Fond sociální

Fond sociální

Ing. Otakar Machala, QUD

 NahoruPrávní úprava

Problematika sociálního fondu se týká velké skupiny zaměstnavatelů a jejich zaměstnanců s tím, že se výrazně liší právní úprava této oblasti do konce roku 2023 a od roku 2024.

Stále ovšem platí, že právní úprava je rozdílná pro:

1. zaměstnavatele, u nichž byla tvorba a hospodaření s fondem podrobně upravena vyhláškou MF a

2. ostatní zaměstnavatele.

Ad 1. Do první skupiny patří:

a. státní podniky

b. organizační složky státu (dříve označované jako rozpočtové organizace),

c. státní příspěvkové organizace,

d. příspěvkové organizace zřízené územními samosprávnými celky.

Ad 2. Do druhé skupiny zaměstnavatelů patří zejména podnikatelské subjekty, u nichž se tvorba a čerpání sociálního fondu řídí podle právní povahy účetní jednotky právními předpisy, především zákonem č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích (ZOK) a v souladu s ním potom společenskou smlouvou, zakladatelskou smlouvou, zakladatelskou listinou, stanovami, rozhodnutím valné hromady nebo členské schůze a v případě akciové společnosti i rozhodnutím představenstva.

 NahoruZrušená vyhláška o FKSP

Do konce roku 2023 upravovala principy tvorby FKSP a hospodaření s ním vyhláška ministerstva financí č. 114/2002 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb (dále jen "vyhláška o FKSP").

Pro pochopení nové úpravy je vhodné si uvědomit, že základní principy tvorby a použití FKSP byly již v tomto období uvedeny mimo vyhlášku v normách vyšší právní síly. Konkrétně se jednalo o dva zákony:

• zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech (rozpočtová pravidla), který upravuje tvorbu a použití FKSP v organizačních složkách státu a státních příspěvkových organizacích,

• zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, upravující tvorbu a použití FKSP v příspěvkových organizacích krajských a obecních.

Tyto normy stanovovaly pravidla pro základní příděl do FKSP s tím, že v průběhu roku byl naplňován zálohově.

 NahoruPříjmy FKSP

Výše základního přídělu do FKSP se v průběhu času měnila. Do konce roku 2010 činil základní příjem, kterým je fond tvořen, 2 % z ročního objemu nákladů zúčtovaných na platy a náhrady platů, popřípadě na mzdy a náhrady mzdy a odměny za pracovní pohotovost.

Od roku 2011 do roku 2015 to bylo 1 %, v roce 2016 1,5 % a od roku 2017 opět 2 %.

V případě státního podniku, na který se vyhláška o FKSP vztahovala od roku 2020, bylo možné FKSP tvořit nad rámec základního přídělu ve výši 2 % i dalšími příděly ze zisku.

Naopak v případě, kdy z důvodu ztráty nebo nedostatku zisku základní příděl ve výši 2 % dle výše uvedeného postupu naplnit nešlo, nebo pokud byly prostředky rezervního fondu nedostačující, tvořil státní podnik FKSP jen v takové výši, kterou mu výše zisku nebo zůstatek rezervního fondu umožňovaly.

Kromě základního přídělu se za příjmy FKSP považují rovněž:

• náhrady škod, případně pojistná plnění od pojišťoven v souvislosti se škodou na majetku pořízeném z fondu,

• peněžní a jiné dary určené do fondu,

• příjmy z pronájmu rekreačních a sportovních zařízení, na jejichž provoz je přispíváno z FKSP (pouze u příspěvkových organizací).

 NahoruKonsolidační balíček

Zásadní změny právní úpravy fondu kulturních a sociálních potřeb a daňového režimu souvisejících zaměstnaneckých benefitů přinesl tzv. konsolidační balíček.

Na základě čl. CXIII zákona č. 349/2013 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s konsolidací veřejných rozpočtů (dále jen "konsolidační balíček"), byla vyhláška č. 114/2002 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb, včetně všech novelizujících vyhlášek, zrušena. V daném případě se jedná o úpravy, které souvisí se změnami v rozpočtových pravidlech. V důsledku této změny se část právní úpravy vyhlášky přesouvá do rozpočtových pravidel a dalších právních předpisů a část se bez náhrady ruší.

