Obchodní majetek
Ing. Martin Veselý
Pro poplatníka – fyzickou osobu je důležité rozlišovat, zda majetkové hodnoty, které ke své činnosti využívá, jsou součástí tzv. obchodního majetku. Zařazení věci nebo jiné hodnoty do obchodního majetku („OM”) totiž významně ovlivňuje její daňový režim, a to z hlediska daně z příjmů (možnost a způsob uplatnění výdajů, zdanění příjmu z prodeje) i z hlediska daně z přidané hodnoty.
Obchodní majetek fyzické osoby bude tedy představovat jistým způsobem vymezenou část jejího (celkového) majetku, který je představován vším, co dané osobě patří. Druhá část pak bude představovat majetek „neobchodní” neboli majetek, který není součástí obchodního majetku.
U právnických osob je situace jednoduchá. To vyplývá z definice § 20c ZDP, podle které je obchodním majetkem právnické osoby veškerý majetek, který jí patří. Pokud jde o poplatníka daně z příjmů právnických osob, který není právnickou osobou (třeba organizační složky zahraničních právnických osob), pak veškerý majetek, který k tomuto poplatníkovi patří.
Nahoru Zákon o daních z příjmů
Poplatníky nejvíce zajímá pohled ZDP. Ten obsahuje přesné definice; přitom mějme na paměti, že jde o definice jen a pouze pro účely daní z příjmů.
Definice obchodního majetku fyzických osob je uvedena v § 4 odst. 4 ZDP. Obchodním majetkem fyzické osoby se rozumí ta část majetku, o které bylo (je) účtováno nebo je (byla) vedena v daňové evidenci.
Uvedená formulace je velice důležitá. Každý poplatník by si měl být vědom, zda konkrétní majetkovou položku má zařazenou do obchodního majetku či nikoli, s ohledem na rozdílné daňové režimy.
Technicky se změna (zařazení či vyřazení majetku) provede jednoduše, vyznačením na inventární kartě majetku nebo v příslušné evidenci. Do obchodního majetku vkládáme vždy celý majetek, není možné vložit jeho součást či příslušenství.
Pan Stanislav bydlí v rodinném domku, který k podnikání nepoužívá. K domku však přiléhá garážové stání samostatně nevymezené jako jednotka, na němž má zaparkovaný automobil používaný výhradně pro podnikání. Soukromoprávně je rodinný dům součástí pozemku. Pan Stanislav by rád vložil do OM pouze garážové stání.
To ale možné není. Pro účely účetnictví a daňové evidence sice rozlišíme dvě samostatné majetkové položky – pozemek a rodinný dům, avšak garážové stání bude představovat příslušenství rodinného domu. Po úvaze se pan Stanislav rozhodl rodinný dům do obchodního majetku nevkládat.
Slečnu Radku zajímalo, jak provést zařazení Škody Octavie, u které běží finanční leasing. Její účetní jí vysvětlila, že to možné není z toho důvodu, že se nejedná o majetkovou položku – vlastnické právo v průběhu leasingu svědčí leasingové společnosti a v daňové evidenci slečny Radky bude evidována pouze jako věc najatá.
Pan Rudolf hodlá k 31. 12. 2017 vyřadit z obchodního majetku starší Fiat Hatchback, který již pro podnikání prakticky nepoužívá. Učiní tak jednoduše záznamem v majetkové evidenci (např. na kartě majetku pro daňové účely); dnem vyřazení z obchodního majetku bude tento den a od 1. 1. 2018 bude vozidlo považováno za součást „neobchodního“ majetku.
Z výše uvedené definice obchodního majetku lze dovodit, že podnikatelé, kteří uplatňují výdaje procentem z příjmů neboli paušální výdaje, obchodní majetek pro daň z příjmů nemají. Veškeré daňové výdaje jsou zahrnuty v příslušném procentu.
Přešel-li tedy poplatník např. od 1. 1. 2017 z vedení daňové evidence na paušální výdaje, je třeba tomu rozumět tak, že veškeré aktivní majetkové položky byly k 31. 12. 2016 z obchodního majetku vyřazeny.
Druhou skupinou poplatníků, kteří nemají obchodní majetek, jsou ti pronajímatelé, kteří zdaňují příjmy z pronájmu v dílčím základu daně podle § 9 ZDP (tento režim je obecně výhodnější, neboť je evidenčně jednodušší a z příjmů se neodvádí pojistné na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění). Tito poplatníci nemají obchodní majetek nikdy – dokonce ani tehdy, pokud se rozhodnou vést dobrovolně účetnictví, neboť to vylučuje ustanovení § 9 odst. 6 ZDP.
