dnes je 3.4.2025

Input:

Nedobytná pohledávka a DPH

2.4.2025, , Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 76 minut

Nedobytná pohledávka a DPH

Mgr. Radmila Kulková, Ing. Jan Ambrož

V tomto článku se věnujeme jedné ze složitějších oblastí fungování daně z přidané hodnoty, která se zabývá právy a povinnostmi věřitele a dlužníka u tzv. nedobytných pohledávek z již uskutečněných zdanitelných plnění.

Evropská úprava systému DPH umožňuje snížení základu daně v případech úplného nebo částečného nezaplacení ceny za uskutečněné plnění (tj. u nedobytných pohledávek). V rámci českého zákona DPH tuto situaci známe, neboť je upravena jako oprava základu daně.

Z pohledu věřitele (poskytovatel plnění) jde o výjimečnou možnost získat "zpět" dříve odvedenou, přiznanou DPH na výstupu. K takovéto opravě základu daně má pak logicky souvztažné povinnosti (zejména v oblasti odpočtu daně) též dlužník (příjemce uskutečněného, ale neuhrazeného plnění). Úprava návazně pamatuje i na postupy, práva a povinnosti obou stran dotčeného plnění v případech úhrady původně nedobytné pohledávky provedené dodatečně po provedení opravy.

Právní úprava

Klíčovými paragrafy zákona o DPH pro tuto opravu základu daně (laicky někdy vnímanou jako "vrácení DPH") jsou ustanovení, jejichž obsah uvádíme stručně v následující tabulce.

§ 46 Základní ustanovení a pojmy, zákonné podmínky pro opravu základu daně u nedobytných pohledávek
§ 46a Výše opravy podle jednotlivých právních titulů (exekuční řízení aj.)
§ 46b Změna výše opravy určené kvalifikovaným odhadem
§ 46c Dodatečná oprava základu daně
§ 46d Zrušení opravy základu daně
§ 46e Opravné daňové doklady
§ 46f Oprava základu daně jako samostatné zdanitelné plnění
§ 46fa Oprava základu daně, pokud věřitel přestal být plátcem
§ 46g Společná ustanovení, pravidla pro sazbu daně a přepočet cizí měny
§ 74b Oprava odpočtu daně v případě nedobytné pohledávky nebo pohledávky po splatnosti
§ 79e Povinnost dlužníka snížit původní odpočet daně při zrušení registrace

Aplikujeme také obecná pravidla pro fungování daně z přidané hodnoty, například § 100 pro evidenci DPH a při zpracování daňového přiznání a kontrolního hlášení podle pokynů k vyplnění.

Informace GFŘ

Důležitým zdrojem pro praxi je publikovaná Informace GFŘ k opravě základu daně dle § 46 a násl. a opravě odpočtu daně dle § 74a ZDPH u nedobytných pohledávek, č. j. 86122/19/7100-20116-050485, přestože je z 16. 12. 2019 (dále "Informace GFŘ").

Generální finanční ředitelství v Informaci ke změnám v oblasti DPH od 1. 1. 2025 sdělilo, že bude připravena k této problematice samostatná informace.

Výklad

Text jsme rozdělili do následujících kapitol:

  • první se seznámíme se základními pojmy a jaká obecná práva a povinnosti mají věřitel a dlužník při opravách základu daně.

  • Ve druhé části se krátce seznámíme s přehledem novinek z novely zákona o DPH účinné od 1. ledna 2025.

  • Následuje stěžejní třetí kapitola, v níž podrobně rozebíráme podmínky pro provedení opravy u věřitele, jak se stanoví základ daně včetně varianty kvalifikovaného odhadu, a též další korekce základu daně.

  • Čtvrtá je věnována pozici dlužníka a mimo jiné též dopadům při zrušení registrace.

  • Procesní pravidla obsahuje část pátá, jedná se o náležitosti opravných daňových dokladů, vyplnění daňového přiznání a kontrolního hlášení aj.

  • Šestá část obsahuje nové ustanovení, a to specifické postupy pro případy, kdy věřitel přestal být plátcem.

  • sedmé kapitole se věnujeme novince týkající se opravy základu daně v případě pohledávek nižší hodnoty.

  • Osmá kapitola popisuje další nový režim, a to korekce odpočtu z důvodů pohledávky po splatnosti.

  • V závěrečné deváté části krátce rozebíráme související účetní operace a posouzení oprav těchto základů daně z pohledu daně z příjmů.

Právní minimum

Zdůrazňujeme, že se ve výkladu odkazujeme na obecné právní normy, ale pouze v nezbytně nutném rozsahu. V praxi bude vhodné (nutné) konkrétní případy řešit v součinnosti s odborníky, aby byly splněny všechny stanovené podmínky pro opravu základu daně.

1. ZÁKLADNÍ POJMY, PRÁVA A POVINNOSTI VĚŘITELE A DLUŽNÍKA

V krátkém úvodu si vysvětlíme téma opravy základu daně u nedobytných pohledávek. Musíme si proto nejdříve tuto pro věřitele ve většině případů výhodnou možnost popsat a uvedeme si definice základních pojmů nezbytných pro pochopení orientace v dané problematice.

Nedobytná pohledávka

Předmětem opravy základu daně z přidané hodnoty je tzv. nedobytná pohledávka, která vznikla věřiteli, který uskutečnil zdanitelné plnění, splnil svou daňovou povinnost k dani z přidané hodnoty, ale neobdržel úplatu nebo byla inkasována jenom část pohledávky. Přísněji řečeno je samozřejmě předmětem opravy základ daně u takovéhoto (neuhrazeného) plnění, nicméně pro zjednodušení se hovoří o opravě u nedobytné pohledávky.

Řeší se daň z přidané hodnoty v České republice, proto je jedním z výchozích atributů pro tuto opravu fakt, že bylo uskutečněno zdanitelné plnění v tuzemsku.

Smysl této opravy je zřejmý, věřiteli se "vrací" popř. snižuje daň z přidané hodnoty na výstupu vázaná k neuhrazené pohledávce – a dlužníkovi se dodatečně "zakazuje" (snižuje) původní nárok na odpočet daně k tomuto neuhrazenému závazku z přijatého zdanitelného plnění. Jinak řečeno, základ daně a daň se k takovémuto plnění upraví či "opravou nově stanoví" více v návaznosti na skutečně obdrženou úplatu. Ruku v ruce tomu musí logicky odpovídajícím způsobem dojít ke snížení nároku na odpočet daně z takto dotčeného plnění.

Věřitel

Právo provést opravu základu daně, tj. získat zpět dříve do státního rozpočtu odvedenou (nebo minimálně alespoň přiznanou) daň z přidané hodnoty, má věřitel definovaný v § 46 odst. 7 (před novelou odstavec šestý) zákona o DPH.

Do 31. 12. 2024 se jím rozuměl plátce, který: opravdu uskutečnil zdanitelné plnění pro jiného plátce, vznikla mu povinnost přiznat z tohoto plnění daň na výstupu, daň z tohoto plnění přiznal, neobdržel úplatu nebo její část za toto plnění a samozřejmě jeho právo na plnění z takto vzniklé pohledávky nezaniklo.

Jednoznačnou podmínkou bylo/je, že tento plátce splnil svou daňovou povinnost, viz text "daň z tohoto plnění přiznal".

