201
Plátce DPH, registrace
RNDr. Ivan Brychta, Ing. Jana Kolářová
-
kdy se staneme plátci DPH, obrat
-
registrace plátce, registrace IO
-
údaje k registraci, DIČ
-
sankce při nesplnění registrační povinnosti
NahoruPlátce DPH
Plátcem je osoba povinná k dani (OPD), která se stala plátcem v tuzemsku, a to ať již povinně nebo dobrovolně podle § 6 až § 6fa ZDPH. Povinná registrace plátce se řídí ustanovením § 94 ZDPH a dobrovolná registrace § 94a ZDPH. Podmínky probereme dále v textu.
Plátcem se subjekt může stát podle § 95a ZDPH i na základě skupinové registrace. Této speciální možnosti dobrovolné formy plátcovství se budeme věnovat samostatně až v závěru této lekce.
Zopakujme si
Z 1. lekce si zopakujme, že:
-
osobou povinnou k dani (§ 5 odst. 1 ZDPH) – zkráceně OPD – a tedy i plátcem může být právnická či fyzická osoba jak tuzemská, tak z jiného členského státu EU, nebo i z třetí země,
-
plátcem je pro účely ZDPH výhradně osoba povinná k dani se sídlem v tuzemsku,
-
je-li OPD registrována k dani v jiném členském státu EU, mělo by to být zdůrazněno nebo by se mělo hovořit o osobě registrované k dani v jiném členském státu EU (což je obecnější pojem).
ZDPH uvádí více možností, jak se staneme plátcem DPH. Ta nejrozšířenější je v závislosti na dosaženém obratu. Proto si nejprve vymezíme pojem obrat.
NahoruObrat
Přesná definice obratu je v § 4a ZDPH.
Vymezení obratu je vázáno na pojem úplata, který je upraven v § 4 odst. 1 písm. a) ZDPH jako částka v peněžních prostředcích nebo hodnota nepeněžitého plnění, které jsou poskytnuty v souvislosti s předmětem daně. Novelou účinnou od 1. 4. 2019 (zákon č. 80/2019 Sb.) je jako jedna z forem úplaty definována i dotace k ceně. Samotná definice dotace již v zákoně o DPH byla před novelizací a dotace k ceně byla považována za součást základu daně. Podřazení pod pojem úplata by nemělo vyvolat výkladovou změnu, jak uvádí i důvodová zpráva.
Obratem se rozumí souhrn úplat bez daně (čili nikoliv zaplacených částek, ale částek k zaplacení), které osobě povinné k dani náleží za uskutečněná plnění (kterými jsou dodání zboží a poskytnutí služby), s místem plnění v tuzemsku, a to:
-
zdanitelné plnění (budeme probírat ve 4. lekci),
-
plnění osvobozené od daně s nárokem na odpočet daně (bude v 5. lekci), nebo
-
plnění osvobozené od daně bez nároku na odpočet daně podle § 54 ZDPH, § 54a ZDPH, § 55 ZDPH, § 56 ZDPH a § 56a ZDPH (více bude v 6. lekci), jestliže nejsou doplňkovou činností uskutečňovanou příležitostně (rozebereme dále v této lekci).
Úplata z prodeje dlouhodobého majetku [vymezeného v § 4 odst. 4 písm. d) ZDPH] se do obratu může zahrnovat, záleží na splnění dalších podmínek. Rozumí se tím dlouhodobý majetek používaný pro ekonomickou činnost, tj. obchodní majetek.
Do obratu se nezahrnuje úplata za dodání nebo poskytnutí dlouhodobého majetku pouze v případě, že toto uskutečněné plnění není nedílnou součástí obvyklé ekonomické činnosti osoby povinné k dani. Pokud tedy má prodej dlouhodobého majetku povahu běžné činnosti, kterou daná osoba povinná k dani provádí v rámci výkonu svého podnikání a pravidelně, do obratu se zahrnuje.
Upozornění
Úplata vstupuje do obratu až v okamžiku uskutečnění zdanitelného plnění. To má význam zejména při přijetí zálohy nebo jiné platby před uskutečněním zdanitelného plnění, která tak nemá na obrat vliv.
