Ing. Michal Šindelář, Ph.D.
Úvod
Novela zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, přinesla od ledna 2024 poměrně významné změny v definování měny účetnictví. V případě pohledávek a závazků, podílů na obchodních korporacích, práv z cenných papírů a zaknihovaných cenných papírů a derivátů, cenin, pokud jsou vyjádřeny v cizí měně, a cizích měn, jsou účetní jednotky povinny použít současně i cizí měnu; tato povinnost platí i u opravných položek, rezerv a technických rezerv, pokud majetek a závazky, kterých se týkají, jsou vyjádřeny v cizí měně. Cizí měnou se pro účely účetnictví rozumí jiná měna než měna účetnictví.
Nejprve je nutné si definovat nově zavedený pojem "měna účetnictví". Měnou účetnictví se zjednodušeně rozumí měna, ve které bude účetní jednotka své účetnictví vést, a může jí být:
- Česká měna
- Jiná měna, pokud jde o funkční měnu a to konkrétně
- Euro
- Americký dolar
- Britská libra
Funkční měnou se rozumí měna primárního ekonomického prostředí, ve kterém účetní jednotka působí. Určení funkční měny není v českých předpisech blíže definováno a je tedy vhodné se pro určení funkční měny obrátit na Mezinárodní účetní standardy, zejména na IAS 21 – Dopady ze změn měnových kurzů. Funkční měna je zde určována na bázi určitých kritérií, které se liší svojí důležitostí:
Základní předpoklad pro volbu funkční měny:
Primární faktory zvažované při volbě funkční měny
-
Měna, která hlavní měrou ovlivňuje prodejní ceny zboží a služeb (často je to měna, ve které jsou stanoveny a hrazeny prodejní ceny zboží a služeb) a země, jejíž konkurenční síly a právní předpisy převážně určují prodejní ceny zboží a služeb
-
Měna, která hlavní měrou ovlivňuje osobní náklady, náklady na materiál a ostatní náklady vynaložené na prodej zboží nebo služeb (často je to měna, ve které jsou tyto náklady určeny a hrazeny)
Sekundární zvažované faktory:
-
Měna, v níž jsou vytvářeny zdroje z finančních aktivit (tj. dluhy a nástroje vlastního kapitálu)
-
Měna, v níž jsou obvykle kumulovány příjmy z provozních aktivit
Nejsou-li výše uvedené faktory jednoznačné a funkční měna tedy není zřejmá, musí vedení účetní jednotky určit funkční měnu na základě vlastního úsudku. Takto určená funkční měna musí nejvěrněji reprezentovat ekonomické dopady příslušných transakcí, událostí a podmínek. V rámci tohoto přístupu dává vedení účetní jednotky přednost primárním faktorům před faktory dalšími podpůrnými.
Účetním jednotkám tedy vzniká nová povinnost, a to určit svoji měnu účetnictví. Měnu účetnictví lze změnit pouze k prvnímu dni účetního období. Pokud je měnou účetnictví jiná než česká měna, nelze změnit měnu účetnictví na českou měnu, ledaže tato jiná měna přestane být funkční měnou.
Dále došlo k zavedení pojmu obecný kurz. Obecným kurzem se pro účely účetnictví rozumí kurz vyhlášený k cizí měně centrální bankou příslušnou pro měnu účetnictví pro den přepočtu, je-li kurz vyhlašován každý pracovní den nebo každý týden.
Obecným kurzem se přepočítává majetek a závazky vyjádřené v cizí měně na měnu účetnictví:
-
k okamžiku uskutečnění účetního případu
-
ke konci rozvahového dne nebo k jinému okamžiku, k němuž se účetní závěrka sestavuje
Pro ocenění k okamžiku uskutečnění účetního případu lze také použít pevný kurz. Pevným kurzem se pro účely účetnictví rozumí obecný kurz vyhlášený pro první den zvoleného období používání pevného kurzu. Zvolené období používání pevného kurzu určí účetní jednotka na základě vnitřního předpisu a končí nejpozději posledním dnem účetního období. Zvolené období používání pevného kurzu končí také dnem předcházejícím dni,
-
ve kterém došlo k devalvaci nebo revalvaci měny účetnictví,
-
pro který byl vyhlášen kurz, kterým účetní jednotka vnitřním předpisem nahrazuje dosud používaný pevný kurz, nebo
-
od kterého účetní jednotka vnitřním předpisem přestane používat pevný kurz.
V případě nákupu nebo prodeje peněžních prostředků cizí měny za měnu účetnictví může být přepočet v okamžiku uskutečnění účetního případu proveden kurzem použitým při uskutečnění tohoto nákupu nebo prodeje, to znamená, že v tomto případě není nutno vyčíslovat kurzový rozdíl, vyplývající z rozdílu kurzů vyhlášených příslušnou centrální bankou a kurzů komerční banky nebo směnárny.
NahoruZásada pro přepočet v průběhu účetního období
Pokud sami oceňujeme majetek či závazky, používáme kurz vyhlášený ČNB; pokud však provádíme úhradu nebo inkaso na korunovém účtu, účtujeme v reálném kurzu konkrétní komerční banky, ve které cizí měnu prodáváme nebo nakupujeme. Z rozdílu těchto kurzů vznikají kurzové rozdíly.
Kurzové rozdíly, které vznikly z důvodu jiného kurzu, než jaký byl použit v…