Novela 2025

Od 1. 1. 2025 upravená definice pro řešený účel opravy základu daně rozumí věřitelem takovou osobu, která jako plátce uskutečnila zdanitelné plnění, z něhož jí vznikla povinnost přiznat daň, kterou z tohoto plnění přiznala, neobdržela úplatu nebo její část za toto plnění a jejíž právo na plnění z pohledávky nezaniklo. Z uvedeného je zřejmé, že změna je podstatná (jen) pro ty dodavatele, kteří v mezidobí přestali být plátci DPH. Pokud jsou splněny obecné podmínky, má tedy dodavatel nově právo provést opravu (snížení) základu daně, i když ke dni splnění zákonných podmínek pro provedení předmětné opravy nebo ke dni jejího provedení již plátcem DPH nebude.

Právní a další doplňující podmínky pro opravu základu daně popisujeme podrobně ve třetí kapitole.

Plátce DPH společnost Alfa dodala zboží jinému tuzemskému plátci, firmě Beta, a to za 242 000 Kč v úrovni včetně daně z přidané hodnoty; zdanitelné plnění se uskutečnilo 31. ledna 2024. Pohledávka není stále inkasována, a tak při splnění zákonem stanovených podmínek má (bude mít) právo na "vrácení" DPH, kterým zde rozumíme opravu (snížení) základu daně a odpovídající získání (snížení) daně na výstupu původně z tohoto plnění přiznané.

Právo a povinnost

Doplníme si krátce, že věřitel nemá v souvislosti s opravou základu daně jen práva, ale též povinnosti, které rozebíráme v následujících kapitolách.

Jako vzorový příklad můžeme uvést, že plátci Alfa, jestliže provede opravu daně u nedobytné pohledávky, vzniká například povinnost vystavit opravný daňový doklad a doručit ho dlužníkovi (viz pátá kapitola). Dále je tu povinnost uvést opravu v příslušném kontrolním hlášení a v daňovém přiznání, k němuž musí správci daně zaslat i přílohu týkající se provedené opravy (viz též kapitola pátá).

Dlužník

Důležitá je též definice dlužníka, kterému v souvislosti s opravou základu daně u nedobytné pohledávky vznikají konkrétní povinnosti, ale má i svá práva (čtvrtá část).

Dlužníkem rozumíme plátce, resp. přesněji osobu, která přijala od věřitele zdanitelné plnění, za které však nebyla provedena úplata (nebo jen její část) a povinnost poskytnout úplatu za toto zdanitelné plnění mu dosud nezanikla.

Novela 2025

Text zákona byl i u definice dlužníka pro účely opravy základu daně v případě nedobytné pohledávky novelizován, a to obdobně jako u definice věřitele, resp. ještě šířeji. Definice je pro opravy základu daně v případě nedobytné pohledávky a oblasti související s touto opravou. Definice dlužníka v § 42 odst. 8 (dosud odst. 6) byla úpravou textu rozšířena tak, že nově zahrnuje jakoukoliv osobu, která přijala od plátce zdanitelné plnění, za které dluží úplatu. U dlužníka takové pohledávky tedy pro účely opravy DPH u nedobytných pohledávek není podstatné, zda se jednalo či jedná o plátce či neplátce.

Z pohledu dlužníka samotného to samozřejmě významné může být – v případě, že byl plátcem v době uskutečnění dotčeného zdanitelného plnění a uplatnil z něho odpočet DPH, vznikají mu při provedení opravy základu daně věřitelem související povinnost stran úpravy odpočtu.

Plátce B by rád provedl opravu základu daně u nedobytné pohledávky, kontroluje proto i zmíněné podmínky pro status dlužníka. Jestliže se zjistí, že závazek "dlužníka" zanikl (§ 1908 a násl. OZ, občanského zákoníku), opravu nelze provést. Jestliže zjistí, že závazek nezanikl, ale v mezidobí zaniklo plátcovství dlužníka, není toto překážkou pro provedení opravy. Stejně tak by nebylo překážkou, pokud dlužník nebyl plátcem ani v době uskutečnění zdanitelného plnění, ze kterého neuhrazená pohledávka vznikla.

Firma Beta byla plátcem DPH v době uskutečnění neuhrazeného plnění popsaného v předešlém příkladu a je jím nadále, tj. i v době, kdy společnost Alfa provedla opravu základu daně u této nedobytné pohledávky. Firma Beta má coby dlužník povinnost snížit dříve uplatněný odpočet daně vztahující se k výše uvedenému závazku ke společnosti Alfa.

Plátce DPH pan Novák eviduje nedobytnou pohledávku za panem Novým, který byl plátcem DPH k datu uskutečnění zdanitelného plnění. Přestože jím už například v červenci 2024 nebyl, při splnění zákonem stanovených podmínek má pan Novák právo na opravu základu daně.

Kdyby uskutečnil pan Novák zdanitelné plnění pro pana Novotného, který nebyl plátcem DPH v době uskutečnění tohoto plnění v lednu 2024, po úpravě novelou 2025 nově právo na opravu základu daně u této nedobytné pohledávky má.

Související procesní návaznosti pro oba výše uvedené daňové subjekty vysvětlujeme v páté kapitole.

Právní nástupnictví

Práva a povinnosti přecházejí jak u věřitele, tak u dlužníka, na jejich právní nástupce.

2. NOVELA 2025

Do této kapitoly jsme zařadili stručný komentář k novinkám, které s sebou přinesla novela zákona o dani z přidané hodnoty s účinností od 1. ledna 2025, neboť orientace není jednoduchá. Některé změny jsme rozebrali již v předchozím textu.

Zde se zmíníme o aktualizaci nám známých pravidel u nedobytných pohledávek (2.1), dále situaci, kdy věřitel přestal být plátcem (2.2), podstatnou úpravu nového důvodu pro opravu základu daně v případě nedobytné pohledávky nižší hodnoty (2.3) a konečně další novinku týkající se opravy odpočtu daně u pohledávek po splatnosti (2.4).

2.1. Oprava základu daně v případě nedobytné pohledávek

Novela upravuje několik parametrů podmiňujících provedení opravy, uvádíme některé z nich.

  • Zkracuje se doba od vydání prvního exekučního příkazu v exekučním řízení, v němž je pohledávka vymáhána.

  • Možnost opravy se rozšiřuje na situace, kdy věřitel splnil veškeré podmínky pro provedení opravy základu daně, ale v okamžiku, kdy tuto opravu provádí, dlužník se již v insolvenčním řízení nenachází (insolvenční soud zrušil konkurs z důvodu, že pro uspokojení věřitelů je majetek dlužníka zcela nedostačující aj.).

  • Oprava se nově týká více pohledávek, například když bylo proti dlužníku zahájeno insolvenční řízení, věřitel nepřihlásil pohledávku ze zdanitelného plnění nejpozději ve lhůtě stanovené rozhodnutím soudu o úpadku a v případě přihlášení této pohledávky by pohledávka nebyla zcela nebo zčásti uspokojena.

  • Zmírňují se některá dříve platná omezení provedení opravy. Stále se i po novele oprava nemůže provést při neexistenci dobré víry věřitele v zaplacení zdanitelného plnění v případě jeho postupu s péčí odpovídající péči řádného hospodáře. Nicméně je současně založena vyvratitelná domněnka (připouští důkaz opaku), podle níž se má za to, že ustanovení o neexistenci dobré víry je naplněno právě a pouze při splnění některé z podmínek stanovených zákonem o dani z přidané hodnoty.

  • Definice dlužníka nově zahrnuje jakoukoliv osobu, která přijala zdanitelné plnění, za které dluží úplatu. Proto není rozhodné, jestli je či není tato osoba povinná k dani plátcem či nikoli. Této úpravě odpovídá i změna definice věřitele.

