Benefity a DPH

Benefity a DPH

Ing. Jan Ambrož

Zaměstnanecké výhody, v dalším textu nazývané benefity, jsou nedílnou součástí všech pracovněprávních vztahů. Jejich poskytování je u podnikatelských subjektů zakotveno do směrnic anebo pracovních smluv, kolektivních smluv se zohledněním pravidel stanovených zákoníkem práce.

Nezbytné je jejich posouzení daňové, především z pohledu daně z příjmů, jak je podrobně popsáno v článku Benefity od 1. 1. 2024, na který navazuje tento text zaměřený na daň z přidané hodnoty. Zaměstnavatelé řeší, jestli jimi poskytované benefity jsou zdanitelným nebo osvobozeným plněním, jak ovlivňují nárok na odpočet DPH u přijatých zdanitelných plnění.

 NahoruPrávní úprava

Aplikujeme obecná kritéria zákona o dani z přidané hodnoty a též některá specifická, zejména:

• je-li přijaté plnění použito pro účely nesouvisející s ekonomickou činností plátce, u dodání zboží § 13 odst. 4 a 5 ZDPH, v němž se výslovně uvádí "...jeho zaměstnanců...",

• obdobně při poskytování služeb podle § 14 odst. 3 a odst. 4.

Z dalších ustanovení zákona o DPH můžeme jmenovat například § 36 odst. 6 pro stanovení základu daně na úrovni ceny obvyklé (třeba při nepeněžitém plnění), § 78d odst. 4 pro úpravy odpočtu daně u dlouhodobého majetku ("...použití pro osobní spotřebu plátce nebo jeho zaměstnanců.").

Výklad

Text jsme rozdělili do čtyř kapitol:

• V úvodní první vysvětlujeme vztah zákona o daních z příjmů a zákona o dani z přidané hodnoty, jaký vliv mají aktuální novely.

• Ve druhé rozebíráme podmínky pro uplatnění nároku na odpočet DPH.

• Kdy vzniká při poskytování benefitů povinnost odvodu daně z přidané hodnoty na výstupu a základ daně (ocenění) řešíme v části třetí.

• Závěrečná čtvrtá část obsahuje vzorové příklady k vybraným benefitům (osobní auta, závodní stravování, sociální a zdravotní péče aj.).

 Nahoru1. VZTAH K DANI Z PŘÍJMŮ A NOVELY

V úvodu musíme zdůraznit, že vycházíme z benefitů v pojetí zákona o daních z příjmů, přestože jsou v zásadě principy daně z přidané hodnoty ve většině případů nezávislé, resp. stanoví si vlastní obsah pojmů apod.

(Ne)daňový náklad

To znamená, že nelze automaticky klást rovnítko při posuzování benefitů: není-li daňově účinný podle ZDP, že není nárok na odpočet daně z přidané hodnoty apod. Bohužel se často s tímto chybným zjednodušujícím názorem setkáváme i v publikovaných odborných článcích.

Nebo neoblíbené téma "obvyklá cena", která je v řadě případů vyžadována zákonem o daních z příjmů ve vztazích mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, ale není obecnou podmínkou pro základ daně u DPH, neboť ji neobsahuje § 36a ZDPH.

Novely 2023/2024

Novely zákona o daních z příjmů a ani zákona o dani z přidané hodnoty sami o osobě nezměnily přístup uplatňování pravidel DPH u benefitů. Na druhé straně se nyní více realitě blíží výklady vztahu daňové či nedaňové účinnosti zaměstnaneckých výhod a nároku na odpočet daně, třeba u rozšíření benefitů vyjmutých z předmětu daně (vybavení pracoviště aj.).

Také úpravy sazeb daně z přidané hodnoty nebo zavedení osvobození od daně u vybraných knih, nemají žádný přímý dopad na obecná pravidla fungování daně z přidané hodnoty související s naším tématem.

 Nahoru2. KRITÉRIA PRO NÁROK NA ODPOČET

Pro každého plátce se jedná o klíčovou informaci, jestli má nebo nemá plný, případně částečný nárok na odpočet daně z přidané hodnoty u jím přijatých zdanitelných plnění souvisejících se zaměstnaneckými výhodami poskytovanými zaměstnancům. Obecná pravidla nalezneme v § 72 a násl. ZDPH.

V tomto textu budeme rozebírat základní principy fungování daně z přidané hodnoty jen v nezbytně nutném rozsahu pro pochopení našeho tématu, protože jsou všechny zásady DPH důkladně popsány v příslušných článcích. Vysvětlíme si kritéria, resp. co je ekonomickou činností (2.1) a zákaz nároku na odpočet daně a úpravě odpočtu (2.2).

 Nahoru2.1 Kritéria pro benefity

Pokud plátce posoudí přijaté zdanitelné plnění, že:

• je určeno výlučně pro jeho ekonomickou činnost,

• má samozřejmě 100% nárok na odpočet daně.

Co je ekonomickou činností plátce?

Ekonomická činnost je v obecné rovině popsána v § 5 odst. 3 zákona o DPH. Proto na výše uvedenou zásadní otázku zní odpověď velmi jednoduše:

• "Cokoliv...", co není přímo v zákoně o DPH definováno, že bude využito "...pro účely nesouvisející s ekonomickou činností...", je pořizováno pro ekonomickou činnost.

Nárok na odpočet: mýty a skutečnost

Vhodné je uvést další poznámku k omylům, které se někdy objevují při kontrolách správy daní:

1. Není podstatné, jak je související benefit řešen pro daň z příjmů (předmět daně nebo osvobození od daně u zaměstnance a zda je daňovým nákladem zaměstnavatele), viz první kapitola.
2. Zákon o DPH nenařizuje plátci vykázat "zisk" v pojetí DPH:
   1. ekonomická činnost neznamená automaticky odvod daně z přidané hodnoty na výstupu,
   2. přijaté plnění "X" nemusí být přímo určeno na ekonomickou činnost "Y", resp. existující povinnost plátce uskutečnit plnění s nárokem na odpočet daně "Y1".

 Nahoru2.2 Zákaz/krácení nároku na odpočet a úprava odpočtu

Výše uvedený výklad ovšem neznamená, že má plátce vždy nárok na odpočet DPH. Jestliže je identifikováno přijaté zdanitelné plnění, které je využito pro účely nesouvisející s ekonomickou činností (i částečně), dochází k úpravám. Tato korekce může mít různou podobu, jak je vysvětleno v dalším textu.

"Soukromá" spotřeba

Tak bychom mohli nazvat situace, kdy je zaměstnavatelem (plátcem) pořízena služba nebo zboží, ale toto plnění je využito zaměstnancem pro jeho "soukromou" spotřebu – která nemá "nic" společného s aktivitami zaměstnavatele (viz výše) – i když jsou v širším pojetí podle ZDP také považovány za benefity. V těchto případech není nárok na odpočet daně, jak potvrzují následující příklady.

Reprezentace aj.

Doplňme si, že existuje jedno konkrétní jasné omezení, zákaz nároku na odpočet daně u reprezentace, u něhož se zákon o DPH odvolává na § 25 odst. 1 písm. t) ZDP. Pokud nabídne plátce zákazníkovi pohoštění, občerstvení, jde o reprezentaci v pojetí zákona o daních z příjmů bez nároku na odpočet DPH. Také zde se v praxi z pohledu správců daně objevují nepřesnosti.

2023/2024

V úvodní kapitole jsme naznačili razantní posun v chápání zaměstnaneckých výhod u daně z příjmů, zmínili jsme vybavení pracoviště, u kterého jsou výdaje zaměstnavatele daňově účinné a u zaměstnance vyloučené z předmětu daně ze závislé činnosti pode § 6 odst. 7 písm. e) ZDP.

Pro účely daně z přidané hodnoty se nabízí logicky interpretace, že podle jiné právní normy (v návaznosti na zákoník práce!) se vytváří podmínky pro činnost zaměstnanců, tj. jde o ekonomickou činnost zaměstnavatele v pojetí zákona o DPH. V zásadě tento závěr platil i před novelou zákona o daních z příjmů, nicméně existuje-li mimo ZP další právní norma, je výklad jednodušší.

Problémem zůstává správné posouzení, zda občerstvení na pracovišti je či není reprezentací. Odpověď by neměla ale být tak složitá: zaměstnanec není zákazník!

Úprava odpočtu daně

Tuto velmi komplikovanou problematiku rozebíráme například v článku Dlouhodobý majetek a DPH. Oprávněně je požadováno dodatečné posouzení původního nároku na odpočet daně, jestliže je využit ve stanovené lhůtě pro jiné účely, tj. dojde "...ke změně rozsahu použití..." podle § 78 a násl.…