Pronajímaný majetek tak sice může být vložen do obchodního majetku, avšak poté se stává součástí majetku sloužícího k podnikatelské činnosti, a tedy se zdaněním příjmů z něj plynoucích v § 7 ZDP a se všemi dalšími aspekty tohoto režimu.
Nahoru Daňové dopady zařazení do OM
V praxi lze vysledovat tři základní oblasti daňových dopadů (ne)zařazení majetku do obchodního majetku na daních z příjmů:
-
uplatňování výdajů souvisejících s majetkem (A),
-
daňové odpisování hmotného a nehmotného majetku (B),
-
zdanění či osvobození při prodeji majetku (C).
Uplatňování výdajů (A)
Zařadí-li poplatník příslušný majetek do obchodního majetku, může daňově uplatnit jak výdaje související s jeho pořízením (ev. odpisy), tak výdaje na opravu, údržbu nebo technické zhodnocení majetku. Tyto výdaje jsou naopak u majetku nevloženého do obchodního majetku daňově výslovně vyloučeny ustanovením § 25 odst. 1 písm. u) ZDP, ale výslovně jen ve vztahu k § 7 ZDP („samostatné činnosti”).
Daňové odpisování (B)
Je-li majetek vložen fyzickou osobou do OM, uznáme podle běžných pravidel daňové odpisy. Důležitá je však u vkladů základna pro toto odpisování.
Vstupní cenou je obvykle pořizovací cena, avšak u uvedených vkladů movitých věcí pořízených fyzickou osobou dříve než 1 rok před vložením do obchodního majetku (s výjimkou majetku nabytého formou finančního leasingu) a u nemovitého majetku pořízeného dříve než 5 let před vložením do obchodního majetku je vstupní cenou reprodukční pořizovací cena (cena podle ZOM).
Je-li pro nemovitost určující pořizovací cena, lze ji zvýšit o náklady prokazatelně vynaložené na opravy a technické zhodnocení.
Pan Jiří pořídil v roce 2015 garáž za 250 000 Kč, kterou dne 1. 8. 2017 zařadil do obchodního majetku. Mezitím provedl výměnu garážových vrat za 35 000 Kč a instaloval nové osvětlení za 15 000 Kč.
Za předpokladu, že má k dispozici doklady na uvedené práce, činí daňová vstupní cena garáže vložené do obchodního majetku 300 000 Kč.
Zařazení či nezařazení do OM u původního vlastníka má vliv také na způsob odpisování majetku u nabyvatele. Jestliže společník (člen družstva) má majetek zařazen v OM a vloží jej do obchodní společnosti (družstva), společnost (družstvo) pokračuje v odpisování započatém původním vlastníkem. Shodně postupuje poplatník při opětovném zařazení majetku, který byl dříve z obchodního majetku vyřazen.
Zdanění nebo osvobození při prodeji (C)
Je-li prodávaný majetek vložen do OM, může poplatník vykázat z prodeje ztrátu, která je daňově účinná. To v „nepodnikatelském” režimu ostatních příjmů (§ 10 ZDP) možné není; tam pro každý jednotlivý druh příjmů (nemovité věci, movité věci, cenné papíry) platí, že celkové výdaje nesmí převýšit příjmy, a nikdy tedy nevznikne daňová ztráta.
Nahoru Osvobození od daně
ZDP zpravidla umožňuje osvobodit příjem od daně z příjmů (viz Osvobození…), avšak pouze za podmínky, že prodaný majetek není a po určitou dobu před prodejem nebyl zařazen v obchodním majetku. Možné osvobození se týká těchto kategorií:
Zvláštní kategorii mezi nemovitými věcmi představuje jednotka nezahrnující nebytový prostor nebo rodinný dům, pokud v něm měl prodávající bydliště nejméně 2 roky před prodejem (tuto podmínku může splnit náhradním způsobem, a to prokazatelným použitím příjmů z prodeje na uspokojení bytové potřeby).
Osvobození se však nevztahuje na majetek vložený do obchodního majetku. Při vyřazení z obchodního majetku je lze uplatnit nejdříve po uplynutí dvou let od vyřazení.
Paní Lenka hodlá prodat bytovou jednotku, jejíž součástí je sklep a garáž, přičemž do 1. 5. 2016 ji měla zařazenou v obchodním majetku. Jelikož v tomto případě trvá dvouletá lhůta od vyřazení z obchodního majetku, pro daňové osvobození je zapotřebí posečkat do 1. 5. 2018.
Jde-li o majetek ve společném jmění manželů, postačí, aby podmínku bydlení splňoval jeden z nich.
Druhou kategorii představují ostatní nemovitosti. Tam platí obdobné podmínky, avšak časový test požaduje…