Na konkrétní změny týkající se výše uvedených novinek upozorňujeme v dalším výkladu. Nekomentujeme úpravy, které nemají věcný dopad a jsou pouze potřebným formálním zpřesněním.

Přechodná ustanovení

Doplníme si, že přechodná ustanovení neobsahují žádné samostatné body k výše uvedeným novinkám, proto se pro případy vzniklé před 1. lednem 2025 použije dříve platné znění zákona o DPH.

V rámci přechodných ustanovení je speciální režim pro opravy u nedobytných pohledávek stanoven fakticky jen v jednom případě, který se týká nového § 74b – oprava odpočtu daně v případě pohledávky po splatnosti. Tomuto tématu se věnujeme níže.

2.2 Věřitel přestal být plátcem

Zásadní novinku nalezneme v § 46fa zákona o dani z přidané hodnoty, protože právo a povinnost provést opravy je také pro případy, kdy věřitel již není plátcem. Byl jím ale v den uskutečnění zdanitelného plnění plátci – více viz šestá kapitola.

2.3 Oprava základu daně v případě nedobytné pohledávky nižší hodnoty

Novelou se zavádí nový důvod pro provedení opravy základu daně pro nedobytné pohledávky nižší hodnoty. Tato úprava má reflektovat náklady na řízení v rámci standardních důvodů umožňujících úpravu základu daně nezaplacených pohledávek s tím, že se nově věřitelům umožní opravu základu daně u pohledávek nižší hodnoty (do 10 000 Kč vč. DPH) a to při méně formálně náročném průkazu nedobytnosti. Od věřitele se vyžaduje aktivní přístup v podobě min. dvojnásobného písemného vyzvání dlužníka, aby pohledávku uhradil. Pokud toto prokazatelně splní, jde o průkaz nedobytnosti a jde-li o pohledávku do 10 000 Kč, která je alespoň 6 měsíců po splatnosti, je věřitel oprávněn provést opravu základu daně z hodnoty neuhrazené části takovéto pohledávky. Zbývá ještě doplnit, že vůči témuž dlužníkovi může být takto věřitelem provedena oprava u tzv. nevýznamných nedobytných pohledávek (tj. do 10 000 Kč) maximálně v souhrnné výši 20 000 Kč vč. DPH za kalendářní rok. Neméně podstatné doplnění se týká východiska pro posuzování uvedených limitů – měla by se posuzovat hodnota jednotlivé pohledávky v době jejího vzniku.

Jedná se o nové právo, které je možné využít k plněním uskutečněným 1. ledna 2025 a později. Podrobnější rozbor k tomu důvodu opravy uvádíme také v kapitole sedmé.

2.4 Oprava odpočtu u pohledávky po splatnosti

Pro dlužníky je nepříjemným zjištěním zcela nová povinnost provést úpravu odpočtu daně, evidují-li závazek ze zdanitelného plnění neuhrazený šest měsíců po splatnosti, pokud byl u dotčeného přijatého plnění uplatněn odpočet daně, i částečný – více viz kapitola osmá.

Povinnost provedení opravy odpočtu daně nevzniká, jestliže k úhradě pohledávky dojde nejpozději v posledním dni šestého kalendářního měsíce bezprostředně následujícího po kalendářním měsíci, v němž se pohledávka stala splatnou.

3. PRÁVA A POVINNOSTI VĚŘITELE

Postupně si rozebereme zákonné podmínky pro opravu základu daně v části 3.1, určíme si výši tohoto základu (3.2). Krátce si vysvětlíme postupy při kvalifikovaném odhadu (3.3) a zvlášť se budeme věnovat následným korekcím vztahujícím se k již provedené opravě (3.4).

3.1 Zákonné podmínky

Podmínky, které musí být splněny, aby mohl věřitel realizovat opravu základu daně, jsou i přes určité rozvolnění v novele 2025 dány relativně striktně a jsou vyjmenovány v § 46 zákona o DPH.

Odvoláváme se na úvodní poznámku k právnímu minimu, tj. neuvádíme přesné odkazy na právní normy, třeba exekuční řád aj. Pro náš výklad považujeme za dostatečné zjednodušení odkazem na "právní normu" apod.

Vymezení nedobytné pohledávky

Pro účely tohoto typu opravy základu daně je ve smyslu Směrnice o DPH výchozím předpokladem skutečnost, že předmětnou pohledávku vztahující se k uskutečněnému zdanitelnému plnění lze považovat za s vysokou pravděpodobností definitivně nezaplacenou (nedobytná pohledávka). Český zákonodárce tento obecný pojem konkretizoval vymezením typových situací, ve kterých se má ex lege za to, že jde o nedobytnou pohledávku.

Základní podmínkou pro možnost provedení opravy základu daně je existence nedobytné pohledávky vztahující se k původnímu zdanitelnému plnění. Nestačí tedy jen pouhá existence pohledávky po splatnosti. Podle § 46 odst. 1 zákona o DPH se musí jednat o nedobytnou pohledávku ze zdanitelného plnění, přičemž za nedobytnou se považuje pokud:

  • je vymáhána v exekučním řízení vedeném proti dlužníkovi podle exekučního řádu, ve kterém nebyla dosud zcela vymožena,

    • a od vydání prvního exekučního příkazu v tomto řízení uplynul nejméně jeden rok (do 31. 12. 2024 platil časový limit dvou let).

    • opravu základu daně z tohoto titulu ale nelze provést, pokud exekuci není možné provést z důvodu stanoveného právní normou (např. při střetu exekucí, zahájení insolvenčního řízení atp.),

  • byla vymáhána v exekučním řízení vedeném proti dlužníkovi podle exekučního řádu a tato exekuce skončila zastavením pro nemajetnost dlužníka,

  • proti dlužníkovi bylo zahájeno insolvenční řízení (k novele viz níže), věřitel přihlásil svoji pohledávku ze zdanitelného plnění nejpozději ve lhůtě stanovené rozhodnutím soudu o úpadku, tato pohledávka byla zjištěna a v insolvenčním řízení se k ní přihlíží a insolvenční soud

    • rozhodl o prohlášení konkursu na majetek dlužníka nebo o přeměně reorganizace v konkurs,

    • schválil oddlužení a ze zprávy pro oddlužení je zřejmé, že pohledávka ze zdanitelného plnění nebude zcela nebo zčásti uspokojena, nebo

    • zastavil insolvenční řízení z důvodu zamítnutí, odmítnutí nebo zpětvzetí návrhu na povolení oddlužení, neschválení oddlužení nebo zrušení schváleného oddlužení, pokud je z těchto rozhodnutí zřejmé, že majetek dlužníka je pro uspokojení věřitelů zcela nepostačující,

  • došlo ke smrti dlužníka a z výsledků skončeného řízení o pozůstalosti je zřejmé, že pohledávka ze zdanitelného plnění nebude zcela nebo zčásti uspokojena,

    • v případě likvidace pozůstalosti, musí být pohledávka ze zdanitelného plnění uvedena v seznamu pohledávek, a pokud jde o pohledávku, která se zjišťuje, musí se jednat o pohledávku ze zdanitelného plnění, která je zjištěna.

Dalším do jisté míry specifickým případem, kdy se pohledávka též považuje za nedobytnou, je situace, kdy bylo zahájeno a dosud neskončilo některé z výše uvedených řízení (exekuce, insolvence, dědické řízení),

  • věřitel zde uplatnil svá procesní práva směřující k uspokojení pohledávky, ale dosud nenastaly všechny skutečnosti rozhodné pro provedení opravy základu daně podle předchozích bodů a uplynuly 3 roky (do 31. 12. 2024 platila lhůta 5 let) od konce zdaňovacího období, ve kterém se uskutečnilo zdanitelné plnění.

Novela 2025

V § 46 odst. 1 písm. c) zákona o DPH je nově uvedeno "proti dlužníkovi bylo zahájeno insolvenční", aby bylo nepochybně zřejmé, že jsou splněny stanovené podmínky i v případě, když se dlužník v insolvenčním řízení již nenachází (insolvenční soud zrušil konkurs z důvodu, že pro uspokojení věřitelů je majetek dlužníka zcela nedostačující aj.).

Související úpravu nalezneme v § 46 odst. 3 ZDPH, podle kterého není oprava základu daně povolena, jestliže před jejím provedením nastaly skutečnosti uvedené v § 46d odst. 1 pod body a) až c) ZDPH – tj. soud zrušil konkurs z důvodu zjištění, že nebyl osvědčen úpadek, že není žádný přihlášený věřitel anebo proto, že všichni věřitelé a insolvenční správce souhlasili s návrhem dlužníka na zrušení konkursu.

Nové situace

V zákoně jsou po novele 2025 v § 46 odst. 1 pod písmeny f) až i) doplněny nové případy, kdy se pohledávka považuje za nedobytnou a lze pak u takové pohledávky opravu provést. V prvních třech situacích jde o případy, kdy se má za to, že je prokázáno, že dlužná částka by stejně nebyla vymožena i kdyby sama prošla insolvenčním, resp. exekučním řízením, poslední případ se týká specifických podmínek pro nedobytné pohledávky nižší hodnoty.

Pohledávka nepřihlášená do insolvenčního řízení

Pokud bylo proti dlužníkovi zahájeno insolvenční řízení, věřitel mohl přihlásit pohledávku ze zdanitelného plnění, ale neučinil tak ve stanovené lhůtě, lze přesto za určitých okolností provést opravu základu daně i u této neuhrazené pohledávky. Jsou však stanoveny následující podmínky. Insolvenční soud:

  • rozhodl o prohlášení konkursu na majetek dlužníka nebo o přeměně reorganizace v konkurs,

  • schválil oddlužení a ze zprávy pro oddlužení je zřejmé, že pohledávka ze zdanitelného plnění nebude zcela nebo zčásti uspokojena, nebo

  • zastavil insolvenční řízení z důvodu zamítnutí, odmítnutí nebo zpětvzetí návrhu na povolení oddlužení, neschválení oddlužení nebo zrušení schváleného oddlužení, pokud je z těchto rozhodnutí zřejmé, že majetek dlužníka je pro uspokojení věřitelů zcela nepostačující.

Neúspěšná exekuce jiné pohledávky věřitele vůči dlužníkovi

Pod písm. g) a h) byla do ustanovení 46 odst. 1 ZDPH, doplněna definice nových důvodů, pro které se pohledávka považuje za nedobytnou, a to v souvislosti s vedením neúspěšné exekuce k vymožení jiné pohledávky za dlužníkem. Tyto důvody lze uplatnit pro opravu základu daně u pohledávky, u které uplynul třetí kalendářní měsíc bezprostředně následující po měsíci, ve kterém se pohledávka ze zdanitelného plnění stala splatnou, a současně je doloženo, že v exekučním řízení vedeném proti dlužníkovi podle exekučního řádu:

  • byla vymáhána jiná pohledávka tohoto věřitele vůči dlužníkovi a exekuce skončila zastavením pro nemajetnost dlužníka, a to v období od začátku kalendářního roku bezprostředně předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém se pohledávka ze zdanitelného plnění stala splatnou, anebo

  • byla vymáhána a nebyla dosud zcela vymožena jiná pohledávka tohoto věřitele vůči tomuto dlužníkovi a od vydání prvního exekučního příkazu uplynul nejméně 1 rok.

Nový důvod pro provedení opravy základu daně pro nedobytné pohledávky nižší hodnoty vymezený v § 46 odst. 1 písm. i) zákona o DPH jsme zmínili již výše v bodě 2.3 a věnujeme se mu samostatně též v kapitole sedmé.

Je na věřiteli, jestli zvolí běžný postup podle § 46 odst. 1 písm. a) až c) nebo e) ZDPH nebo prokazování nevymahatelnosti konkrétní pohledávky při využití nových důvodů. Důležité je ale připomenout, že stále může být oprava provedena pouze u nedobytné pohledávky, která nezanikla.

Omezení

K zásadním úpravám došlo v § 46 odst. 3 zákona o DPH a navazujících odstavcích, ve kterých se řeší omezení, resp. vyloučení možnosti provést výše uvedené opravy. Proto si připomeneme pravidla platná před 1. lednem 2024 a nová.

Do 31. 12. 2024

Opravu nebylo možné provést, jestliže:

  • a) věřitel a dlužník jsou nebo ke dni uskutečnění zdanitelného plnění byli kapitálově spojenými osobami, nebo osobami blízkými,

  • b) věřitel a dlužník jsou nebo v době uskutečnění zdanitelného plnění byli společníky téže společnosti a toto plnění bylo uskutečněno na základě příslušné společenské smlouvy,

  • c) dlužník ke dni uzavření smlouvy, podle které je poskytováno zdanitelné plnění, jehož se oprava základu daně v případě nedobytné pohledávky týká, byl nespolehlivým plátcem nebo nespolehlivou osobou,

  • d) oprava základu daně již byla provedena z jiného důvodu, než v uvedeného v § 46 odst. 1 ZDPH, (a v rozsahu této už dříve provedené opravy nelze již tedy další opravu provést),

  • e) dlužník není věřiteli dostatečně znám,

  • f) věřitel nejpozději k datu dodání zboží nebo poskytnutí služby věděl, že zdanitelné plnění nebude řádně zaplaceno, nebo to s přihlédnutím k okolnostem obchodního vztahu, na základě kterého bylo poskytnuto zdanitelné plnění, vědět měl a mohl, pokud by v průběhu obchodního vztahu postupoval s péčí odpovídající péči řádného hospodáře,

  • g) věřitel neopravil základ daně podle § 42 ZDPH v případě přeměny reorganizace v konkurs poté, co na základě schválení reorganizačního plánu opravil základ daně podle § 42 ZDPH.

Ke komplikované otázce, viz předposlední odrážka, tj. věřitel "...věděl...že nebude zaplaceno" je k dispozici zápis z Koordinačního výboru s KDP ze 29. 10. 2020, ve kterém byl v podstatě shodnut závěr, že poskytovatel vyhodnocuje schopnost zákazníka zaplatit při uzavření smlouvy, samotná dílčí plnění se již uskutečňují automaticky. Vědomostní test by se tak neměl aplikovat, pokud plátce jednal s péčí řádného hospodáře, prověřil bonitu zákazníka při uzavření smlouvy, sledoval jeho platební morálku a při prodlení s platbou splátek bez otálení učinil nutná opatření včetně předčasného ukončení smlouvy.

