2.6.5
Konto pracovní doby
JUDr. Vladimír Treybal, doc. JUDr. Margerita Vysokajová,
CSc.
Konto pracovní doby bylo do zákoníku práce zapracováno (§ 86 a 87 ZP) na základě kladných zkušeností z
jiných zemí EU (např. z Německa, kde však není upraveno závazným právním
předpisem, ale uplatňuje se na základě dohody zaměstnavatele se
zaměstnanci).
NahoruDůvod k uplatnění konta pracovní doby
Tento zvláštní způsob rozvržení pracovní doby má pomoci zejména
zaměstnavatelům překonávat obtíže, které mohou nastat např. v souvislosti s nestálou potřebou množství vynaložené práce v různých obdobích při stejném
počtu zaměstnanců, aniž by bylo potřeba nařizovat přesčasovou práci na
jedné straně nebo naopak – na straně druhé – uplatňovat překážky v práci na
straně zaměstnavatele se vším, co s tím souvisí (převádění na jinou práci,
poskytování omezené náhrady mzdy apod.). Takové podmínky nenastávají u
zaměstnavatelů neprovozujících podnikatelskou činnost, u kterých konto pracovní
doby proto nelze uplatňovat (§ 86 odst. 3
ZP).
Při uplatnění konta jde tedy o větší flexibilitu pracovního
režimu touto specifickou úpravou rozvržení pracovní doby, který má ve
vyrovnávacím období zaměstnavateli umožnit přidělování práce zaměstnancům v
takovém rozsahu, v jakém to odpovídá jeho potřebě. Pro zaměstnance je přitom
důležité, že mají nárok na stálou měsíční mzdu bez ohledu na pracovní dobu,
kterou v daném měsíci skutečně odpracují.
Institut konta pracovní doby prakticky nahrazuje nerovnoměrné
rozvržení pracovní doby v delším období (až jednoho roku) na období s nižší a
vyšší spotřebou práce. Lze uplatnit zejména v zemědělství, stavebnictví nebo v
cestovním ruchu.
NahoruPodmínky pro uplatnění kont pracovní doby
Pro uplatnění konta pracovní doby platí tyto podmínky:
-
uplatnění bylo sjednáno v kolektivní smlouvě a tam, kde
odborová organizace nepůsobí, stanoveno ve vnitřním předpise,
-
období pro vyrovnání skutečné a stanovené pracovní doby
nesmí přesáhnout 26 týdnů po sobě jdoucích (§ 86
odst. 3 ZP) a jen je-li to dohodnuto v kolektivní smlouvě –
nikoli stanoveno vnitřním předpisem! – 52 týdnů (z toho vyplývá, že toto delší
období nemohou uplatnit zaměstnavatelé, u nichž nepůsobí odborová organizace).
Vždy však může být uplatněno období kratší (§ 87
odst. 4 ZP),
-
zaměstnavatel musí vést účet pracovní doby a účet mzdy každého jednotlivého zaměstnance, kterého se konto pracovní doby týká
(§ 87 ZP). Účet pracovní doby musí
obsahovat rozvrh pracovní doby na jednotlivé pracovní dny, stanovenou týdenní
(popřípadě kratší sjednanou) pracovní dobu, rozvrh pracovní doby na jednotlivé
pracovní dny včetně začátku a konce směny, skutečně odpracovanou dobu v
jednotlivých pracovních dnech a za týden. Rozdíly, které vzniknou po skončení
vyrovnávacího období nebo při skončení pracovního poměru, je zaměstnavatel
povinen ve vztahu k zaměstnanci vyrovnat. Náležitosti účtu mzdy jsou uvedeny
dále.
NahoruVýslovný souhlas není potřeba
Povinnost zaměstnavatele získat souhlas se zavedením konta
pracovní doby od každého zaměstnance se v praxi ukázala jako obtížně
splnitelná, a proto byla novelou zákoníku práce (zákon č. 362/2007 Sb.) zrušena. To však neznamená, že by zaměstnavatel mohl konto uplatnit,
aniž by s tím zaměstnance seznámil – nemusí mít pouze jejich výslovný
souhlas.
Na žádost zaměstnance je zaměstnavatel povinen umožnit zaměstnanci
nahlédnout do jeho účtu pracovní doby a do jeho účtu mzdy a pořizovat si výpisy
nebo stejnopisy (§ 96 odst. 2
ZP).
NahoruPřekážky v práci
Při překážkách v práci na straně zaměstnance se poskytuje
volno v rozsahu nezbytně nutné doby a v případě nutnosti v rozsahu celé délky
směny stanovené na příslušný den (§ 97
odst. 5 ZP). Pro náhradu mzdy platí stejná ustanovení jako pro
všechny zaměstnance (např. § 199 ZP). Překážky na straně
zaměstnavatele v těchto případech zákoník práce zvlášť neřeší, takže tu
platí rovněž obecná ustanovení (§
207 až 210 ZP), bude však jistě vhodné, aby byly konkretizovány v
kolektivní smlouvě, popřípadě ve vnitřním předpise.
NahoruPráce přesčas
Prací přesčas při uplatnění konta pracovní doby je práce
konaná nad stanovenou pracovní dobu, která je násobkem stanovené týdenní
pracovní doby a počtu týdnů vyrovnávacího období (§ 98 odst. 2 ZP). Vyčíslit množství
přesčasové práce potřebné pro její proplacení je tedy vždy možné až po skončení
vyrovnávacího období.
NahoruMzdové podmínky
Mzdové otázky při uplatnění konta pracovní doby řeší
ustanovení § 120 a 121 ZP včetně způsobu vykazování účtu
mzdy. Podle těchto ustanovení:
