Maximální výše vyměřovacího základu

Příklad:

Zaměstnanec je zaměstnán u zaměstnavatele od roku 2015. Měsíční mzda činí 200 000 Kč. Strop bude dosažen v září 2020 i v září 2021.

Úhrn vyměřovacích základů za leden až srpen činí 1 600 000 Kč, v roce 2020 do stropu zbývá 72 080 Kč. Za září bude odvedeno pojistné jen z částky 72 080 Kč. Až do prosince 2020 nebude pojistné odváděno. Od ledna 2021 opět bude pojistné placeno z 200 000 Kč. Úhrn vyměřovacích základů za leden až srpen 2020 činí 1 600 000 Kč. Za září bude odvedeno pojistné jen z částky 101 168 Kč.

Příklad:

Zaměstnanec je zaměstnán u zaměstnavatele v pracovním poměru, mzda činí 100 000 Kč měsíčně. V měsících lednu až srpnu pracoval u téhož zaměstnavatele na základě dohody o pracovní činnosti, odměna činila celkem 600 000 Kč, byla zúčtována do září.

Za leden až říjen činí úhrn vyměřovacích základů 1 600 000 Kč (10 měsíců × 100 000 Kč + 600 000 Kč). Do maximálního vyměřovacího základu v roce 2021 zbývá 101 168 Kč (1 701 168 – 1 600 000). Za říjen a listopad bude proto odvedeno pojistné z vyměřovacího základu 100 000 Kč, ale za prosinec již jen z 1 168 Kč.

Příklad:

Zaměstnanec byl zaměstnán u zaměstnavatele A do 30. 9. 2021, měsíční mzda činila 200 000 Kč.

V září dosáhl stropu, pojistné za září bylo placeno jen z částky 101 168 Kč.

Od 1. 10. 2021 je zaměstnán u zaměstnavatele B, mzda činí 100 000 Kč měsíčně.

Zaměstnavatel B odvádí pojistné z částky 100 000 Kč, u zaměstnavatele B nebude v roce 2021 dosaženo stropu.

Zaměstnanec uzavřel se zaměstnavatelem A dohodu o provedení práce na měsíc říjen 2021, odměna činila 80 000 Kč.

Zaměstnavatel A neodvede z této odměny pojistné, neboť u něho dosáhl zaměstnanec stropu již v srpnu.