dnes je 21.11.2024

Input:

Daň z pozemků

26.1.2021, , Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 22 minut

Daň z pozemků

Ing. Jan Koreček

Obecné informace obsahuje text Daň z nemovitých věcí. Daň z pozemků je první částí zákona č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitých věcí (dále jen "ZDN").

Předmět daně

Předmětem daně z pozemků jsou podle § 2 odst. 1 ZDN pozemky, které jsou na území České republiky a které jsou evidovány v katastru nemovitostí ("KN"), v něm jsou pozemky evidovány v podobě parcel.

Katastr nemovitostí je veřejný seznam, který obsahuje soubor údajů o nemovitých věcech vymezených v tomto zákoně zahrnující jejich soupis, popis, jejich geometrické a polohové určení a zápis práv k těmto nemovitým věcem. Katastr nemovitostí eviduje pozemky v podobě parcel. Pozemky katastr nemovitostí člení podle druhů na ornou půdu, chmelnice, vinice, zahrady, ovocné sady, trvalé travní porosty, lesní pozemky, vodní plochy, zastavěné plochy a nádvoří a ostatní plochy. Za zemědělské pozemky jsou považovány pozemky s druhem pozemku orná půda, chmelnice, vinice, zahrady, ovocné sady a trvalé travní porosty.

Vynětí z předmětu daně

Předmětem daně nejsou a v daňovém přiznání - k dani z nemovitých věcí se neuvádí:

a) pozemky zastavěné zdanitelnými stavbami v rozsahu zastavěné plochy těchto staveb;

Z výměry pozemku uvedené ve výpisu z katastru nemovitostí se odečítá plocha zastavěná zdanitelnou stavbou.

Z výpisu z katastru nemovitostí lze poznat, že jde o druh pozemku "zastavěná plocha a nádvoří" o výměře 1 200 m2. Zdanitelná stavbou, která je předmětem daně ze staveb a jednotek - rodinným domem - je zastavěno 120 m2. Poplatník v daňovém přiznání uvede pouze plochu pozemku, která je předmětem daně z pozemků, tj. 1 200 – 120 = 1 080 m2.

b) lesní pozemky, na nichž se nacházejí lesy ochranné a lesy zvláštního určení;

Zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon) člení lesy podle převažujících funkcí do tří kategorií: lesy ochranné, zvláštního určení a hospodářské. Předmětem zdanění lesních pozemků jsou pouze lesy hospodářské ve smyslu § 9 zákona o lesích.

c) pozemky, které jsou vodní plochou s výjimkou rybníků sloužících k intenzivnímu a průmyslovému chovu ryb;

Současná praxe v oblasti vodohospodářství používá dělení rybníků na intenzifikační a polointenzifikační, a to v závislosti na stanovení podmínek pro použití závadných látek ke krmení ryb. Tyto podmínky včetně kategorizace rybníků z hlediska rybářského hospodaření jsou uvedeny metodickém pokynu ZP03/2003 Ministerstva životního prostředí pro posuzování žádostí o výjimku z ustanovení § 39 odst. 1 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, pro použití závadných látek ke krmení ryb a k úpravě povrchových vod na nádržích určených pro chov ryb. Pod pojem "rybník sloužící intenzivnímu chovu ryb" lze podřadit pouze rybníky, které dosáhnou více než 1500 kg na 1 ha plochy rybníka roční produkce rybího masa;

d) pozemky určené pro obranu České republiky;

Jedná se o pozemky určené pro obranu České republiky převážně na území vojenských újezdů ve smyslu zákona č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a dále o pozemky různých vlastníků, pokud jsou určené na základě rozhodnutí příslušného orgánu k zabezpečování obrany České republiky.

e) pozemky v rozsahu odpovídajícím výši spoluvlastnických podílů na nich, které jsou součástí zdanitelných jednotek v budově bytového domu, a jiné pozemky ve spoluvlastnictví vlastníků zdanitelných jednotek v budově bytového domu užívané společně s těmito jednotkami, a to v rozsahu odpovídajícím výši spoluvlastnických podílu těchto spoluvlastníků na nich.