V této souvislosti se konsolidačním balíčkem mění následující předpisy:

• zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon č. 218/2000 Sb.),

• zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů,

• zákon č. 77/1997 Sb., o státním podniku, ve znění pozdějších předpisů,

• zákon č. 341/2005 Sb., o veřejných výzkumných institucích, ve znění pozdějších předpisů,

• zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o daních z příjmů" nebo "ZDP").

Kromě konsolidačního balíčku je pro oblast čerpání fondu důležitá také novela zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů ve znění pozdějších předpisů (dále jen "ZDP") provedená zákonem č. 462/2023 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s rozvojem finančního trhu a s podporou zajištění na stáří, který definuje produkty, na které bude organizace povinna přispívat.

Beze změny naopak zůstávají např. tyto předpisy:

• vyhláška č. 296/2022 Sb., o nákladech na stravování a jejich úhradě v organizačních složkách státu a příspěvkových organizacích, ve znění pozdějších předpisů,

• vyhláška č. 84/2005 Sb., o nákladech na stravování a jejich úhradě v příspěvkových organizacích zřízených územními samosprávnými celky, ve znění pozdějších předpisů.

 NahoruFKSP u jednotlivých typů subjektů

Jak bylo zmíněno v úvodu, zrušená Vyhláška o FKSP se vztahovala na vybrané typy subjektů, které se nyní musejí řídit novou právní úpravou.

Podle té obecně platí, že se snižuje výše přídělu na 1 % a nejméně 50 % z rozpočtovaného základního přídělu k 1. 1. rozpočtového roku se použije na příspěvky na produkty spoření na stáří zaměstnanců, které jsou osvobozeny od daně z příjmů fyzických osob.

Pro organizační složky státu je rozhodující úprava v tzv. velkých rozpočtových pravidlech, konkrétně ustanovení § 48 odst. 8 zákona č. 218/2000 Sb. Dochází ke snížení výše přídělu na 1 %, stanovení povinného podílu ve výši 50 % na příspěvky na produkty spoření na stáří zaměstnanců, které jsou osvobozeny od daně z příjmů fyzických osob, a zrušení odkazu na vyhlášku o FKSP.

U státních příspěvkových organizací je odpovídající úprava obsažena v § 60 téhož zákona, tedy zákona č. 218/2000 Sb., ve kterém byly přijaty totožné změny jako v případě organizačních složek státu. Současně byly do § 65 zákona č. 218/2000 Sb. promítnuty důležité obecné zásady, které jsou společné jak pro organizační složky státu, tak i státní příspěvkové organizace:

1. Zdrojem fondu kulturních a sociálních potřeb jsou i splátky zápůjček poskytnutých z fondu kulturních a sociálních potřeb, náhrada škod a pojistná plnění od pojišťovny vztahující se k majetku pořízenému z fondu kulturních a sociálních potřeb a peněžní dary poskytnuté do fondu kulturních a sociálních potřeb.
2. Konkrétní použití fondu kulturních a sociálních potřeb stanoví právní předpis, kolektivní smlouva, kolektivní dohoda nebo vnitřní předpis.
3. U příspěvkových organizací jsou příjmem fondu kulturních a sociálních potřeb také příjmy z pronájmu rekreačních a sportovních zařízení, na jejichž provoz příspěvková organizace přispívá z fondu kulturních a sociálních potřeb.
4. Na plnění z fondu kulturních a sociálních potřeb není právní nárok.

Pravidla tvorby a čerpání FKSP u příspěvkových organizací zřízených územními samosprávnými celky (dále jen "ÚSC") jsou stanovena v tzv. malých rozpočtových pravidlech, konkrétně v ustanovení § 33 zákona č. 250/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Stejně jako v předchozím případě jsou hlavními změnami snížení výše přídělu na 1 % a stanovení povinného podílu ve výši 50 % na příspěvky na produkty spoření na stáří zaměstnanců, které jsou osvobozeny od daně z příjmů fyzických osob. Rovněž bylo výslovně doplněno, že zdrojem fondu jsou i splátky zápůjček poskytnutých z fondu, náhrada škod a pojistná plnění od pojišťovny vztahující se k majetku pořízenému z fondu, příjmy z pronájmu rekreačních a sportovních zařízení, na jejichž provoz příspěvková organizace přispívá z fondu, a peněžní dary poskytnuté do tohoto fondu.

Použití fondu kulturních a sociálních potřeb potom stanoví právní předpis, kolektivní smlouva, kolektivní dohoda nebo vnitřní předpis a na plnění z fondu kulturních a sociálních potřeb není právní nárok.

Naproti tomu ÚSC jako zřizovatel těchto příspěvkových organizací tvoří FKSP pouze dobrovolně. Znamená to, že pro ně žádná konkrétní pravidla neplatí. Pouze při eventuální tvorbě a následném čerpání fondu je třeba se řídit úpravou zdanění v ZDP.

V případě státních podniků, na které se také povinně vztahovala vyhláška o FKSP, je související úprava obsažena v § 23 zákona č. 77/1997 Sb., o státním podniku, ve znění pozdějších předpisů. I tady je základní změnou snížení výše přídělu do fondu a stanovení povinného podílu na příspěvky na produkty na stáří. Ostatní pravidla specifická pro státní podniky, jako je nižší tvorba fondu v případě, kdy nelze z důvodu ztráty nebo nedostatku zisku základní příděl ve výši 1 % naplnit, zůstávají beze změny.

Pro úplnost zmíníme FKSP u veřejných vysokých škol, kde obdobně podle § 18 odst. 12 zákona č. 111/1998 Sb., ve znění pozdějších předpisů, pro veřejné vysoké školy platí, že sociální fond je tvořen základním přídělem na vrub nákladů veřejné vysoké školy do výše 1 % z ročního objemu nákladů veřejné vysoké školy zúčtovaných na mzdy, náhrady mzdy a odměny za pracovní pohotovost a nejméně 50 % ze základního přídělu se použije na příspěvky na produkty spoření na stáří zaměstnanců, které jsou osvobozeny od daně z příjmů fyzických osob.

Totéž platí podle § 27 zákona č. 341/2005 Sb., ve znění pozdějších předpisů, pro veřejné výzkumné instituce a § 138 zákona č. 561/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů, pro školské právnické osoby.

Od roku 2024 tedy platí, že konkrétní pravidla pro hospodaření s fondem budou stanovena zejména vnitřním předpisem, případně kolektivní smlouvou, pokud je v organizaci odborová organizace.

 NahoruPravidla tvorby a čerpání FKSP

I po konci roku 2023 platí, že FKSP je vytvářen především k průběžnému zabezpečování sociálních, kulturních a dalších potřeb zaměstnanců a jejich rodinných příslušníků. Je zajímavé, že nyní platné právní předpisy, na rozdíl od § 3 odst. 3 zrušené Vyhlášky o FKSP, již nedefinují, kdo je rodinný příslušník, což by mohlo teoreticky vést k rozšíření okruhu osob, kterým je příspěvek poskytován. Vzhledem ke snížení objemu fondu to ovšem zřejmě nebude mít praktické dopady.

O začátku roku 2024 se výrazně změnilo především vymezení plnění, na která lze z fondu přispívat. Zatímco Vyhláška o FKSP definovala plnění, na které příspěvek z FKSP poskytnout lze, nyní se u části základního přídělu stanoví, na jaké plnění se příspěvek poskytnout musí. Pokud jde o rozsah této povinnosti, tak platí, že organizace musí použít na příspěvky na produkty spoření na stáří zaměstnanců, které jsou osvobozeny od daně z příjmů fyzických osob, nejméně 50 % ze základního přídělu rozpočtovaného k 1. 1. rozpočtového roku. Naproti tomu použití zbývající částí přídělu je zcela na jejím uvážení. Rozsah a obsah plnění z volné části přídělu je limitován pouze smyslem a účelem fondu.

Podíváme-li se na pravidla tvorby a čerpání FKSP konkrétně, tak platí, že příjmy fondu tvoří:

• základní příděl ve výši 1 % z ročního objemu nákladů zúčtovaných na platy a náhrady platů a další vyjmenované složky platu a mezd¹,

• náhrady škod a pojistná plnění,

• peněžní a jiné dary fondu²

• splátky zápůjček poskytnutých z FKSP,

• příjmy z pronájmu rekreačních a sportovních zařízení, na jejichž provoz organizace přispívá z fondu (pouze u příspěvkových organizací).

Zachována zůstala povinnost zálohového naplňování fondu, přičemž periodicita záloh je součástí vnitřní úpravy.

Příspěvková organizace ÚSC zaměstnává 3 zaměstnance v pracovním poměru a dalších 5 zaměstnanců na dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr.

Roční objem nákladů, ze kterých se bude fond tvořit (nově ve výši 1 %), bude zjišťován pouze z plnění poskytovaných zaměstnancům, s kterými je uzavřen pracovní poměr s tím, že dle rozhodnutí organizace se příděl do fondu tvoří měsíčně po zúčtování mezd.

 NahoruPovinný účel čerpání FKSP

Jak bylo uvedeno výše, použití či výdaje fondu jsou z velké části nově povinně určeny.

Nejméně 50 % ze základního přídělu se použije na příspěvky na produkty spoření na stáří zaměstnanců, které jsou osvobozeny od daně z příjmů fyzických osob.

Prakticky to znamená, že tato část FKSP musí být využita na příspěvky zaměstnancům na:

• penzijní připojištění se státním příspěvkem podle zákona upravujícího penzijní připojištění se státním příspěvkem,

• doplňkové penzijní spoření podle zákona upravujícího doplňkové penzijní spoření,

• penzijní pojištění u instituce penzijního pojištění,

• soukromé životní pojištění,

• dlouhodobý investiční produkt.

Určené využití fondu má úzkou vazbu na ustanovení § 6 odst. 9 písm. m) ZDP s tím, že příspěvky jsou poskytovány na produkty vymezené v § 15a ZDP za podmínek stanovených v § 15b ZDP, přičemž lze kombinovat příspěvky na více uvedených produktů.

Organizace zaměstnává 10 zaměstnanců. Z nich pouze 2 zaměstnanci mají uzavřenou smlouvu o produktu na stáří. V daném roce tak organizace vyčerpala na produkty na stáří pouze 20 % prostředků přidělených do fondu.

Nespotřebovaná část prostředků (z důvodu malého počtu zaměstnanců využívajících spoření na stáří jde o 30 %) zůstává ve fondu FSKP pro příští rok. Tyto nespotřebované peněžní prostředky budou nadále účelově určené na produkty spoření na stáří. Nelze je nikdy použít na jiné účely! Lze proto doporučit, aby organizace motivovala své zaměstnance ke zřízení produktů spoření na stáří.

Pokud jde o postup v případě nových zaměstnanců nebo v případě, kdy si zaměstnanec sjedná smlouvu o produktu na stáří v průběhu roku, je stanovení pravidel vzniku nároku na příspěvek z FKSP na daný účel na samotné organizaci. Organizace si tak v kolektivní smlouvě, kolektivní dohodě nebo vnitřním předpisu stanoví vlastní pravidla, dle kterých bude např. možné, aby příspěvek z FKSP na produkty spoření na stáří byl vyplacen i zaměstnanci, který si tento produkt uzavře až v průběhu roku.

Obecně však lze doporučit, aby se příspěvková organizace při schvalování vlastních pravidel čerpání vyvarovala takového postupu, který by ve svém důsledku byl pro některé zaměstnance diskriminační nebo v rozporu se zásadou rovného zacházení.

S ohledem na zálohovou tvorbu fondu se v praxi nedoporučuje vyplácet příspěvek pouze jednou ročně. V těchto případech totiž může být složité naplnění požadavku na rovné zacházení se všemi zaměstnanci včetně těch, kteří nastoupí či odejdou v průběhu roku a požadavek, že lze přispívat na produkty spoření na stáří pouze zaměstnancům, kdy nelze poskytnout příspěvek v situaci, kdy již daní lidé zaměstnanci nejsou.

Pokud je v roce 2024 součástí rozpočtu fondu také zůstatek finančních prostředků z předchozích let, tak potom platí, že na tento zůstatek fondu povinnost použití 50 % na příspěvky na produkty na stáří dopadat nebude, a to přestože tento zůstatek bude nadále součástí fondu kulturních a sociálních potřeb.

Nová úprava totiž stanoví, že na produkty spoření na stáří zaměstnanců se použije "nejméně 50 % z rozpočtovaného základního přídělu k 1. lednu rozpočtového roku".

Výše uvedený postup vyplývá i z přechodných ustanovení konsolidačního balíčku, kde se ve vztahu ke správě zůstatků, které budou ve fondu evidovány k 31. 12. 2023, uvádí, že i ve vztahu k těmto zůstatkům jsou organizace povinny postupovat podle nové právní úpravy. Uvedené nezakládá povinnost použít 50 % zůstatku na produkty spoření na stáří, pouze se za účelem odstranění potenciálních výkladových nejasností staví najisto, že se s případným zůstatkem nebude hospodařit podle vyhlášky o FKSP.

Z přechodných ustanovení také vyplývá, že poplatníci, kteří uzavřeli smlouvu o penzijním připojištění se státním příspěvkem, o doplňkovém penzijním spoření, o penzijním pojištění nebo o soukromém penzijním pojištění přede dnem nabytí účinnosti návrhu balíčku upravujícího produkty spoření na stáří, mohli pro tyto produkty i nadále využívat takový daňový režim, který byl účinný v okamžiku uzavření smlouvy, včetně výplat z těchto produktů. I na tyto "dříve podporované" produkty bude tedy možno poskytovat příspěvek z účelově vázané části přídělu.

 NahoruOstatní účely čerpání FKSP

Zbývající část fondu (tedy 50 % nebo méně) lze využít na libovolné sociální a kulturní účely. Žádná další pravidla pro tuto část stanovena nejsou a rozhodující tedy bude úprava ve vnitřním předpisu nebo kolektivní smlouvě.

Při volbě účelu, kterým mohou být např.:

• zdravotní účely (zubní hygiena, brýle, vitamíny...)

• rekreační účely (zájezd apod.)

• kulturní (návštěva divadla, vstupenky na koncert nebo do galerie...)

• sportovní účely (poplatky za cvičení, vstupenky na sportovní zápasy...)

• společné akce (den dětí, vánoční večírek, společný turistický výjezd apod.)

je vhodné přihlédnout k úpravě zdaňování benefitů na straně zaměstnanců podle § 6 ZDP a stanovenému limitu ve výši poloviny průměrné mzdy. Vzhledem ke snížení objemu fondu nicméně možnost překročení uvedeného limitu nebude příliš častá.

Pro vedení a čerpání FKSP jsou nová pravidla v některých bodech přísnější (viz uvedený povinný účel čerpání na 50 % hodnoty FKSP na produkty na stáří), ale v jiných bodech naopak volnější.

Není již např. stanovena povinnost vést samostatný účet, i když tento způsob lze doporučit jako vhodné řešení pro přehlednost. Na druhou stranu je možné situaci řešit i prostřednictvím samostatné účetní analytiky.

Organizace již rovněž nejsou povinny plnění zcela uhradit. Pokud by organizace chtěla setrvat u dosavadní praxe nastavené vyhláškou o FKSP, může tato pravidla promítnout do svého vnitřního předpisu, který má povinně písemnou podobu.

Právní předpisy již nestanoví podmínku, že by se v případě poskytnutí prostředků z FKSP mělo jednat o nepeněžní plnění. Využití této změny ale nedoporučujeme vzhledem k daňovým dopadům.

Organizace pravidelně přispívá svým zaměstnancům na návštěvu divadla v hodnotě 500 Kč. V daném roce využila možnosti neposkytovat vstupenku, ale přispět touto částkou zaměstnanci na zakoupení této vstupenky peněžní částkou.