Od 1. 1. 2025

Došlo k věcné změně spočívající jednak v:

  • doplnění důvodu nemožnosti provést opravu, pokud: "před jejím provedením nastala některá ze skutečností podle § 46d odst. 1." tj. soud zrušil konkurs z důvodu zjištění, že nebyl osvědčen úpadek, že není žádný přihlášený věřitel anebo proto, že všichni věřitelé a insolvenční správce souhlasili s návrhem dlužníka na zrušení konkursu – a jednak

  • zmírnění dosavadních absolutních překážek uvedených výše v prvních třech odrážkách a) až c) s tím, že tyto jsou nově zakomponovány jako vyvratitelné domněnka ve vztahu k vědomostnímu testu stran nezaplacení. Body a) až c) jsou tak zrušeny v odst. 3, body d) až g) přečíslovány na a) až e), a současně byl vložen nový odstavec čtvrtý, podle kterého se má za to, že podmínky podle písmene c), dříve a výše v textu písm. f), jsou splněny, jestliže:

    • věřitel a dlužník jsou nebo ke dni uskutečnění zdanitelného plnění byli

      1. 1. osobami v kapitálově spojeném seskupení a podíl na základním kapitálu nebo hlasovacích právech představuje nebo ke dni uskutečnění zdanitelného plnění představoval alespoň 25 %, nebo
      2. 2. osobami blízkými,
    • věřitel a dlužník jsou nebo v době uskutečnění zdanitelného plnění byli společníky téže společnosti a toto plnění bylo uskutečněno na základě příslušné společenské smlouvy, nebo

    • dlužník ke dni uzavření smlouvy, podle které je poskytováno zdanitelné plnění, jehož se oprava základu daně v případě nedobytné pohledávky týká, byl nespolehlivým plátcem nebo nespolehlivou osobou.

Jakkoli to z textace nového čtvrtého odstavce § 46 zákona o DPH nemusí být na první pohled zcela zřejmé, i podle důvodové zprávy je zde zakotvena vyvratitelná domněnka, podle které ustanovení o neexistenci dobré víry je naplněno při splnění podmínek doposud uvedených právě v § 46 odst. 3 zákona o dani z přidané hodnoty pod písmeny a) až c).

Možnost vyvrátit tuto domněnku má věřitel, který pak nese v plné míře i důkazní břemeno k vyvrácení dotčené domněnky, tj. musel by prokázat existenci své dobré víry v zaplacení zdanitelného plnění.

Lhůta omezující provedení opravy

Opravu základu daně u nedobytných pohledávek nelze uskutečnit kdykoliv. Lhůta je upravena v § 46 odst. 5 zákona o DPH, podle kterého "nelze tuto opravu provést po uplynutí 3 let od konce zdaňovacího období, ve kterém se uskutečnilo zdanitelné plnění". Pro aplikační praxi jde o relativně jasné pravidlo, nemělo by činit problémy, byť podle znění účinného do 31. 12. 2024 byla textace lhůty mírně jiná: "po uplynutí 3 let od konce zdaňovacího období, ve kterém se uskutečnilo zdanitelné plnění, nebo došlo k převzetí celkového díla, a to v případě, že byla poskytována dílčí plnění.".

Měsíční plátce eviduje nedobytnou pohledávku vzniklou z dodání zdanitelného plnění, které se uskutečnilo (DÚZP) 31. 3. 2022. Pokud nedošlo ke stavění lhůty (viz text dále), lze opravu základu daně v režimu nedobytné pohledávky provést nejpozději 31. 3. 2025.

Stavění lhůty pro provedení opravy

Když se podíváme na některé situace vymezující, kdy se pohledávka považuje za nedobytnou, může se zdát, že výše uvedená lhůta pro provedení opravy je velmi přísná – krátká. Zákon nicméně v ustanovení § 46 odst. 6 (před novelou odstavec pátý) vyjmenovává situace, kdy výše zmíněná tříletá lhůta "neběží", a to konkrétně po dobu:

  • exekučního řízení vedeného za účelem vymožení pohledávky věřitele,

  • insolvenčního řízení, ve kterém se věřitel domáhá nebo mohl domáhat uspokojení pohledávky,

  • řízení o pozůstalosti, ve kterém se věřitel domáhá uspokojení pohledávky,

  • správního, soudního nebo rozhodčího řízení vedeného za účelem nebo v souvislosti se vznikem exekučního titulu, pokud věřitel následně na základě výsledků těchto řízení uplatnil v řízeních podle § 46 odst. 1 písm. a) až d) ZDPH svá procesní práva směřující k uspokojení pohledávky,

  • od zahájení likvidace dlužníka do zahájení insolvenčního řízení, pokud se věřitel v řízení o likvidaci dlužníka domáhá uspokojení pohledávky a v průběhu likvidace je zjištěn úpadek dlužníka,

  • moratoria podle zákona o preventivní restrukturalizaci v případě pohledávek osob, na které se moratorium vztahuje, a dále

  • po dobu zahrnutí pohledávky do preventivní restrukturalizace, jde-li o pohledávku dotčené strany podle zmíněného zákona o preventivní restrukturalizaci.

Se zohledněním tohoto stavění je tedy nutné mít lhůtu za dostatečně dlouhou.

Lhůta uvedená v předchozím případě může být delší. Například věřitel podá návrh na provedení exekuce v lednu 2023 a v květnu bude vydán exekuční příkaz, a tak je lhůta delší minimálně o čtyři kalendářní měsíce, ale v praxi to bude více – neběží totiž po celou dobu exekučního řízení a toto vydáním exekučního příkazu určitě nekončí.

Novela 2025

Novelou byl doplněn bod týkající se insolvenčního řízení, časová lhůta se staví také po dobu insolvenčního řízení, ve kterém se věřitel podle § 46 odst. 1 písm. f) ZDPH mohl domáhat uspokojení pohledávky.

3.2 Výše opravy základu daně

Pro určení základu daně původního zdanitelného plnění, ke kterému se váže nedobytná pohledávka, respektujeme obecná pravidla, což mimo jiné vyplývá i z kontextu ustanovení § 46a odst. 6 až 8 zákona o DPH, viz část 3.2.1.

V návaznosti na probíhající typ právních režimů (3.2.2), na jejichž základě se pohledávka považuje za nedobytnou, se stanoví základ daně pro jeho opravu. Neplatí tedy vždy zjednodušené určení podle výše pohledávky, kterou ve svém účetnictví eviduje věřitel, resp. nelze tuto hodnotu automaticky použít pro toto specifické "vrácení odvedené daně".

Výše uvedené může znít trochu složitě, ale není nutno propapat panice, popis je možná trošku komplikovaný, nicméně princip je jasný a vychází z toho, že opravou má být dosaženo stavu, že základ daně (po opravě) bude nově odpovídat výši, v jaké se pohledávka považuje za dobytnou. Pro toto pak zákon uvádí směrná pravidla – viz dále v bodě 3.2.2.

Původní základ daně u zdanitelného plnění činil 100 000 Kč a 21% DPH, cena celkem a současně celková pohledávka poskytovatele plnění (věřitele) činila 121 000 Kč.

Odběratel uhradil polovinu této ceny na záloze, po dodání se dostal v důsledku druhotné platební neschopnosti do úpadku, prohlášen konkurs. Věřitel přihlásil svoji pohledávku v její neuhrazené výši, tj. 60 500 Kč, v této výši byla přezkoumána. Věřitel se rozhodl uplatnit možnost opravy základu daně podle § 46 ZDPH. Výše této opravy bude činit snížení základu daně o 50 000 Kč a DPH na výstupu se sníží o 10 500 Kč. Výsledný stav po opravě tedy odpovídá tomu, "jakoby" základ z dotčeného zdanitelného plnění činil aktuálně právě jen dobytnou část ceny, což je v daném případně základ vypočtený z celkové ceny (zde spíše úhrady) včetně daně v částce 60 500 Kč.

