Náhrada mzdy, platu, odměny

501

Náhrada mzdy, platu, odměny

Ing. Růžena Klímová

 NahoruNáhrada mzdy

Zákoník práce řeší celou řadu případů, kdy zaměstnanec nemůže konat práci, takže nemá nárok na mzdu (plat), ale v zájmu jeho hmotného zabezpečení mu zaměstnavatel poskytuje její náhradu. Náhrada mzdy (platu) přísluší vždy ve výši průměrného výdělku (viz 1. lekce), a to za takovou dobu, po kterou zaměstnanec nemohl konat práci pro překážky na jeho straně nebo na straně zaměstnavatele. Samostatným případem je pak náhrada mzdy (platu) za dovolenou, která též patří mezi překážky v práci na straně zaměstnance, ale náhrada mzdy je určena na zotavení zaměstnance. V dalším textu jsou uvedeny nejdůležitější případy překážek v práci, za něž zaměstnanci přísluší náhrada mzdy (platu), spolu s příslušnými ustanoveními zákoníku práce:

Kdy nepřísluší náhrada mzdy

Jde-li o překážky v práci na straně zaměstnance, při kterých je zaměstnanec zabezpečen jinak (např. dávkami v nemoci, peněžitou pomocí v mateřství), náhrada mzdy (platu) mu nepřísluší (§ 191 ZP) s výjimkou prvních 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti (§ 192 ZP).

Poskytování náhrady mzdy (platu) po dobu dovolené, popřípadě za nevyčerpanou dovolenou upravuje § 222 ZP. Podrobněji k této problematice viz 2. lekce.

 NahoruNáhrada mzdy při dočasné pracovní neschopnosti

Podmínky vzniku nároku na náhradu mzdy

V době prvních 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti náleží zaměstnancům v pracovním poměru nebo v rámci dohod konaných mimo pracovní poměr náhrada mzdy, platu nebo odměny z dohod (dále jen náhrada mzdy při DPN), pokud ke dni vzniku DPN splňuje zaměstnanec podmínky nároku na nemocenské podle ZNP. Jinými slovy: pokud zaměstnání založilo účast na nemocenském pojištění, není překročena podpůrčí doba a zaměstnání trvá. Zaměstnavatelé musí znát podmínky účasti na nemocenském pojištění, protože i nadále oznamují okresní správě sociálního zabezpečení (dále jen OSSZ) nástup do zaměstnání pouze těch zaměstnanců, kteří jsou účastni nemocenského pojištění.

První tři pracovní dny

Náhrada mzdy při DPN nepříslušela nejvýše za 24 neodpracované hodiny v rámci prvních 3 pracovních dnů, pokud DPN vznikla nejpozději dne 30. 6. 2019. Zákonem č. 32/2019 Sb., kterým se mění zákoník práce, se s účinností od 1. 7. 2019 ruší tzv. karenční doba. Znamená to, že náhrada mzdy, platu a odměny z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr náleží i za první tři pracovní dny v rámci prvních 14 kalendářních dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti.

Dle přechodných ustanovení platí, že pokud vznikla dočasná pracovní neschopnost před účinností této změny (před 1. 7. 2019) a trvá za jeho účinnosti, řídí se postup při poskytování náhrady mzdy, platu a odměny z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr podle právní úpravy platné do 30. 6. 2019, tj. aplikovala se karenční doba.

Při nařízené karanténě náleží náhrada mzdy stejně jako dříve i za první 3 pracovní dny jejího trvání.

Sazba pro výpočet náhrady při DPN se stanoví ve výši 60 % z redukovaného průměrného výdělku.

Pokud vznikla DPN ode dne, kdy již zaměstnanec celou směnu odpracoval, začne běžet prvních 14 kalendářních dnů trvání DPN následujícím kalendářním dnem. Takto bude posuzován i případ, kdy zaměstnanec odpracuje celou směnu a poté je v tomto dni hospitalizován ve zdravotnickém zařízení. Odpracuje-li zaměstnanec jen část své směny, začíná běžet prvních 14 kalendářních dnů trvání DPN již tímto dnem.

Souběh nároků na výplatu dávek

Vznikne-li z jednoho pojištění současně nárok na výplatu více dávek, má

1. nárok na výplatu peněžité pomoci v mateřství přednost před nárokem na výplatu ostatních dávek;
2. nárok na výplatu otcovské přednost před nárokem na výplatu nemocenského a ošetřovného a dlouhodobého ošetřovného,
3. nárok na výplatu dlouhodobého ošetřovného přednost před nárokem na výplatu nemocenského a ošetřovného,
4. nárok na výplatu nemocenského přednost před nárokem na výplatu ošetřovného.
5. .

Při souběhu nároku na výplatu nemocenského z důvodu DPN v době, kdy trvá nárok na výplatu nemocenského z důvodu karantény, se vyplácí nemocenské z důvodu DPN až po ukončení podpůrčí doby u nemocenského z důvodu karantény. To platí i naopak. Náhrada mzdy při DPN v takovém případě nepřísluší. Pokud vznikne zaměstnanci právo na náhradu mzdy při dočasné pracovní neschopnosti, nepřísluší mu současně náhrada mzdy z důvodu jiné překážky v práci.

Náhrada mzdy při DPN je specifickým druhem náhrady ušlého příjmu, a má proto stanoven zvláštní právní režim, pokud jde o podmínky vzniku práva na tuto náhradu.