Ustanovení § 2 odst. 2 písm. e) ZDN vyjímá z předmětu daně z pozemků pozemky, které jsou zapsány v katastru nemovitostí na shodném listu vlastnictví jako budova bytového domu, a také pozemky, které byly dokupovány a jsou v katastru nemovitostí na dalším listu vlastnictví. Může se jednat o pozemky, které jsou pod budovou, okolo budovy, anebo tvoří funkční celek s jednotkou nacházející se v budově bytového domu. Podstata změny tohoto ustanovení spočívá v tom, že dokupované pozemky ("jiné pozemky") již nemusí být ve spoluvlastnictví všech vlastníků jednotek nacházejících se v budově bytového domu. Tyto pozemky taktéž nejsou předmětem daně z pozemků. Skutečnost, že ke zdanitelné jednotce nacházející se v budově bytového domu patří spoluvlastnický podíl na pozemku, je zohledněna koeficientem, kterým se násobí upravená podlahová plocha zdanitelné jednotky, podle ust. § 10 odst. 3 ZDN. Ustanovení se nevztahuje na pozemky související se  zdanitelnými  jednotkami nacházejícími se v jiných než bytových domech, např. víceúčelový dům.

Poplatník

Poplatníkem daně z pozemků zůstává i nadále podle § 3 odst. 1 ZDN především vlastník pozemku.

Podle § 3 odst. 2 ZDN je poplatníkem daně z pozemků, jde-li o pozemek:

  1. ve vlastnictví České republiky – organizační složka státu, státní příspěvková organizace, státní fond, státní podnik nebo jiná organizace, která je příslušná hospodařit s majetkem státu, dále právnická osoba, která má právo užívat tento pozemek na základě výpůjčky vzniklé podle zákona upravujícího některé užívací vztahy k majetku České republiky,
  2. ve svěřenském fondu – správce fondu, který vlastnická práva vykonává vlastním jménem na účet fondu,
  3. v podílovém fondu – obhospodařovatel fondu, který vlastnická práva vykonává vlastním jménem na účet fondu,
  4. ve fondu obhospodařovaném penzijní společností – obhospodařovatel fondu, který vlastnická práva vykonává vlastním jménem na účet fondu,
  5. zatížený právem stavby – stavebník.

Právo stavby je NOZ považováno za nemovitou věc. Je to věcné právo zřídit stavbu na cizím pozemku.

Nájemce

Podle § 3 odst. 3 ZDN je poplatníkem daně z pozemků vždy nájemce u pronajatého pozemku nebo pachtýř u propachtovaného pozemku, je-li:

  1. evidovaný v katastru nemovitostí zjednodušeným způsobem,
  2. s ním příslušný hospodařit Státní pozemkový úřad nebo Správa státních hmotných rezerv,
  3. převedený na základě rozhodnutí o privatizaci na Ministerstvo financí.

Podle § 3 odst. 4 ZDN je poplatníkem daně z pozemků uživatel v případě, že vlastník pozemku není znám,

Uživatel je poplatníkem daně z pozemků v případě, že vlastník pozemku není znám. Jedná se zejména o zemědělské pozemky, jejichž vlastník není v katastru nemovitostí dostatečně identifikován (identifikace v katastru zcela chybí, je částečná nebo vlastník pozemku zemřel a pozemek nebyl zahrnut do dědického řízní), ale fakticky jsou zemědělsky užívány jinou osobou (např. zemědělcem, zemědělský družstvem). Uživatelé pozemků, které jsou zároveň příjemci dotací, jsou evidováni v registru půdy http://eagri.cz/public/app/lpisext/lpis/verejny2/plpis/ .

Osvobození od daně

Zákon v § 4 odst. 1 osvobozuje od daně z pozemků rozsáhlé množství pozemků. Není to však osvobození absolutní.

Např. pozemky ve vlastnictví státu jsou osvobozeny od daně z pozemků, nejsou-li využívány k podnikání nebo pronájmu s výjimkou pronájmu rozpočtovým a příspěvkovým organizacím. Jsou osvobozeny pozemky ve vlastnictví té obce, na jejímž katastrálním území se nacházejí.

U pozemků nacházejících se mimo vlastní katastrální území obce vyžaduje zákon podání daňového přiznání a také zaplacení daně za tyto pozemky.

S účinností od 1. 1. 2020 došlo k novelizaci ZDN, a to na základě zákona č. 364/2019 Sb., kterým se mění některé zákony v oblasti daní v souvislosti se zvyšováním příjmů veřejných rozpočtů (dále jen "zákon č. 364/2019 Sb."), kdy došlo ke změně ustanovení § 4 odst. 1 písm. k) ZDN.