3.2.1 Obecná pravidla

Nejdříve si zdůrazníme, že v praxi aplikujeme několik standardních postupů, které využíváme při stanovení základu daně. Jedná se o základ daně na úrovni obvyklé ceny, kontrolu správnosti základu daně a jeho jiné klasické opravy. Tato obecná pravidla kontrolujeme při opravě základu daně, protože opravován musí být správně stanovený základ daně pro dotčené zdanitelné plnění.

Obvyklá cena

Pro účely daně z přidané hodnoty je cena obvyklá několik let definována v ustanovení § 36 odst. 15 (před novelou odst. 14) zákona o DPH. Musíme ji ověřit též při opravě základu daně u nedobytných pohledávek (§ 46a odst. 6 ZDPH). Platí následující povinnost:

  • zjistí-li se, že úplata za zdanitelné plnění je bez ekonomického opodstatnění zcela zjevně odchylná od obvyklé ceny určené ke dni jeho uskutečnění,

  • může věřitel provést opravu jen do výše základu daně stanoveného z této obvyklé ceny.

Plátce plánuje provést opravu základu daně u nedobytné pohledávky, u níž byl základ daně ve výši 300 000 Kč. Finančním úřadem bylo zjištěno, že se jednalo o neoprávněně vysokou "cenu" bez ekonomického opodstatnění zcela zjevně odchylnou od obvyklé ceny, proto lze provést opravu jen na úrovni obvyklé ceny, která činí 100 000 Kč včetně daně z přidané hodnoty.

Správná výše základu daně

Doporučujeme ověřovat hodnotu uskutečněného zdanitelného plnění, zda nedošlo například k neúmyslnému pochybení při určení výše základu daně. Jestliže by byla zjištěna nepřesnost, oprava je možná jen ke správné výši základu daně (§ 46a odst. 7 ZDPH).

"Jiné" opravy základu daně

Samozřejmostí by měla být kontrola období následujícího po uskutečnění zdanitelného plnění, jehož základ daně zamýšlí věřitel opravit. Kdyby došlo k jeho opravě v takovém období (může se jednat o opravu výše daně podle § 42 nebo § 43 ZDPH), musíme provést korekci a nárok je pouze z opraveného základu daně nebo opravené výše daně (§ 46a odst. 8 ZDPH).

3.2.2 "Právní režimy" a způsob stanovení výše opravy základu daně

Podle titulu ("právního režimu"), ze kterého se pohledávka ze zdanitelného plnění považuje za nedobytnou, rozlišujeme v zásadě dva okruhy způsobů určení výše opravy základu daně. V obou případech se vychází z neobdržené úplaty, rozdíl je jen ve způsobu jejího určení či zjištění.

V prvním případě (viz bod A) se vychází z částky, která "figuruje", resp. je přesně ve vztahu k dané pohledávce určitelná z rozhodných okolností dotčených řízení (např. v insolvenčním řízení po přezkoumání pohledávky). Ve druhém případě (viz bod B) je takto určitelná pouze odhadem, tj. v zásadě ne zcela určitou částkou, a to s ohledem na neukončenost souvisejících řízení, v nichž je pohledávka uplatněna.

A) Exaktně zjištěná částka neobdržené úplaty

Oprava základu daně se podle § 46a zákona o DPH stanoví ve výši základu daně z neobdržené úplaty za zdanitelné plnění:

  • a) která nebyla vymožena v exekučním řízení,

  • b) v případě prohlášení konkursu na majetek dlužníka nebo při přeměně reorganizace v konkurs,

  • c) předpokládané neobdržené úplaty podle zprávy pro oddlužení v případě schválení oddlužení. Také zde je z podkladů v dotčeném řízení zjistitelná exaktní částka neobdržené úplaty, i když je uvedena jako "předpokládaná", což reflektuje fakt, že se má zohlednit výše budoucí očekávané úhrady, tj. částky, která má být na dotčenou pohledávku zjištěnou v oddlužení uhrazena podle schváleného plánu oddlužení,

  • d) v případě zastavení insolvenčního řízení,

  • e) na základě výsledku skončeného řízení o pozůstalosti; opravu základu daně nelze ale provést do výše, v jaké povinnost k úhradě dluhů věřitele přešla na dědice.

Plátce X eviduje nedobytnou pohledávku se základem daně včetně DPH ve výši 242 000 Kč, jejíž hodnota není nijak zpochybněna a nebyla vymožena v exekučním řízení (splňuje podmínky § 46 odst. 1). Pokud věřitel neobdržel na úhradu této pohledávky skutečně nic ani s pojištěním nebo zajištěním pohledávky, může provést opravu základu daně z celé neobdržené úplaty, tj. z 242 000 Kč = oprava mínus 200 000 Kč na základu daně.

Složitější mohou být případy například u oddlužení, neboť plátce sice eviduje v účetnictví částku nedobytné pohledávky, třeba v hodnotě 300 000 Kč bez DPH, ale jak je výše uvedeno zákonné pravidlo, musí respektovat částku "předpokládané neobdržené úplaty". Jestliže by podle schváleného plánu oddlužení měl obdržet například 20 % úhrady, může provést opravu základu daně ve zbývající části 80 % původní ceny, tj. na základu daně oprava (snížení) o 240 000 Kč.

Novela 2025

V § 46a odst. 1 zákona o DPH byly doplněny zpřesňující texty, které si vysvětlíme:

  • g) neobdržené úplaty za zdanitelné plnění, kterou by věřitel podle § 46 odst. 1 písm. f) neobdržel, i kdyby pohledávku v insolvenčním řízení přihlásil; výše neobdržené úplaty se určí kvalifikovaným odhadem, nebo

  • h) neobdržené úplaty za zdanitelné plnění, jde-li o opravu základu daně podle § 46 odst. 1 písm. g) až i).

Ad g) Věřitel musí příslušnou částku kvalifikovaně odhadnout, například na základě informací v insolvenčním rejstříku nebo jiných jemu dostupných podkladů nebo na základě výsledků (doposud) proběhlého insolvenčního řízení.

Ad h) V těchto situacích se oprava základu daně provede ve výši základu daně stanoveného z neobdržené úplaty za zdanitelné plnění.

Pojištění nebo zajištění pohledávky

Výše uvedeným způsobem určený základ daně se však musí snížit, a to podle § 46a odst. 2 zákona o DPH, a to o částku, kterou věřitel získá, tj. peněžní prostředky nebo hodnotu nepeněžitého plnění díky pojištění nebo zajištění své pohledávky.

Navážeme na příklad plátce X, základ pro opravu základu daně plátce sníží ještě před jejím provedením, neboť nakonec dostal od pojišťovny zprávu, že dostane 30 % krytí z celkové hodnoty dotčené pohledávky. Neobdrženou úplatu tak musí o tuto hodnotu snížit, tzn., že základ daně je oprávněn opravit ve výši 140 000 Kč.

Přezkumné řízení

Ustanovení § 46a odst. 4 a 5 zákona o DPH pamatují na tzv. přezkumná řízení, jejichž výsledek musíme vzít v úvahu při určení správného základu daně pro jeho opravu.

Plátce Y eviduje pohledávku ve výši 121 000 Kč, je vedeno insolvenční řízení (prohlášen konkurs), plátce tuto svoji pohledávku včas do insolvenčního řízení přihlásil, na přezkumném řízení však byla zčásti insolvenčním správcem popřena a hodnota pohledávky zjištěné na přezkumném jednání tak nyní činí pouze 60 500 Kč vč. DPH. Plátce Y je tak nyní oprávněn provést opravu základu daně v případě dotčené nedobytné pohledávky pouze ve výši vycházející z hodnoty 60 500 Kč, tj. oprava základu daně ve výši 50 000 Kč.

