Maximální výše vyměřovacího základu

Příklad:

Zaměstnanec je zaměstnán u zaměstnavatele od roku 2015. Měsíční mzda činí 200 000 Kč. Strop bude dosažen v říjnu 2022 i 2023.

Úhrn vyměřovacích základů za leden až září 2022 a 2023 činí 1 800 000 Kč. Za říjen bude odvedeno pojistné jen z částky 67 728 Kč v roce 2022 a 135 552 Kč v roce 2023. Za listopad a prosinec 2022 a 2023 nebude pojistné odváděno. Od ledna 2022 a 2023 opět bude pojistné placeno z 200 000 Kč.

Příklad:

Zaměstnanec je zaměstnán u zaměstnavatele v pracovním poměru, mzda činí 150 000 Kč měsíčně. V měsících lednu až srpnu 2023 pracoval u téhož zaměstnavatele na základě dohody o provedení práce, odměna činila celkem 600 000 Kč, byla zúčtována do září.

Za leden až srpen činí úhrn vyměřovacích základů 1 200 000 Kč (8 měsíců × 150 000 Kč). Do maximálního vyměřovacího základu v roce 2023 zbývá 735 552 Kč (1 935 552 – 1 200 000). Do září je zúčtováno 750 000 Kč (150 000 Kč mzda a 600 000 Kč odměna z dohody). Za září bude proto odvedeno pojistné z úhrnu vyměřovacích základů jen ve výši 735 552 Kč a nikoliv ze 750 000 Kč.

Příklad:

Zaměstnanec byl zaměstnán u zaměstnavatele A do 31. 10. 2022, měsíční mzda činila 200 000 Kč.

V říjnu dosáhl stropu, pojistné za říjen bylo placeno jen z částky 67 728 Kč.

Od 1. 11. 2022 je zaměstnán u zaměstnavatele B, mzda činí 100 000 Kč měsíčně.

Zaměstnavatel B odvádí pojistné z částky 100 000 Kč, u zaměstnavatele B nebude v roce 2022 dosaženo stropu. Zaměstnanec může po uplynutí roku 2022 požádat OSSZ o vrácení přeplatku na pojistném z důvodu odvodu pojistného z vyššího než maximálního vyměřovacího základu. Přeplatek činí 13 000 Kč, tj. 6,5 % ze mzdy 100 000 Kč za měsíce listopad a prosinec 2022.

Tento zaměstnanec uzavřel s bývalým zaměstnavatelem A dohodu o provedení práce na měsíc prosinec 2022, odměna činila 80 000 Kč.

Zaměstnavatel A neodvede z této odměny pojistné, neboť u něho dosáhl zaměstnanec stropu v říjnu 2022.