Oproti předchozí právní úpravě může podle § 4 odst. 1 písm. k) ZDN bodu 2 poplatník uplatnit nárok na osvobození pouze na pozemek v rozsahu, v jakém se na něm nachází krajinný prvek, kterým je skupina dřevin, stromořadí, travnatá údolnice, mez, příkop nebo mokřad, pokud je tento prvek evidován v evidenci ekologicky významných prvků. Evidence ekologicky významných prvků je vedena v LPIS, což je geografický informační systém (GIS), který je tvořen primárně evidencí využití zemědělské půdy. Veřejný registr půdy je dostupný na této internetové adrese: http://eagri.cz/public/app/lpisext/lpis/verejny2/plpis/ .

Ekologicky významné prvky definuje Nařízení vlády č. 307/2014 Sb., o stanovení podrobností evidence využití půdy podle uživatelských vztahů, ve znění pozdějších předpisů následovně:

Název ekologicky významného prvku Definice
Skupina dřevin Samostatný útvar neliniového typu, tvořený nejméně 2 kusy dřevinné vegetace s nejvyšší možnou výměrou 3 000 m2. Za skupinu dřevin se nepovažuje dřevinná vegetace, která je součástí meze, terasy nebo travnaté údolnice, a dřevinná vegetace, která plní funkci lesa podle § 3 zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen "lesní zákon").
Stromořadí Útvar liniového typu, tvořený nejméně 5 kusy dřevinné vegetace a zpravidla s pravidelně se opakujícími prvky. Za stromořadí se nepovažuje dřevinná vegetace, která je součástí meze, terasy nebo travnaté údolnice, a dřevinná vegetace, která plní funkci lesa podle § 3 lesního zákona.
Travnatá údolnice Členitý svažitý útvar, sloužící ke snižování nebezpečí vodní nebo větrné eroze, vymezující dráhu soustředěného odtoku vody z dílu půdního bloku, se zemědělskou kulturou orná půda. Součástí travnaté údolnice může být dřevinná vegetace.
Mez Souvislý útvar liniového typu, sloužící zejména ke snižování nebezpečí vodní nebo větrné eroze, zpravidla vymezující hranici dílu půdního bloku. Součástí meze může být dřevinná vegetace, kamenná zídka nebo travnatá plocha. Jedná se o prvek s výrazným protierozním účinkem.
Příkop Útvar liniového typu široký nejvýše 6 metrů, jehož hlavní funkcí je přerušení délky svahu zachycením vody s jejím odvedením nebo zasáknutím
Mokřad Samostatný útvar neliniového typu s minimální výměrou 100 m2, sloužící k zajištění retence vody v krajině s cílem udržovat přirozené podmínky pro život vodních a mokřadních ekosystémů podle § 2 odst. 2 písm. i) zákona č.  114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. Krajinný prvek mokřad může být evidován na ploše půdního bloku podle § 3a odst. 9 písm. a) a § 3a odst. 10 zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů.

Dále jsou podle § 4 odst. 1 písm. k) ZDN bodu 3 osvobozeny pouze pozemky v rozsahu, v jakém se na nich nachází příkop, mokřad, močál, bažina, skalní útvar, rokle nebo strž, pokud jde o pozemky ostatních ploch mimo zastavěné území obce, které nejsou užívány k podnikání. Oproti ustanovení § 4 odst. 1 písm. k) ZDN, ve znění do 31. prosince 2019, podle kterého byly osvobozeny pozemky ostatních ploch, které nelze žádným způsobem využívat dochází sice k zúžení rozsahu osvobození, ale na druhou stranu k jeho zjednodušení, neboť prokazování skutečností, že pozemek nelze žádným způsobem využívat v praxi přinášelo velké obtíže.