Příklad
Dodavatel obdržel 15. 7. zálohu 50 000 Kč, zboží bylo dodáno 24. 8. a doplatek ve výši 20 000 Kč do celkové smluvené částky 70 000 Kč obdržel dodavatel až 9. 9. Rozhodněte, kdy se částka 70 000 Kč započte do obratu:
1. 50 000 Kč v červenci, 20 000 Kč v srpnu,
2. 50 000 Kč v červenci, 20 000 Kč v září,
3. 70 000 Kč v srpnu,
4. ani jedna z předchozích odpovědí není správná.
Řešení naleznete zde
Příklad
Dodavatel obdržel 15. 7. zálohu 50 000 Kč, zboží bylo dodáno 24. 8. a odběratel doplatek ve výši 20 000 Kč do celkové smluvené částky 70 000 Kč neuhradil (vymáháno soudně). Rozhodněte, kdy a v jaké výši se úplata započte do obratu:
1. 50 000 Kč v červenci, 20 000 Kč v srpnu,
2. 50 000 Kč v srpnu (20 000 Kč se do obratu nezahrne),
3. 70 000 Kč v srpnu,
4. ani jedna z předchozích odpovědí není správná.
Řešení naleznete zde
Schematicky lze situaci vyjadřující, kdy se úplata za plnění zahrne či nezahrne do obratu, zachytit takto:
Množiny (podmnožiny) N1 a N2 podle obrázku tvoří již zmíněné úplaty za prodeje dlouhodobého majetku, kterým se rozumí [podle definice v § 4 odst. 4 písm. d) ZDPH]:
-
hmotný majetek vymezený zákonem o daních z příjmů, tj. daňově odpisovaný v § 26 ZDP a daňově neodpisovaný v § 27 ZDP,
-
odpisovaný nehmotný majetek podle § 32a ZDP do konce roku 2020 a odpisovaný nehmotný majetek podle právních předpisů upravujících účetnictví od 1. 1. 2021,
-
pozemky, které jsou dlouhodobým hmotným majetkem podle účetních předpisů (účetně ani daňově se však neodpisují), a
-
technické zhodnocení upravené v zákoně o daních z příjmů, tj. pro hmotný majetek v § 33 ZDP a pro nehmotný majetek upravený v § 32a odst. 6 ZDP do konce roku 2020, a technické zhodnocení dlouhodobého nehmotného majetku podle právních předpisů upravujících účetnictví od 1. 1. 2021.
které se do obratu nezahrnují, ačkoliv jde o součást obchodního majetku osoby povinné k dani.
Množinu (podmnožinu) Z4 podle obrázku tvoří úplaty z osvobozených činností bez nároku na odpočet daně, které se podle definice výslovně do obratu také zahrnují, a to:
-
z finančních činností (§ 54 ZDPH),
-
z penzijních činností (§ 54a ZDPH),
-
z pojišťovacích činností (§ 55 ZDPH),
-
z dodání vybraných nemovitých věcí (§ 56 ZDPH), a
-
od roku 2015 opět i z nájmu vybraných nemovitých věcí (§ 56a ZDPH),
jestliže nejsou doplňkovou činností uskutečňovanou příležitostně.
Zapamatujme si
Do obratu se započítá i nájem vybraných nemovitých věcí, je-li osvobozeným plněním podle § 56a ZDPH.
Podmínkou zahrnutí osvobozených příjmů bez nároku na odpočet je, že se nejedná o doplňkovou činnost uskutečňovanou příležitostně. Co tedy vlastně je či není doplňkovou činností uskutečňovanou příležitostně? Toto ZDPH přímo nevysvětluje. V důvodové zprávě k novele, která toto označení v minulosti do ZDPH přinesla (sněmovní tisk č. 442, který je podkladem pro zákon č. 302/2008 Sb.), se uvádí, že se při posuzování doplňkové činnosti vychází z rozsudků SDEU (Soudního dvora EU), kdy měřítkem pro určení, zda se jedná o doplňkovou činnost, či nikoliv, může být např. výše příjmů z doplňkové činnosti k příjmům z hlavní části vykonávané činnosti, poměr obratu z doplňkové činnosti k celkovému obratu, použití majetku a personálu k výkonu doplňkové činnosti apod.
Příklad
Rozhodněte, zda vstupují do obratu úplaty z následujících transakcí:
1. tržba z hotelové směnárny, příležitostně zřízené po dobu konání významného mezinárodního sympózia,
2. výnos z prodeje počítače, v minulosti pořízeného za 15 000 Kč (který není hmotným majetkem z pohledu daně z příjmů), v tuzemsku,
3. výnos z prodeje počítače, v minulosti pořízeného za 45 000 Kč, v tuzemsku,
4. výnos z prodeje obchodního závodu,
5. příjem z dlouhodobého nepodnikatelského nájmu bytu,
6. poskytnutí bytu na tři dni pro natočení několika scén připravovaného televizního seriálu,
7. příležitostný prodej ovoce ze soukromé zahrádky nepodnikatelem,
8. prodej administrativní budovy používané jejím vlastníkem zabývajícím se výstavbou a prodejem budov a domů při vlastní ekonomické činnosti.
Možnosti: ANO – vstupuje do obratu, NE – nevstupuje.
Řešení naleznete zde
NahoruPlátcem při překročení obratu
Plátcem se stane OPD podle § 6 ZDPH, pokud její obrat za nejvýše 12 bezprostředně předcházejících po sobě jdoucích kalendářních měsíců přesáhne částku 1 000 000 Kč do konce roku 2022 a 2 000 000 Kč od roku 2023. Uvedené se však týká pouze OPD se sídlem nebo místem podnikání v tuzemsku, kterou budeme zkráceně označovat tuzemská OPD.
Plátcem z titulu překročení obratu se OPD stane ze zákona od prvního dne druhého měsíce následujícího po měsíci, ve kterém překročila stanovený obrat, tedy i v případě, že se nezaregistruje.
Povinnost podat přihlášku k registraci má OPD do 15 dnů po skončení kalendářního měsíce, ve kterém překročila stanovený limit (§ 94 odst. 1 ZDPH).
NahoruZvýšení hranice pro vznik plátcovství na limit 2 mil. Kč
V důsledku novelizace zákonem č. 366/2022 Sb. byla od roku 2023 hranice pro vznik plátcovství zvýšena z 1 na 2 mil. Kč.
NahoruPřechod na limit 2 mil. Kč
Novelizace obsahuje celou řadu přechodných ustanovení, která se dotkla především plátců, kteří měli koncem roku 2022 obrat mezi 1 a 2 mil. Kč.
Osoby povinné k dani, které překročily doposud platnou hranici 1 mil. Kč před 1. 12. 2022 nebo 1. 1. 2023, ale nepřesáhly 2 mil. Kč, neměly povinnost podat přihlášku k registraci a nestaly se plátcem DPH od 1. 1. nebo od 1. 2. 2023. Pokud se osoby chtěly stát plátci DPH, musely podat přihlášku k registraci a svůj úmysl ještě správci daně potvrdit.
Z uvedeného plyne, že řada subjektů s obratem nad 1 mil. Kč se plátci ze zákona nestanou a musí čekat na překročení obratu 2 mil. Kč. Případně lze využít žádost o dobrovolnou registraci podle § 6f ZDPH.
Naopak již registrovaní plátci DPH, kteří mají sídlo v ČR a nejsou skupina ve smyslu § 5a ZDPH, mohli požádat o zrušení registrace do 8. 12 2022, pokud jejich obrat byl nad 1 mil. Kč, ale pod 2 mil. Kč za 12 po sobě jdoucích kalendářních měsíců.
K přechodu na vyšší hranici viz bonus č. 7 k této lekci.
Příklad
Nově vzniklá programátorská firma se sídlem v ČR poskytuje své služby odběratelům v ČR. Přehled přijatých plateb před uskutečněním plnění a úplat za uskutečněná plnění (zahrnují případnou zálohu) vypadá následovně.
Do obratu se započítávají úplaty ke dni uskutečnění plnění, zálohy placené předem ani pozdě uhrazené platby se neberou v úvahu.
