy, rezervy, komplexní náklady příštích období a opravné položky v provozní oblasti. Tvorbu zákonných opravných položek účtuje na účet 558 – Tvorba a zúčtování zákonných opravných položek, tvorbu ostatních opravných položek účtuje na účet 559 – Tvorba a zúčtování ostatních opravných položek.

Pro účtování kurzových rozdílů použijeme účt. skupinu 563 – Kurzové ztráty a 663 – Kurzové výnosy.

Postupník eviduje jmenovitou hodnotu pohledávky na podrozvahových účtech.

Účetní doklady:

Písemná smlouva o postoupení pohledávky, vnitřní doklady, doklady pro zjištění, zda jsou splněny podmínky pro tvorbu zákonných opravných položek, výpisy z běžného účtu, pokladní doklady.

Daňové dopady:

Rozdílné daňové dopady jsou:

• při postoupení pohledávky poplatníkem vedoucím daňovou evidenci – uhrazená pořizovací cena této nabyté pohledávky je výdajem pouze do výše příjmů z této pohledávky [§ 24 odst. 2 písm. o) ZDP],

• při postoupení pohledávky u poplatníků vedoucích účetnictví,

• u poplatníků, jejich hlavním předmětem činnosti je nákup, prodej a vymáhání pohledávek.

U poplatníka, který si pořídil pohledávku postoupením a vede účetnictví, je nákladem:

• jmenovitá hodnota pohledávky při jejím postoupení, a to do výše příjmu plynoucího z jejího postoupení,

• pořizovací cena u pohledávky nabyté postoupením, a to do výše příjmu plynoucího z její úhrady dlužníkem nebo postupníkem při jejím následném postoupení zvýšeném o vytvořenou opravnou položku nebo její část podle zákona o rezervách.

Tento postup se uplatní i na jmenovitou hodnotu postoupených pohledávek vzniklých z titulu smluvních pokut, úroků z prodlení, poplatků z prodlení, penále a jiných sankcí ze závazkových vztahů. Podle ust. § 23 odst. 3 písm. a) ZDP bod 6 – věřitel, který vede účetnictví a postoupí pohledávku ze smluvních sankcí, přičemž její výše byla podle § 23 odst. 3 písm. b) ZDP bod 1 položkou snižující výsledek hospodaření v předchozích zdaňovacích obdobích, je povinen o částku této pohledávky zvýšit výsledek hospodaření o stejnou částku podle § 23 odst. 3 písm. a) ZDP bod 2. Pokud došlo u výše uvedených pohledávek k postoupení ve stejném roce, ve kterém bylo o předpisu této pohledávky účtováno na příslušný rozvahový a výnosový účet, považuje se toto postoupení za zánik pohledávky a tyto pohledávky nelze vyloučit ze zdanění z důvodu nezaplacení.

U úplatného postoupení pohledávky závisí daňové dopady na tom, zda k postoupené pohledávce byly vytvořeny opravné položky a zda jde o prodej vlastní pohledávky nebo pohledávky nabyté postoupením. U pohledávky bez opravných položek porovnáváme výnos z postoupení pohledávky a hodnotu postoupené pohledávky. Vlastní pohledávky oceňujeme jmenovitou hodnotou, postoupenou pohledávku pořizovací cenou. V případě postoupení, kdy je výsledkem zisk (pohledávka je postoupena za vyšší cenu, než je její jmenovitá hodnota nebo pořizovací cena), tato hodnota vstupuje do základu daně. Tato vyšší hodnota pohledávky je daňově neúčinná. Při operacích s pohledávkami posuzujeme jednotlivé případy zvlášť, nelze zisky a ztráty z prodeje kompenzovat.

Při postoupení pohledávky, ke kterým byla vytvořena opravná položka, je hodnota pohledávky daňově účinná do výše tržby z jejího postoupení, zvýšená o vytvořenou opravnou položku.

Postupování pohledávek u poplatníků, jejichž hlavním předmětem činnosti je nákup, prodej a vymáhání pohledávek

Za poplatníky, jejichž hlavním předmětem činnosti je nákup, prodej a vymáhání pohledávek, se považují poplatníci, u nichž alespoň 80 % veškerých příjmů (výnosů) tvoří příjmy (výnosy) plynoucí v souvislosti s nákupem, prodejem, držbou a vymáháním nakoupených pohledávek.

Souborem pohledávek se pro účely tohoto ustanovení rozumí soubor pohledávek nakoupený poplatníkem od jedné osoby v jednom zdaňovacím období, popř. za období, za něž je podáváno daňové přiznání.

Postupování pohledávek je řešeno samostatnou úpravou v § 24 odst. 14 ZDP. Poplatníci, kteří jsou specializovaní na tuto činnost, mohou uplatnit jako daňově uznatelný náklad úhrn pořizovacích cen pohledávek nebo jejich částí, které nelze uznat jako výdaj (náklad) u jiných ustanovení ZDP, až do výše úhrnu zisků z jiných pohledávek v rámci stejného souboru pohledávek v daném zdaňovacím období nebo období, za které je podáváno daňové přiznání.

Výpočet zisku z pohledávky (výnos mínus náklad):

Výnosem se rozumí úhrn příjmů plynoucích v předmětném zdaňovacím období z úhrad z pohledávky dlužníkem nebo postupníkem při následném postoupení pohledávky zvýšený o vytvořenou opravnou položku, popř. její část (vytvořena podle zákona o rezervách).

Nákladem je pořizovací cena pohledávky snížená o částky úhrad pohledávky dlužníkem plynoucí v předchozích zdaňovacích obdobích a o části pořizovací ceny pohledávky odepsané v předchozích zdaňovacích obdobích, hodnota nesmí být záporná.

Pokud poplatník vypočte zápornou hodnotu, kdy se nepodaří dosáhnout celkového zisku, lze tento rozdíl uplatnit jako výdaj (náklad) nejdéle ve 3 bezprostředně následujících zdaňovacích obdobích nebo obdobích, za něž je podáváno daňové přiznání, a to v jednotlivých obdobích maximálně ve výši částky, o kterou úhrn zisků z pohledávek v rámci tohoto stejného souboru pohledávek převýší úhrn pořizovacích cen pohledávek nebo jejích částí, které nelze uznat jako výdaj (náklad) podle ZDP.

…