Daňová kontrola (od roku 2021)
Ing. Zdeněk Burda
Nahoru1. Zahájení kontroly
Nahoru1.1 Proč je důležité znát přesné datum zahájení kontroly?
Během kontroly nelze platně podat dodatečné daňové přiznání. Je tedy důležité znát přesné datum zahájení kontroly, aby se předešlo sporům, zda dodatečné přiznání mohlo být platně podáno či nikoli.
Kontrola začala dne 10. 3. Dne 20. 3. podal daňový subjekt dodatečné daňové přiznání, ve kterém navýšil daň o 100 000 Kč. Protože již byla zahájena kontrola, není podání dodatečného přiznání platné. Správce daně ho však nevyhodí, využije jeho údaje do kontrolního nálezu. Praktický rozdíl spočívá v tom, že pokud by bylo daňové přiznání platné, nemusel by poplatník hradit penále. Protože však platné nebylo, bude se na něj hledět, jako by na důvody k doměření daně přišel správce daně sám při kontrole. Bude tedy navíc vyměřeno penále ve výši 20 %, v našem příkladu tedy 20 000 Kč.
Dalším důvodem pro nutnost znát přesně datum zahájení kontroly je zjištění, zda kontrola nepřišla již po uplynutí prekluzivní lhůty, kdy již daň není možno doměřit. (Základní prekluzivní lhůta je 3 roky od data uplynutí lhůty pro podání daňového přiznání, může však být různými úkony prodlužována). Zároveň (včasné) zahájení kontroly startuje novou tříletou prekluzivní lhůtu pro doměření daně.
Nahoru1.2 Jak je kontrola zahájena?
Daňová kontrola je zahájena doručením oznámení o zahájení daňové kontroly, ve kterém je vymezen předmět a rozsah daňové kontroly.
Nově od roku 2021 již bude možno kontrolu zahajovat korespondenčně, nebude tedy nutno ji zahajovat za přítomnosti daňového subjektu např. v jeho provozovně. Je otázkou, zda v případě končících prekluzivních lhůt nebude nová úprava svádět správce daně k plošnému korespondenčnímu zahajování kontrol s cílem prodloužit prekluzivní lhůtu pro doměření daně o další tři roky. Jistou pojistkou by měla být skutečnost, že finanční úřad by měl bez zbytečného odkladu skutečně začít kontrolovat, jinak mu vliv korespondenčního zahájení kontroly na znovuspuštění prekluzivní lhůty nebude uznán.
Pokud totiž správce daně nezačne zjišťovat daňové povinnosti nebo prověřovat tvrzení daňového subjektu nebo jiné okolnosti rozhodné pro správné zjištění a stanovení daně, účinek zahájení daňové kontroly na běh lhůty pro stanovení daně nastane až dnem, kdy k započetí takového zjišťování nebo prověřování dojde.
Finanční úřad zahájí kontrolu u firmy XYZ korespondenčně oznámením o zahájení kontroly zaslaným do datové schránky. K reálné kontrole však přikročí až za půl roku. V takovém případě by účinky zahájení kontroly mělo až ono skutečné zahájení prověřování daňového subjektu.
I nadále platí, že důvody, proč přichází na kontrolu, nebude muset správce daně sdělovat, postačí skutečnost, že se rozhodl kontrolovat. Naopak, v případě postupu k odstranění pochybností je nutno i nadále důvody ke kontrole sdělit.
Co není zahájením kontroly?
Pracovník finančního úřadu zatelefonuje 10. 5. daňovému subjektu (nebo pošle e-mail), že u něj hodlá provádět kontrolu. Kontrola není zahájena 10. 5., e-mail ani telefon nejsou platným zahájením kontroly.
Co když daňový subjekt neumožní kontrolu?
Zatímco do konce roku 2020 musel finanční úřad zaslat daňovému subjektu výzvu k umožnění provedení daňové kontroly a stanovit mu lhůtu k odpovědi, nově je kontrola zahájena již doručením oznámení o zahájení kontroly. Buď přímo v této písemnosti či v následné výzvě správce daně specifikuje, jaké dokumenty požaduje se stanovením lhůty. Pokud nebude daňový subjekt reagovat, hrozí mu doměření daně podle pomůcek.
Nahoru1.3 Výzva k podání daňového přiznání x zahájení kontroly
Pokud jde správce daně téměř "najisto" a má reálné předpoklady, že daň doměří, musí dle judikatury napřed vyzvat k podání dodatečného daňového přiznání a nemůže místo toho hned zahájit daňovou kontrolu.
Novela daňového řádu od roku 2021 upřesňuje, že pokud správce daně výzvu k podání dodatečného daňového přiznání nevydá, nebudou výsledky kontroly neplatné, ale nebude moci být vyměřeno dvacetiprocentní penále (úroky z prodlení však ano).
Nahoru2. Průběh kontroly
Nahoru2.1 Práva daňového subjektu
Daňový subjekt, u něhož je prováděna daňová kontrola, má následující práva:
2.1.1 Jednání se zaměstnanci a dalšími osobami
Daňový subjekt má právo být přítomen jednání se svými zaměstnanci nebo dalšími osobami, které vykonávají jeho činnosti. Takovou "další osobou" může být např. externí účetní. Správce daně by s ní tedy neměl hovořit odděleně, pokud se daňový subjekt rozhodne využít svého práva a požaduje být přítomen jednání s ní.
Nahoru2.1.2 Předkládání důkazních prostředků
Daňový subjekt má právo předkládat v průběhu daňové kontroly důkazní prostředky nebo navrhovat provedení důkazních prostředků, které on sám nemá k dispozici.
Firma VVV, s.r.o., si neuschovala smlouvu s dodavatelem. Ona sama nemůže nařídit zmíněnému dodavateli, aby smlouvu předložil, může však navrhnout, aby si správce daně tento důkazní prostředek od dodavatele vyžádal.
Nahoru2.1.3 Pochybnosti správce daně
Daňový subjekt má právo vyvracet pochybnosti správce daně (je to zároveň jeho povinnost, pokud nechce dopadnout při kontrole špatně).
Nahoru2.2 Povinnosti daňového subjektu
Daňový subjekt, u něhož je prováděna daňová kontrola, má následující povinnosti:
Nahoru2.2.1 Povinnost součinnosti
Daňový subjekt je povinen poskytnout úřední osobě, která provádí kontrolu, všechny přiměřené prostředky a potřebnou součinnost k účinnému provedení kontroly.
Nahoru2.2.2 Zapůjčení dokladů a odebrání vzorků
Daňový subjekt je povinen zapůjčit správci daně jím vyžádané doklady a další věci nezbytné pro správu daní i mimo své prostory (pokud tak neučiní, správce daně tyto věci může zajistit).
Dále musí poskytnout nebo umožnit odebrat pro účely bližšího posouzení nebo expertizy vzorky věcí. Takto získané vzorky se vrací po expertize či posouzení, připouští-li to jejich povaha.
Zapůjčení dokladů a jiných věcí nebo odebrání vzorků potvrdí správce daně při jejich převzetí nebo odebrání. Převzaté doklady a další věci nebo odebrané vzorky vrátí správce daně osobě, od které je převzal, nejpozději do 30 dnů od jejich převzetí nebo odebrání.
Je třeba však zmínit, že nedodržení této lhůty ze strany správce daně neznamená, že by např. v důsledku překročení třicetidenního limitu již nemohl daň doměřit. Daňový řád neobsahuje žádnou konkrétní sankci pro správce daně pro případy překročení lhůty. Nápravy a vrácení dokumentů by se daňový subjekt musel domáhat cestou stížnosti dle § 261 DŘ, daňového řádu.
Ve zvlášť složitých případech, zejména je-li nutno zapůjčené doklady a další věci nebo odebrané vzorky podrobit vnější expertize, může třicetidenní lhůtu prodloužit nejblíže nadřízený správce daně; pokud důvody pro zapůjčení trvají, může být tato lhůta z důležitých důvodů prodlužována opakovaně.