Pokud by plátce Y vedl s insolvenčním správcem spor o výši dotčené pohledávky a uspěl by s tím, že konečným výsledkem přezkumného řízení by bylo, že pohledávka se např. uznává ve výši 90 750 Kč (tj. oproti původně uznaným 60 500 Kč se nyní pohledávky považuje za zjištěnou v hodnotě o 30 250 Kč vyšší), je toto pro plátce důvodem pro možnost provedení další opravy základu daně a to v částce odpovídající tomuto "dodatečnému" zjištění, tj. snížení základu daně o 25 000 Kč (= základ daně z částky 30 250 Kč).

B) Kvalifikovaným odhadem zjištěná částka neobdržené úplaty

U nedobytné pohledávky, která se za nedobytnou považuje ze specifického důvodu zakotveného pod § 46 odst. 1 písm. e) ZDPH, tj. situace, kdy bylo zahájeno a dosud neskončilo nebo do požadované fáze nedošlo některé z výše uvedených řízení (exekuce, insolvence, dědické řízení), věřitel zde uplatnil svá procesní práva směřující k uspokojení pohledávky, avšak dosud nenastaly všechny skutečnosti rozhodné pro provedení opravy základu daně podle předchozích § 46 odst. 1 písm. a) až d) ZDPH, nicméně již uplynuly 3 roky od konce zdaňovacího období, ve kterém se uskutečnilo zdanitelné plnění, se výše opravy základu daně stanoví rovněž ze základu stanoveného z neobdržené úplaty (viz výše bod A), nicméně u těchto případů se částka neobdržené úplaty stanovuje pomocí tzv. kvalifikovaného odhadu, a to na základě dosavadního výsledku a průběhu příslušného řízení.

Novela 2025

Od 1. ledna 2025 je výše uvedená lhůta zkrácena na tři roky – z původních 5 let platných do konce roku 2024.

Plátce Z eviduje vůči odběrateli pohledávku za zdanitelné plnění ve výši 100 000 Kč bez daně, pohledávka zůstala celá neuhrazená.

Odběratel – fyzická osoba pan D zemřel, do probíhajícího pozůstalostního řízení plátce tuto svoji pohledávku celou přihlásil, nicméně řízení se vleče a od konce zdaňovacího období, ve kterém nastalo DUZP, už uplynulo více než 3 roky. Plátce se rozhodl provést opravu základu daně u této své nedobytné pohledávky.

Na základě jemu známých skutečností z dosavadního průběhu pozůstalostního řízení (nikdo zde jeho pohledávku nezpochybnil, ale na druhé straně majetku v pozůstalosti moc zjištěno není) provedl kvalifikovaný odhad se závěrem, že pohledávka je zcela nedobytná, tj. že neobdržená, nedobytná úhrada činí celkem 121 000 Kč, a proto provedl opravu základu daně ve výši 100 000 Kč.

Také u stanovení částky neobdržené úplaty kvalifikovaným odhadem platí, že při stanovení výše základu daně k opravě musí být zohledněno případné plnění, které věřitel obdržel v souvislosti s pojištěním nebo zajištěním pohledávky.

Korekce odhadu

Je logické, že skutečná hodnota neobdržené úplaty a potažmo tedy základu daně k opravě určeného na základě kvalifikovaného odhadu se může měnit, i když budeme odhad provádět pečlivě. Pro tyto případy postupujeme podle § 46b zákona o DPH.

Následná oprava ("korekce") je podle odstavce prvního tohoto paragrafu pro věřitele povinná (!), pokud:

  • nastane některá ze skutečností zakládající oprávnění k provedení opravy základu daně v případě nedobytné pohledávky podle § 46 odst. 1 písm. a) až d) ZDPH (tj. nastanou okolnosti pro opravu podle některého ze "základního právního titulu" – viz výše první čtyři odrážky k popisu důvodů, kdy se pohledávka považuje za nedobytnou) a

  • z těchto skutečností vyplývá, že skutečná výše základu daně stanoveného z neobdržené úplaty neodpovídá odhadu.

Plus nebo mínus

Z povahy fungování daně z přidané hodnoty je zřejmé, že je-li rozdíl mezi skutečnou výší opravy základu daně a kvalifikovaným odhadem

  • kladný, korekce navýší o tuto částku opravu základu daně,

  • záporný, je tomu naopak.

Navážeme na předchozí příklad. V mezidobí dojde konečně ke skončení pozůstalostního řízení. Kdyby se z výsledků tohoto řízení zjistilo, že "správná" hodnota neobdržené úplaty je nižší, a to 70 000 Kč, dodatečná oprava představuje částku 30 000 Kč, o kterou plátce Z sníží původní opravu základu daně (a fakticky se tak zvýší reálný základ daně na výstupu).

Limit pro změnu výše opravy

Pro snížení administrativy je v § 46b odst. 2 zákona o DPH zakotven limit pro provádění změny výše opravu základu daně. Jakákoli (!) korekce (změna) výše opravy zde nesmí provést, je-li jakýkoliv rozdíl mezi skutečností a odhadem opravovaného základu daně částka nižší než 1 000 Kč.

Informaci GFŘ je nabídnut vzoreček pro výpočty korekcí, tj. změny skutečnosti ve srovnání s původním kvalifikovaným odhadem.

3.3 Dodatečné opravy

Výše popsané okolnosti rozhodné pro určení částky neobdržené úplaty za zdanitelné plnění pochopitelně nejsou v čase neměnné, naopak mohou se často měnit, a to nejen u tzv. kvalifikovaného odhadu. Na toto je v rámci právní úpravy opravy základu daně u nedobytných pohledávek reagováno zakotvením tzv. dodatečné opravy. Pokud následně po provedení opravy základu daně, popř. po změně výše opravy daně dojde ke změně poslední známé neobdržené úplaty, má věřitel:

1. povinnost provést dodatečnou opravu základu daně v případě, že poslední známá neobdržená úplata se snížila anebo

2. oprávnění provést dodatečnou opravu základu daně v případě, že poslední známá neobdržená úplata se zvýšila.

Povinnost věřitele

novele zákona nalezneme § 46 odst. 2, který specifikuje další případy pro povinnost provést další opravu základu daně. Jedná se o situace, kdy po provedení první opravy základu daně (viz § 46 odst. 1 ZDPH) nastanou ve lhůtě pro opravu základu daně další skutečnosti, které umožňují provést opravu základu daně, ať už touto opravou dojde k dalšímu snížení nebo ke zvýšení již opraveného základu daně. Provést takovou to další opravu základu daně je povinné. Samozřejmě platí, že tuto další opravu základu daně nelze provést v rozsahu, v jakém již byla oprava základu daně a opravy s ní související provedeny.

3.3.1 Změna hodnoty nedobytné pohledávky

V praxi může nastat mnoho důvodů, pro které se během času může změnit výše původně při opravě základu daně stanovené hodnoty neobdržené úplaty za zdanitelné plnění.

Může dojít – např. z důvodu nečekaného přijetí částečné úhrady od ručitele, nebo z prodeje zástavy – ke snížení poslední známé neobdržené úhrady. V takovém případě je též provedení dodatečné úpravy základu daně povinné (výše opravy se totiž snižuje).

