NahoruÚvod
Lhůta představuje vymezení časového prostoru, v němž může být právo
vykonáno, resp. ve kterém musí být povinnost splněna. Se zákonným vymezením
práv a povinností se proto lhůty pojí v zásadě vždy. Platí to samozřejmě i pro
práva a povinnosti u DPH.
Zákon o DPH vymezuje takto v různých ustanoveních dobu či lhůtu
pro splnění konkrétní povinnosti plátce, popř. jiné osoby, nebo vymezuje lhůtu
pro uplatnění práva plátce DPH nebo lhůty pro provedení úkonu správcem
daně.
V další části textu naleznete výčtový přehled nejdůležitějších lhůt
vážících se k dani z přidané hodnoty. V úvodu
uvádíme několik poznámek podle tematických celků, a kde je to vhodné,
doplňujeme výklad konkrétními příklady. Věnujeme se nejdůležitějším oblastem:
podání daňových přiznání (tvrzení), registraci k DPH, některým procesním
povinnostem a časovým testům.
NahoruDaňová tvrzení
Mnoho lhůt se týká různých hlášení, zejména jde o daňové přiznání - k DPH a souhrnné hlášení.
Lhůty jsou stanoveny samozřejmě i pro podávání dodatečných
daňových přiznání k DPH. Zde na rozdíl od běžného, resp. řádného daňového
přiznání není lhůta zakotvena přímo v zákoně o DPH, ale v daňovém řádu.
U dodatečného daňového přiznání k DPH na daň nižší je
velmi významná zejména lhůta subjektivní. Možnost podat dodatečné daňové
přiznání na daň nižší je takto dána lhůtou do konce měsíce následujícího po
měsíci, ve kterém plátce zjistil důvod pro podání dodatečného daňového
přiznání.
Ve stejné lhůtě, která je stanovena pro podání daňového přiznání,
musí být podány i povinné přílohy daňového přiznání.
Těmi jsou např. kopie daňových dokladů, u kterých plátce provedl
opravu výše daně podle § 44 ZDPH, a výpis z evidence oprav podle
téhož ustanovení - viz Vracení DPH a insolvence.
Přílohou daňového přiznání sice formálně není výpis z evidence pro
daňové účely (viz Evidence DPH) vedený podle § 92a ZDPH pro reverse charge ve stavebnictví, nicméně pro
předložení tohoto výpisu správci daně platí stejná lhůta jako pro podání
daňového přiznání, tzn. že se předkládají současně.
U souhrnného hlášení, které musí být podáno povinně
elektronicky, je vhodné upozornit na určité specifikum lhůty pro podání tohoto
hlášení. Obecně platí, že souhrnné hlášení se podává ve lhůtě do 25 dnů po
skončení měsíce, resp. čtvrtletí.
Pokud by plátce podal souhrnné hlášení sice jako elektronické podání, ale bez použití datové
schránky a současně bez uznávaného elektronického podpisu (odešle tzv. EPO
podání bez elektronického podpisu), musí podání potvrdit za podmínek daňového
řádu, avšak vždy se tak musí stát ještě ve lhůtě pro podání souhrnného
hlášení.
Oproti jiným podáním, na která se daňový řád v tomto bodě
vztahuje, zde totiž platí přednostní úprava zákona o DPH - neplatí tedy obecná
5denní lhůta po podání, i potvrzení (tj. fakticky odstranění vady nedostatku
elektronického podpisu) musí být učiněno do 25. dne po skončení příslušného
měsíce či čtvrtletí.
NahoruNadměrný odpočet
Doplňujeme, že lhůta pro vrácení nadměrného odpočtu správce daně je
následující: správce musí odpočet DPH vrátit do 30 dnů od
vyměření nadměrného odpočtu - ale za podmínky, že vyměřením vznikl vratitelný přeplatek.
NahoruRegistrace k DPH
Lhůt, které se vážou k povinnosti se registrovat k DPH, je celá řada. S
nedodržením lhůty pro povinnou registraci jsou spojeny nepříjemné důsledky, a
proto je třeba věnovat náležitou pozornost skutečnostem, které registrační
povinnost zakládají.
Na prvním místě je nutné samozřejmě zmínit registraci z titulu
překročení zákonného limitu (obratu). Tento limit musí plátce sledovat
průběžně. Povinnost podat přihlášku k registraci za plátce je při překročení
obratu dána lhůtou 15 dnů po skončení měsíce, ve kterém byl překročen
obrat.