Nahoru2.2.3 Zajištění místa k provádění kontroly
Daňový subjekt je povinen zajistit vhodné místo a podmínky k provádění daňové kontroly, a to na svůj náklad. Neobstojí tedy např. výmluva, že nemá pro kontrolní pracovníky dostatečně vhodné prostory.
Z judikatury
V rozsudku Nejvyššího správního soudu 1 Afs 11/2004 ze dne 27. 3. 2006 je uvedeno:
"Z povinnosti daňového subjektu zajistit vhodné místo a podmínky pro provedení daňové kontroly nelze dovodit, že správce daně je také povinen na takovém místě daňovou kontrolu provádět. Při své úvaze bere správce daně v potaz např. rozsah kontrolovaných písemností, časovou náročnost kontroly, dostupnost místa pro jeho pracovníky nebo jejich vytížení dalšími úkoly."
Neznamená to ale zároveň, že by si správce daně mohl místo kontroly libovolně určit. Pokud bude např. chtít zkontrolovat desítky šanonů s doklady, bude nepochybně vhodné, aby kontrola probíhala v prostorách kontrolovaného a nikoli na finančním úřadě (i když by se třeba pracovníkům finančního úřadu nechtělo vyjet "do terénu").
Nahoru2.2.4 Informace o organizační struktuře firmy
Daňový subjekt je povinen poskytnout nezbytné informace o vlastní organizační struktuře, o pracovní náplni jednotlivých útvarů, o oprávněních jednotlivých zaměstnanců nebo jiných osob zajišťujících jeho činnost a o uložení účetních záznamů a jiných informací; to neplatí pro nepodnikající fyzické osoby (tedy např. pro osoby mající příjmy z pronájmu podle § 9 ZDP).
Nahoru2.2.5 Předložení důkazních prostředků
Daňový subjekt má též povinnost předložit důkazní prostředky prokazující jeho tvrzení (to je zároveň jeho právo) a nezatajovat důkazní prostředky, které má k dispozici, nebo o nichž je mu známo, kde se nacházejí.
Nahoru2.2.6 Umožnění jednání s osobami, které pro daňový subjekt vykonávají činnosti
Daňový subjekt musí umožnit jednání s kterýmkoliv svým zaměstnancem nebo jinou osobou, která vykonává jeho činnosti. Daňový řád do této povinnosti zahrnuje kromě zaměstnanců i "jiné osoby", tedy např. na externí účetní.
Pojem "umožnit" však není totožný s pojmem "zajistit".
Finanční úřad projevil při kontrole zájem hovořit s externí účetní. Ta:
a) sedí zrovna ve vedlejší kanceláři,
b) je doma a chodí do firmy nepravidelně.
Pokud sedí zrovna ve vedlejší kanceláři, je povinností daňového subjektu umožnit správci daně kontakt s ní. Pokud však ve firmě nyní není a dochází nepravidelně, není v povinnostech (ani možnostech) daňového subjektu donutit účetní, aby na schůzku se správcem daně přišla. Naopak, ten ji může samostatně předvolat (s hrozbou pokuty, pokud by předvolání ignorovala).
Nahoru2.2.7 Další oprávnění správce daně
Dále má správce daně při kontrole podobná oprávnění jako při místním šetření. Správce daně tedy může např. pořizovat obrazové nebo zvukové záznamy, vyžádat si od daňového subjektu výpis nebo kopii z účetních záznamů, a to i v elektronické podobě, má přístup do účetního softwaru daňového subjektu, případně zajistit důležité věci.
Správce daně při vyžadování elektronické kopie účetnictví často rád předepisuje konkrétní formát (např. Excel, Word apod.), jaký má elektronický výstup z účetnictví mít. Daňový řád mu však takové oprávnění nedává. Finanční úřad má nárok na elektronickou podobu účetních záznamů, nikoli však na konkrétní formát. Pokud tedy předloží např. formát pdf nebo nějaký "obrázkový" formát (jpg, tiff atd.), pak zákon neporušuje.
Nahoru2.2.8 Výslech…