Pod takovýto typ (povinné) dodatečné opravy patří i situace zmíněná zákonem v § 46c odst. 2 zákona o DPH zmíněná, a to v případě oddlužení. Povinnost provést dodatečnou opravu základu daně zde dopadá pouze na případy, kdy celková fakticky obdržená úhrada z oddlužení převýší částku, která se předpokládala ze schváleného oddlužení. Zákon zde výslovně normuje, že věřitel je povinen provést první dodatečnou opravu až poté, co skutečná výše uspokojení přesáhne zmíněnou předpokládanou částku.

Samozřejmostí je dodatečná oprava u (dodatečně po původní opravě) přijatých plněních z titulu pojištění nebo zajištění pohledávky (§ 46c odst. 3 ZDPH), viz výše.

Právo věřitele

Dojde-li ke zvýšení částky předmětné nedobytné pohledávky, má věřitel právo dodatečně opravit základ daně podle § 46c odst. 4 zákona o DPH.

Časový test pro dodatečné opravy

Podle § 46c odst. 6 zákona o DPH je pro dodatečné opravy základu daně upraveno časové omezení, neboť je nelze provést po uplynutí 5 let od konce zdaňovacího období, ve kterém se oprava základu daně považuje jako samostatné zdanitelné plnění za uskutečněné. Doplňme si, že pro počítání této lhůty se použije § 46 odst. 5 obdobně, tzn., že i zde dochází ke stavění lhůt, které jsme již rozebírali výše.

Věřitel provedl v dubnu 2024 opravu základu daně u své nedobytné pohledávky, kterou vymáhá již více než 3 roky v exekučním řízení, doposud ale neúspěšně. Oprava byla tedy provedena ve smyslu ustanovení § 46 odst. 1 písm. a) ZDPH. Výše opravy činila snížení základu daně o 100 000 Kč.

Základní opravný daňový doklad byl dlužníkovi doručen 10. dubna 2024. Tento den je výchozí pro počítání pětileté lhůty, po jejímž uplynutí nelze povést dodatečnou opravu daně (lhůta se počítá od konce dubna 2024, tj. zdaňovacího období, ve kterém se uskutečnila oprava jako samostatné zdanitelné plnění). Protože ovšem pro běh této lhůty současně platí, že lhůta neběží mj. po dobu exekučního řízení vedeného za účelem vymožení pohledávky a v řešeném případě je exekuční řízení stále vedeno, lhůta podle § 46c odst. 6 ZDPH fakticky ještě ani běžet nezačala.

V lednu 2025 se přece jen v exekuci podařilo něco vymoci, věřitel obdržel na úhradu pohledávky 25 000 Kč. Protože jde o skutečnost mající vliv na výši opravy (v důsledku obdržené úhrady došlo ke snížení poslední známé neobdržené úplaty) a vzhledem k tomu, že ještě neuplynula lhůta, po které již nelze provést dodatečnou úpravu základu daně, musí věřitel provést dodatečnou opravu základu daně. Opravdu musí – jde totiž o snížení výše opravy základu daně.

Dodatečnou opravu musí věřitel provést v daňovém přiznání za leden 2025. Pokud jde o konkrétní výši této dodatečné opravy základu daně, bude činit snížení opravy částku 25 000 Kč.

3.4 Zrušení opravy základu daně u nedobytné pohledávky

Výsledky právního řízení, ve kterém věřitel uplatnil svoji nedobytnou pohledávku, nelze předjímat, ale v určitých situacích mohou vést k povinnosti věřitele zrušit opravu základu daně, a to podle § 46d zákona o DPH.

Povinnost věřitele

Jestliže věřitel provedl opravu základu daně nedobytné pohledávky z důvodu prohlášení konkursu na majetek dlužníka, musí opravu zrušit, jestliže insolvenční soud zrušil konkurs z důvodu:

  • zjištění, že nebyl ani dodatečně osvědčen dlužníkův úpadek,

  • zjištění, že není žádný přihlášený věřitel a všechny pohledávky za majetkovou podstatou a pohledávky jim postavené na roveň jsou uspokojeny, nebo

  • souhlasu všech věřitelů a insolvenčního správce s návrhem dlužníka na zrušení konkursu.

Částka zrušení by měla být správná, tj. logicky ve výši poslední známé neobdržené úplaty, resp. v aktuální výši dosud provedených oprav.

Plátce provedl řádně opravu základu daně své nedobytné pohledávky. Insolvenční řízení se vyvíjelo jinak, než se očekávalo. Nakonec přistoupil k názoru ostatních věřitelů, konkurs byl zrušen. Znamená to pro něj "mínus" z pohledu daně z přidané hodnoty – musí zrušit dříve provedenou opravu dotčené pohledávky, tzn., že mu znovu "naskočí" povinnost odvést daň na výstupu. U dlužníka zrcadlovitě lze pak zrušení opravy znovu uplatnit případný nárok na odpočet daně.

4. PRÁVA A POVINNOSTI DLUŽNÍKA

Zatím jsme se zabývali ve výkladu nedobytnými pohledávkami a související opravou základu daně z pohledu věřitele. Na straně druhé existuje dlužník, jemuž zákon o dani z přidané hodnoty ukládá několik povinností, obecné (4.1), termín vracení daně (4.2), specifické při zrušení registrace (4.3) a má i svá práva (4.4).

Mechanismus DPH

Je zřejmé, že při realizaci opravy základu daně u nedobytné pohledávky:

  • věřitel "získává" zpět daň z přidané hodnoty, a

  • dlužník musí snížit svůj dříve uplatněný odpočet daně.

Pro vysvětlení podstaty věci si můžeme uvést též citaci z rozhodnutí soudního dvora EU v případu C-396/16, který se týkal právě oprav DPH u nedobytných pohledávek.

SDEU uvedl, že zatímco článek 90 směrnice o dani z přidané hodnoty upravuje právo dodavatele snížit základ daně, pokud po uzavření transakce neobdrží protiplnění, které mu mělo být poskytnuto, nebo obdrží pouze jeho část, článek 185 této směrnice se týká opravy počátečního odpočtu provedeného druhou stranou této transakce.

Tyto dva články tedy představují dvě strany téže ekonomické operace a měly by být vykládány soudržně. Článek 90 přestavuje přitom v zásadě § 46 ZDPH, článek 185 pak § 74b a 74a ZDPH.

4.1 Obecné povinnosti dlužníka

Z pohledu postavení dlužníka, jeho práv a povinností v souvislosti s opravou v případě nedobytné pohledávky, jsou v zákoně o DPH výchozí již zmíněné dva paragrafy § 74a a § 74b. Ustanovení § 74b ZDPH ukládá dlužníkovi, který je plátcem, povinnost provést opravu odpočtu daně – jde-li o snížení odpočtu jakožto důsledku opravy (snížení) základu daně v případě nedobytné pohledávky, dodatečné opravy nebo změny výše takovéto opravy.

Povinnost dlužníka-plátce provést v této souvislosti snížení odpočtu vzniká tehdy, když se dozvěděl nebo dozvědět měl a mohl, že nastaly skutečnosti rozhodné pro provedení opravy základu daně, tj. i když nemusí mít k dispozici opravný daňový doklad.

Viz níže text zákona v části 4.2.

Prokazování

Obecně, a tak tomu bude ve většině případů, je důkazním prostředkem opravný daňový doklad. Nemá-li ho dlužník, zákon hovoří o doložení "jiným způsobem".

Dlužník neobdržel od svého věřitele základní opravný daňový doklad, ale relevantní informace má nesporně k dispozici, například usnesení o prohlášení konkursu nebo exekuční příkaz, a proto mu může vzniknout povinnost "vrátit" daň z přidané hodnoty. Zpravidla nepochybně

Nahrávám...
Nahrávám...