Ing. Miroslav Brabec a RNDr. Ivan Brychta
NahoruÚvod, vymezení zásob
Od problematiky dlouhodobého majetku se přesouváme do oblasti zásob. Prostudujte si, co se mezi zásoby zahrnuje podle § 9 PVZÚ.
Příklad
Rozhodněte, co z uvedeného platí:
- Obalové materiály jsou vždy vykazovány jako materiál.
- Pozemek může být v určitých případech součástí zásob.
- V rozvaze se rozlišují poskytnuté zálohy na zásoby na krátkodobé a dlouhodobé.
- Polotovary mohou být dokončeny a zkompletovány pouze v té účetní jednotce, která je vyrobila.
Řešení:
- NE, obalové materiály mohou být v určitých případech účtovány jako dlouhodobý majetek nebo jako zboží.
- ANO, v případě, že účetní jednotka, jejímž předmětem činnosti je nákup a prodej nemovitých věcí, nakoupí nemovitou věc za účelem prodeje a sama ji nepoužívá, nepronajímá a neprovádí na ní technické zhodnocení.
- NE, zálohy na zásoby se vykazují v rozvaze v položce aktiv C.I.5 společně krátkodobé i dlouhodobé.
- Ne, text odstavce 2 bodu b) výše uvedeného § 9 PVZÚ sice tomuto znění odpovídá, ale v praxi se vyskytuje velké množství případů, kdy je polotovar dokončován v jiné účetní jednotce, než v té, ve které byl vyprodukován.
Zopakujme si
O zásobách jsme se zmínili již v 2. lekci, kdy jsme si uvedli, že jako zásoby budeme účtovat drobný hmotný majetek, tedy takový hmotný majetek, který není evidován jako dlouhodobý.
NahoruOcenění zásob
Pro ocenění zásob je důležité, zda jde o zásoby vytvořené vlastní činností (oceňované vlastními náklady), nebo zásoby v ostatních případech (oceňované pořizovací cenou nebo reprodukční pořizovací cenou).
Vlastními náklady u zásob vytvořených vlastní činností rozumí ZoÚ přímé náklady vynaložené na výrobu nebo jinou činnost, popřípadě i přiřaditelná část nepřímých nákladů, která se vztahuje k výrobě nebo k jiné činnosti. Ale kalkulacím a výrobnímu procesu se budeme věnovat až v 6. lekci.
Nyní se zaměříme na pořizovací cenu, resp. na náklady související s pořízením zásob, tak jak je vymezuje § 49 PVZÚ.
Příklad
Po prostudování ustanovení prováděcí vyhlášky rozhodněte, co je a není součástí pořizovací ceny zásob:
- Náklad na smluvní dopravu prodaných zásob k zákazníkovi.
- Vlastní náklady na přepravu zásob od dodavatele do skladu A.
- Vlastní náklady na přepravu zásob ze skladu A do skladu B v rámci firmy.
- Úrok z úvěru na zásoby, pokud tak účetní jednotka rozhodne.
- Podíl na mzdě zásobovače a skladníků.
Řešení:
- NE, doprava prodaných zásob k zákazníkovi již není součástí ocenění zásob.
- ANO, přepravné (ať již vlastní či zajištěné smluvně) při pořízení je součástí ocenění zásob.
- ANO, vnitropodnikové služby, které souvisí s přepravou dodávek zásob se aktivují (účtování např. 111/ 586) – bod 4.2.1. ČÚS č. 015 (tento postup v podstatě vychází ze znění odst. 10 IAS č. 2, kde je uvedeno, že náklady na pořízení zásob zahrnují veškeré náklady na nákup, přeměnu a ostatní náklady vynaložené v souvislosti s uvedením zásob na jejich současné místo a do současného stavu).
- NE, na rozdíl od pořízení dlouhodobého majetku se účetní jednotka nemůže rozhodnout „kapitalizovat” úrok z úvěru. Jde vždy o provozní náklad.
- NE, z vnitropodnikových služeb se do ocenění zásob zahrnou náklady na úpravy materiálu, ale mezi ně podíl na mzdě zásobovače a skladníků nepatří.
Upozornění
Zvláštností ocenění zásob je, že dodavatelem nevyfakturované dodávky se ocení podle uzavřené smlouvy, popřípadě odhadem podle příslušných dokladů (např. dodacích listů), které má účetní jednotka k dispozici.
Co ale, když posléze dorazí faktura s jinými cenami? Pak by se měla pořizovací cena upravit, pochopitelně se zohledněním toho, zda již byla daná zásoba prodána či spotřebována.
Oceňování úbytků se provádí buď váženým aritmetickým průměrem nebo metodou „první do skladu – první ze skladu”, označovanou jako FIFO (z anglického překladu first in – first out). Další možný způsob LIFO (last in – first out) není u nás povolen.
Příklad
Prodejce ovoce a zeleniny zaznamenal následující přírůstky a úbytky banánů:
-
1. 2. stav 0 kg,
-
2. 2. nákup 400 kg v ceně 10 Kč/kg,
-
3. až 10. 2. prodej 200 kg,
-
11. 2. nákup 300 kg v ceně 11 Kč/kg,
-
12. až 20. 2. prodej 250 kg,
-
21. 2. nákup 125 kg po 10,30 Kč/kg,
-
21. až 28. 2. prodej 300 kg,
-
28. 2. stav skladu 75 kg banánů.
Rozdílný postup při vyskladnění každou z metod zachycuje následující tabulka:
Upozornění
Na příkladu si povšimněme, že každá metoda přináší jinou konečnou cenu zásob, tedy i jiný účetní a daňový výsledek. Pokud bychom ale chtěli zvolením určité metody optimalizovat svůj daňový výsledek, pak je nutné říci, že nelze dopředu odhadnout vývoj cen, a proto ani nelze kalkulovat s výhodností té či oné metody. Jistě není třeba připomínat, že způsob ocenění úbytků zásob by měl být detailně popsán ve vnitřní účetní směrnici.
I když jsme v příkladu přepočetli vážený aritmetický průměr při každé dodávce zboží, § 49 odst. 3 PVZÚ připouští přepočet nejméně jednou za měsíc, tedy ne tak často.
NahoruOdchylky
Vraťme se k pořizovací ceně zásob, která je tvořena:
Účetní standardy nabízejí v odstavci 3.3 ČÚS č. 015 další možnost ocenění zásob, která spočívá v rozdělení pořizovací ceny na:
-
cenu pořízení nebo předem stanovenou cenu pořízení a
-
odchylku od skutečné ceny pořízení a
-
náklady s pořízením související.
Tento způsob ocenění nám může ulehčit účtování o pohybech na skladě, na druhé straně je třeba se vypořádat s rozpouštěním odchylek.
Příklad
Nechť má obchodní firma pro zásoby daného zboží X pevnou skladovou cenu pořízení 25 Kč/ks. Účtování o odchylce od skutečné ceny pořízení a o nákladech souvisejících s pořízením může být následující:
