Ing. Michal Šindelář, Ph.D.
Právní úprava:
-
Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů
-
Vyhláška č. 500/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů
-
ČÚS pro podnikatele
Popis operace:
Účtování kurzových rozdílů v průběhu roku – k okamžiku uskutečnění účetního případu:
NahoruVznik dluhu
Dluhy se přepočítávají k datu vzniku účetního případu kurzem devizového trhu vyhlášeného ČNB, a to:
-
aktuálním (denním kurzem) nebo
-
pevným kurzem (tj. kurzem stanoveným vnitřním předpisem na základě kurzu devizového trhu vyhlášeného ČNB, používaného po předem stanovenou dobu, která nesmí přesáhnout účetní období).
NahoruSplnění peněžitého dluhu
V případě úhrady dluhu na běžný korunový účet se účtuje v reálném kurzu konkrétní banky nebo spořitelních a úvěrních družstev (neprovádí se přepočet cizí měny na českou).
V případě úhrady na devizový účet se přepočítává výdej cizí měny na českou dle vnitřních pravidel (aktuálním či pevným kurzem).
V obou případech zpravidla vzniká kurzový rozdíl (rozdíl mezi předpisem dluhu a úhradou), který se proúčtuje výsledkově, tj. na vrub účtu 563 – Kurzové ztráty nebo ve prospěch účtu 663 – Kurzové zisky.
NahoruÚčtování kurzových rozdílů ke konci rozvahového dne nebo k jinému okamžiku, k němuž se sestavuje účetní závěrka
Účetní jednotka v tomto článku vede účetnictví v peněžních jednotkách české měny a v případě cizoměnových dluhů používá současně i cizí měnu. Souběžná evidence cizí měny k české měně je důležitá zejména z toho důvodu, že v případě dluhů mají účetní jednotky povinnost provést přepočet cizí měny na českou měnu ještě jednou, a to kurzem devizového trhu vyhlášeným ČNB ke konci rozvahového dne nebo k jinému okamžiku, k němuž se sestavuje účetní závěrka.
Pokud tedy neproběhne úhrada dluhu do konce běžného účetního období, potom se ke konci rozvahového dne vyčíslí kurzové rozdíly z přepočtu hodnoty dluhu kurzem ČNB k okamžiku ocenění, které proúčtujeme výsledkově, tj. na vrub účtu 563 – Kurzové ztráty nebo ve prospěch účtu 663 – Kurzové zisky.
Účetní případy:
- Splnění peněžitých dluhů v průběhu účetního období:
- společnost má devizový účet,
- společnost nemá devizový účet.
- Neuhrazené dluhy ke konci rozvahového dne nebo k jinému okamžiku, k němuž se sestavuje účetní závěrka.
Pozn.:
Obecně pro účtování kurzových rozdílů u pohledávek a dluhů nabízí východiska také interpretace Nároční účetní rady. Za pozornost stojí určitě interpretace I 43 – Poskytnuté zálohy v cizí měně, I 47 – Přijaté zálohy v cizí měně, nebo I 42 – Cizoměnové pohledávky s opravnou položkou. Zejména interpretace zabývající se zálohami se snaží o vysvětlení zákonného spojení "... vyjádřeny v cizí měně ...", tj. snaží se o vymezení toho, ve kterých případech kurzové riziko existuje a ve kterých ne.