Uvedený postup je v souladu s pravidly pro čerpání FKSP, ale v souladu s ustanovením § 6 ZDP se u zaměstnance bude jednat o příjem podléhající dani z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a odvodům na sociální a zdravotní pojištění. Organizace zaměstnává 10 zaměstnanců, z nich pouze 2 zaměstnanci mají uzavřenou smlouvu o produktu na stáří. V daném roce tak organizace vyčerpala na produkty na stáří pouze 20 % prostředků přidělených do fondu.

 NahoruSOCIÁLNÍ FOND U PODNIKATELŮ

Pojem "sociální fond" není v právních předpisech přesně vymezen. Obecně jde o účelově vytvořený fond určený k uspokojování kulturních, sociálních a dalších souvisejících potřeb zaměstnanců.

Konkrétní název není podstatný, ale tvorba a čerpání fondu musí být upraveny interní směrnicí nebo jiným dokumentem (viz výše). Na tvorbu a užívání sociálního fondu se ovšem u podnikatelských subjektů nevztahují žádné speciální předpisy, ani spolurozhodování odborové organizace.

Tito zaměstnavatelé mají právo si sociální fondy řídit samostatně. Právo spolurozhodování s odborovou organizací lze sjednat, ale jedná se o rozhodnutí v rámci smluvní volnosti, nikoliv o zákonnou povinnost. Vzhledem k tomu, že se čerpání prostředků ze sociálního fondu obvykle týká většího počtu zaměstnanců, je zaměstnavatel povinen jej i v těchto případech projednat s odborovou organizací, pokud u něj působí.

 NahoruÚčetnictví

V dále uvedených příkladech používáme zavedené syntetické účty. Je na účetní jednotce, zda v rámci svého účetnictví bude používat jiné účty v účtové skupině 42.

K metodice účtování odkazujeme též na Český účetní standard č. 018 – Kapitálové účty a dlouhodobé závazky a výklad v článku Účetní rada, ve kterém rozebíráme tzv. Interpretaci č. I-8 Sociální fond a účtování o fondech tvořených ze zisku.

O tvorbě sociálního fondu lze účtovat takto:

• tvorba ze zisku minulých let ("převedených výsledků hospodaření"): MD 428/D 423, 427,

• tvorba z disponibilního zisku: MD 431/D 423, 424,

• tvorba z kapitálových fondů: MD 412, 413/D 423, 424.

Pro sociální fond jsme zvolili syntetický účet 423 nebo 424, které jsou pro tyto účely nejčastěji používané. Dále platí, není-li příděl do tohoto fondu upraven například statutárními dokumenty účetní jednotky, že jde o tzv. příslib, resp. podmíněný závazek společnosti vůči svým zaměstnancům.

Poznámka redakce:

Vzorový účtový rozvrh naleznete pod tímto odkazem.

V rozvaze se sociální fond vykazuje v souladu s ustanovením § 15 PVZÚ v položce A.III. Fondy ze zisku.

V případě podnikatelských subjektů představuje tvorba sociálního fondu, stejně jako tvorba rezervních a ostatních účelových fondů, nedaňový výdaj podle § 25 odst. 1 písm. l) ZDP.

Jiná situace je u veřejně prospěšných poplatníků, kde existuje výjimka z tohoto pravidla v podobě § 24 odst. 2 písm. zr) bod 1. ZDP.

Podle tohoto ustanovení jsou daňovým výdajem výdaje (náklady) na tvorbu fondu kulturních a sociálních potřeb u veřejně prospěšného poplatníka nebo sociálního fondu u poplatníka, který je veřejnou vysokou školou nebo veřejnou výzkumnou institucí, do procentuální výše úhrnu vyměřovacích základů zaměstnance pro pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti za zdaňovací období, v jakém lze mzdu zaměstnance uplatnit jako výdaj související s dosažením, zajištěním a udržením zdanitelných příjmů, která je shodná s procentuální výší základního přídělu, kterým je tvořen fond kulturních a sociálních potřeb.

 NahoruVývoj právní úpravy

Jednu systémovou a jednu věcnou změnu přinesla v tomto bodě novela ZDP č. 170/2017 Sb. Systémová změna spočívala v tom, že konkrétní limit daňových výdajů na tvorbu FKSP a sociálního fondu už není v ustanovení § 24 odst. 2 písm. zr) ZDP obsažen. ZDP se nyní v této věci odvolává na procentuální výši základního přídělu. Tato systémová změna je stále v platnosti s tím, že výše základního přídělu je stanovena pro veřejné vysoké školy v § 18 odst. 12 zákona č. 111/1998 Sb. o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a pro veřejné výzkumné instituce v § 27 odst. 1 zákona č. 341/2005 Sb. o veřejných výzkumných institucích, ve znění pozdějších předpisů.

Věcná změna pro rok 2017 a roky následující pak spočívala v tom, že ve zmíněném ustanovení vyhlášky došlo s účinností od 1. ledna 2017 k navýšení hodnoty základního přídělu, kterým je tvořen fond kulturních a sociálních potřeb o 0,5 procentního bodu (tedy na 2 %), a nepřímo tak došlo i k navýšení limitu daňových výdajů na tvorbu FKSP. S účinností od 1. ledna 2024 tento limit nově činí 1 %. Vzhledem k vývoji z poslední doby je třeba průběžně v této věci sledovat možné nejen změny v ZDP, ale i v uvedených právních předpisech.

 NahoruČerpání fondu

V praxi se lze setkat se dvěma způsoby účtování čerpání fondu. V prvním případě dochází při čerpání fondu účetně přímo ke snížení hodnoty účtu vytvořeného fondu.

Společnost Abraka, s.r.o., uhradila ze sociálního fondu v hotovosti 3 000 Kč za služby maséra pro své zaměstnance a obdržela fakturu od cestovní kanceláře za uskutečněný zájezd na divadelní představení pořádaný pro zaměstnance a jejich rodinné příslušníky ve výši 20 000 Kč. V účetnictví bude společnost postupovat takto:

 NahoruOstatní sociální náklady

Při druhém používaném postupu se vzniklé sociální náklady účtují na příslušné účty skupiny 52.

Společnost Nela, a.s., hradí svým zaměstnancům náklady na závodní stravování v plné výši. V účetním období zaměstnanci společnosti odebrali obědy v celkové hodnotě 1 000 000 Kč. Část hodnoty ve výši 55 % ceny oběda společnost hradí na vrub daňově uznatelných nákladů, zbylých 45 % doplácí ze sociálního fondu. V celkových hodnotách je postup v účetnictví společnosti následující:

Při tomto postupu účtování v průběhu roku potom někdy následuje "roční" zúčtování sociálního fondu účetní operací MD 423, 424/D 528. To vlastně představuje přechod z výsledkového účtování sociálního fondu na účtování bilanční.

Při podrobnějším zkoumání účetních zásad lze dojít k závěru, že výše uvedené v praxi používané přímé rozvahové účtování čerpání fondu není zcela v pořádku.

Vznik nároku zaměstnance na zaměstnanecký benefit je nákladem, a to bez ohledu na to, zda ke krytí daného benefitu má být použit sociální fond. Prostředky z fondů se v podstatě mj. používají ke krytí či financování osobních nákladů (příspěvky na stravování, rekreaci apod..), které by měly být zachyceny ve výkazu zisků a ztráty a ve výsledku hospodaření.

Rozvahové účtování, někdy označované jako bilanční přístup, vede k tomu, že transakce, které mají charakter nákladů, nejsou účtovány a vykázány jako náklad. To vede k vykázání chybného výsledku hospodaření, tj. výsledku, který neodpovídá finančnímu vyjádření nákladové náročnosti činnosti účetní jednotky. Bilanční přístup k zaměstnaneckým benefitům přistupuje jako k rozdělování zisku. Nároky na zaměstnanecké benefity však vznikají v důsledku práce zaměstnanců pro společnost, nejedná se tedy o analogii…