Vzhledem k tomu, že obrat se počítá kontinuálně za jakýchkoli po
sobě jdoucích 12 měsíců, může i registrační povinnost vzniknout fakticky
kterýkoli měsíc.
Často si podnikatelé včas neuvědomí vznik registrační
povinnosti spojené se sdružením bez právní subjektivity. Pokud např.
podnikatel "A“ - neplátce, který sám nedosahuje obratu ve výši registračního
limitu - uzavře smlouvu o sdružení s jiným podnikatelem "P“, který je plátce
(je jedno, z jakého důvodu se stal plátcem), stává se podnikatel "A“ ze zákona
plátcem, a to již dnem uzavření smlouvy o sdružení.
Skutečnost, že v této době nedosahuje plátce obratu pro povinnou
registraci, není rozhodující. Uzavření smlouvy o sdružení s plátcem je titulem
pro registraci samo o sobě, stejně jako přistoupení do sdružení, ve kterém již
jsou plátci aj. Účastník sdružení má povinnost podat přihlášku k registraci do
15 dnů ode dne uzavření smlouvy.
NahoruProcesní povinnosti
Plátce DPH nemá jen povinnost přiznat a zaplatit daň, odevzdávat
daňová přiznání vč. jejich příloh či hlášení nebo povinnosti při registraci.
Existuje několik dalších procesních povinností, na které se v praxi mnohdy
zapomíná.
Jde o lhůty specifické pro DPH, kromě povinností i oprávnění ryze
procesního charakteru spojené s obecnými procesními instituty, jako je postup k
odstranění pochybností či daňová kontrola.
Mezi tyto specifické procesní povinnost patří např. povinnost
oznámit případnou změnu zdaňovacího období DPH (lhůta do konce ledna
příslušného roku) nebo u skupinové registrace oznámit, že člen nesplňuje
podmínky pro členství ve skupině, resp. obdobně povinnost oznámit, že skupina v DPH sama nesplňuje podmínky pro
skupinu (nutno oznámit do 15 dnů ode dne, kdy tato skutečnost nastala).
Nahoru"Jiné“ termíny
Nelze však nezmínit i další lhůty, resp. termíny v DPH, které jsou
neméně významné oproti výše již zmíněným. Přímo samy o sobě zpravidla jako by
nezakládají žádné povinnosti. Významně však ovlivňují konečnou výši daňové
povinnosti. Jde o různé časové testy.
NahoruČasové lhůty
Velmi často se takto lhůty či určení doby objevují v definicích či
podmínkách aplikace určitého institutu DPH.
Jako typický příklad je možné uvést již lhůtu, resp. vymezení
času, za který se sleduje tzv. povinný registrační limit (obrat za nejvýše 12
bezprostředně předcházejících po sobě jdoucích kalendářních měsíců).
NahoruDalší časové testy
Jiný časový test se týká osvobození od daně při převodu nemovitostí
(osvobození po uplynutí 3 let od vydání prvního kolaudačního souhlasu nebo od
data prvního užívání stavby).
Se sledováním času jako podmínkou počítá zákon i v definičním
vymezení nového dopravního prostředku (dodáno do 6 měsíců ode dne prvního
uvedení do provozu).
Lhůtou je v určitých bodech ohraničena např. i možnost využití
institutu opravy výše daně u pohledávek za dlužníky v insolvenčním řízení. Lze
ji provést pouze u pohledávky, která vznikla 6 a více měsíců před rozhodnutím o
úpadku; opravu nelze provést po uplynutí 3 let od konce zdaňovacího období, v
němž se uskutečnilo původní plnění - viz Vracení DPH a insolvence.
NahoruKorekce odpočtů
Z pohledu odpočtu daně je významnou např. lhůta pro úpravu odpočtu
(5 let u "běžného dlouhodobého majetku“, 10 let u staveb, bytů, nebytových
prostor a jejich technického zhodnocení a u pozemků, obě lhůty běží od
pořízení), jak je rozebráno v Úprava a vyrovnání odpočtu DPH.
NahoruPřehled
V další části uvádíme přehled nejdůležitějších základních lhůt,
nikoli ovšem zcela vyčerpávající přehled veškerých lhůt a jiného vymezení času
v souvislosti s instituty DPH.