Předpoklady pro vznik práva na náhradu mzdy při DPN:

1. Zaměstnanec je v pracovním poměru nebo činný na základě dohod konaných mimo pracovní poměr, pokud je v této době nemocensky pojištěn a není vyčerpána obecná podpůrčí doba pro výplatu dávek nemocenského (380 kalendářních dnů).
2. Zaměstnanec byl uznán práce neschopným nebo má nařízenou karanténu.
3. Dočasnou pracovní neschopnost si zaměstnanec nepřivodil úmyslně.

Podpůrčí doba

Podpůrčí doba trvá nejdéle 380 kalendářních dnů ode dne vzniku dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény. V odůvodněných případech a při splnění zákonem stanovených podmínek může být podpůrčí doba prodloužena maximálně o dalších 350 kalendářních dnů.

U poživatele starobního nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně se nemocenské vyplácí od 15. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo od 15. kalendářního dne nařízené karantény po dobu nejvýše 70 kalendářních dnů, nejdéle však do dne, jímž končí pojištěná činnost. Při více dočasných pracovních neschopnostech v jednom kalendářním roce se nemocenské vyplácí v tomto roce nejvýše po dobu 70 kalendářních dnů poskytování dávky. Pokud například poživatel starobního důchodu, který má uzavřen pracovní poměr na celý rok, vyčerpá při opakovaných nemocech nebo při jedné dlouhodobé nemoci v tomto roce plných 70 kalendářních dnů a opět onemocní, bude mu vznikat nárok na náhradu mzdy při DPN, pokud nebude mít překročenou obecnou podpůrčí dobu 380 kalendářních dnů.

Poznámka: V letech 2011 až 2013 činila podpůrčí doba u uvedených poživatelů důchodů 63 kalendářních dnů a počítala se od 22. kalendářního dne DPN.

Nárok na výplatu náhrady mzdy při dočasné pracovní neschopnosti nevznikne v době:

1. kdy mělo trvat pracovní volno bez náhrady příjmu poskytnuté na žádost zaměstnance, pokud pracovní neschopnost vznikla nejdříve dnem, který následuje po dni nástupu na takové volno,
2. stávky, jestliže pracovní neschopnost vznikla nejdříve dnem, který následuje po dni, ve kterém se zaměstnanec stal účastníkem stávky,
3. kdy je zaměstnanec ve vazbě nebo vykonává trest odnětí svobody, přestože právo na náhradu mzdy při DPN vzniklo před touto skutečností,
4. kdy nadále náleží započitatelný příjem ze zaměstnání, z něhož mu náleží náhrada při dočasné pracovní neschopnosti (např. u soudců, vojáků z povolání),
5. kdy vykonává práci v pracovněprávním vztahu, z něhož by mu náležela náhrada mzdy v době DPN. Znamená to, že pokud vykonává práci, má přednostně nárok na mzdu, plat nebo odměnu z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr a nikoliv na náhradu mzdy (odměny) při DPN.

1. VÝŠE NÁHRADY A JEJÍ STANOVENÍ

Při výpočtu náhrady mzdy při DPN se vychází z průměrného hodinového výdělku pro pracovněprávní účely vypočtený v souladu s § 351 a násl. ZP. Nutno upozornit na to, že průměrný výdělek se zjišťuje vždy k prvnímu dni kalendářního čtvrtletí z rozhodného období, kterým je předchozí kalendářní čtvrtletí. Pokud bude nemoc trvat tak, že v rámci prvních 14 kalendářních dnů DPN připadne čtvrtý, případně další pracovní den/dny do jednoho čtvrtletí a následující pracovní den/dny až do 14. kalendářního dne DPN do následujícího čtvrtletí, budou se pro výpočet náhrady mzdy při DPN používat 2 průměrné hodinové výdělky.

S použitím hodinových redukčních hranic se provede redukce průměrného hodinového výdělku takto:

• do výše první redukční hranice se započte 90 % průměrného hodinového výdělku,

• rozdíl mezi druhou a první redukční hranicí se započte ve výši 60 %,

• rozdíl mezi třetí a druhou redukční hranicí se započte ve výši 30 %,

• k částce průměrného hodinového výdělku nad třetí redukční hranici se nepřihlíží.

Redukce průměrného hodinového výdělku pro r. 2019:

Náhrada mzdy při nařízené karanténě náleží od 1. pracovního dne ve výši 60 % redukovaného průměrného hodinového výdělku, nejvýše však 188,843 Kč za hodinu.

Hodinová náhrada mzdy se dále násobí počtem hodin, které zaměstnanec neodpracoval v období prvních 14 kalendářních dnech trvání DPN. Takto zjištěná celková výše náhrady se zaokrouhlí buď na celé koruny nahoru tak, jako se zaokrouhluje mzda a plat (§ 142 odst. 2 ZP), nebo se uplatní matematický způsob zaokrouhlení. Náhrada mzdy poskytnutá v souladu s § 192 ZP nepodléhá zdanění, ani se z ní neodvádí pojistné.

Náhrada mzdy při dočasné pracovní neschopnosti nenáleží za první tři pracovní dny v rámci prvních 14 kalendářních dnů pracovní neschopnosti, nejvýše však za prvních 24 neodpracovaných hodin z rozvržených směn, pokud DPN vznikla přede dnem 1. 7. 2019 a trvá i po něm (viz přechodné ustanovení zákona č. 32/2019 Sb.).

Vznikne-li DPN dne 1. 7. 2019 a později, náleží zaměstnanci náhrada mzdy a platu za dny, které jsou pro zaměstnance pracovními dny, a za svátky, za které jinak přísluší zaměstnanci náhrada mzdy nebo se mu plat nebo mzda nekrátí, pokud v těchto jednotlivých dnech splňuje podmínky nároku na výplatu nemocenského a pokud pracovní poměr trvá.