ZDN nedefinuje jednotlivé prvky uvedené § 4 odst. 1 písm. k) bodu 3 ZDN, ale jejich definice je zveřejněna na stránkách Finanční správy České republiky v "Informaci k novele zákona č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitých věcí, ve znění pozdějších předpisů, dopadající na osvobození podle § 4 odst. 1 písm. k) tohoto zákona", která je dostupná na tomto odkazu: https://www.financnisprava.cz/assets/cs/prilohy/d-placeni-dani/Informace-novela-ZDNV-LPIS-par4-1k_1219.pdf . Prvky jsou definovány následovně:

Název prvku Definice
Příkop Útvar liniového typu široký nejvýše 6 metrů, jehož hlavní funkcí je přerušení délky svahu zachycením vody s jejím odvedením nebo zasáknutím.
Mokřad Samostatný útvar neliniového typu s minimální výměrou 100 m2, sloužící k zajištění retence vody v krajině s cílem udržovat přirozené podmínky pro život vodních a mokřadních ekosystémů dle § 2 odst. 2 písm. i) zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů.
Bažina Část terénu s povrchovou vrstvou půdy o tloušťce nad 30 cm trvale nasycenou stojatou vodou nebo po převážnou část roku zamokřenou; je částečně porostlá speciální bažinnou flórou.
Močál Bažina s větším množstvím vody, která pokrývá povrch terénu v menších nebo větších souvislých plochách.
Skalní útvar
1. Osamělá skála
2. Skalní suk

1. Izolovaný, málo rozlehlý skalní útvar, který výrazně vyčnívá nad okolní povrch, vzniklý procesy zvětrávání a odnosu horniny, ústupem protilehlých svahů nebo vypreparováním odolnějších hornin.
2. Vyvýšenina různého tvaru a velikosti vyčnívající izolovaně nad okolním níže položeným povrchem, tvořená odolnějšími skalními horninami než je okolní povrch.
Rokle Erozní rýha větších rozměrů nebo menší úzké údolí s profilem ve tvaru V s příkrými svahy a úzkým dnem (zpravidla ve skalních horninách).
Strž Přírodní terénní útvar, rýha nebo výmol, vytvořený nadměrnou soustředěnou erozní činností soustředěného povrchového odtoku vody. Výmolem se rozumí protáhlá prohlubenina vzniklá činností tekoucí povrchové vody s profilem ve tvaru U (zpravidla v nezpevněných horninách).

Aby mohl být pozemek, v rozsahu výměry výše uvedeného prvku, osvobozen podle § 4 odst. 1 písm. k) ZDN bodu 3:

  • musí být evidovaný v katastru nemovitostí s druhem pozemku ostatní plocha.

  • musí se nacházet mimo zastavěné území obce. Zastavěným územím obce se podle § 2 odst. 1 písm. d) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů rozumí území vymezené územním plánem nebo postupem podle tohoto zákona; nemá-li obec takto vymezené zastavěné území, je zastavěným územím zastavěná část obce vymezená k 1. září 1966 a vyznačená v mapách evidence nemovitostí.

  • nesmí být užíván k podnikání. Z citovaného ustanovení lze dovodit, že při posuzování této podmínky by se mělo vycházet ze skutečného stavu daného pozemku, tj. zda fakticky na daném pozemku v rozsahu předmětného prvku probíhá podnikání.

Pokud daný prvek nezabírá celou výměru parcely, osvobození se přizná pouze ve výměře výše uvedeného prvku

Z přechodných ustanovení k zákonu č. 364/2019 Sb., vyplývá, že v přechodném období roku 2020 a 2021, lze uplatnit osvobození dle § 4 odst. 1 písm. k) ZDN, jak ve znění účinném od 1. ledna. 2020, tak i ve znění účinném do 31. prosince 2019. Osvobození dle § 4 odst. 1 písm. k) ZDN, ve znění účinném do 31. prosince. 2019 lze ale uplatnit pouze pokud bylo již na zdaňovací období roku 2019 uplatněno v daňovém přiznání a poplatník měl na něj nárok, protože osvobození se váže k pozemku, nikoliv k osobě. V případě, že osvobození bylo uplatněno v předchozím zdaňovacím období, lze toto osvobození uplatnit i na další zdaňovací období, nejdéle však na zdaňovací období roku 2021.

Od daně z pozemků může být osvobozena také pouze určitá část pozemku, např. pozemky tvořící jeden funkční celek se zdanitelnou stavbou sloužící školám a školským zařízením, muzeím a galeriím apod.

Podle § 4 odst. 2 ZDN se pozemkem tvořícím jeden funkční celek se zdanitelnou stavbou

Nahrávám...
Nahrávám...