Výpočet a placení pojistného

7.2.2

Výpočet a placení pojistného

Ing. Marta Ženíšková

Výše pojistného – zaměstnavatel

Pro zaměstnavatele platí v roce 2025 tři různé sazby pro odvod pojistného, pokud zaměstnávají také zdravotnické záchranáře či členy jednotek hasičského záchranného sboru podniku nebo zaměstnance, kteří vykonávají činnost v rizikovém zaměstnání.

Zaměstnavatel platí pojistné ve výši 24,8 % z úhrnu vyměřovacích základů všech svých zaměstnanců účastných nemocenského pojištění.

Výjimka platí pro zaměstnavatele, kteří také zaměstnávají zdravotnické záchranáře, členy jednotek hasičského záchranného sboru podniku (od roku 2023) a zaměstnance, kteří vykonávají činnost v rizikovém zaměstnání (od roku 2025). Tito zaměstnanci mají sníženou věkovou podmínku pro nárok na starobní důchod až o 5 let podle odpracované doby v této profesi. Na úhradu zvýšených nákladů na důchody u těchto osob přispívají zaměstnavatelé tím, že platí z jejich příjmů vyšší pojistné až o 5 procentních bodů (až 29,8 %). Sazba se postupně zvyšuje od účinnosti úpravy snižování věku, a to

• na 26,8 % v roce 2023, 27,8 % v roce 2024, 28,8 % v roce 2025 a od roku 2026 na 29,8 % za zdravotnické záchranáře a členy jednotek hasičského záchranného sboru podniku,

• na 26,8 % v roce 2025, 27,8 % v roce 2026, 28,8 % v roce 2027 a od roku 2028 na 29,8 % za zaměstnance v rizikovém zaměstnání.

Výše pojistného – zaměstnanec

Zaměstnanec platí od ledna 2024 pojistné ve výši 7,1 % ze svého vyměřovacího základu, je-li účasten nemocenského pojištění.

Jak u zaměstnavatele, tak u každého zaměstnance se pojistné zaokrouhluje na celé koruny nahoru.

Přehled sazeb pojistného z vyměřovacího základu většiny zaměstnanců

Stanovení vyměřovacího základu zaměstnavatele pro odvod pojistného při zvýšené sazbě pojistného

Zvýšená sazba pojistného u zaměstnavatelů, kteří zaměstnávají zdravotnické záchranáře, členy jednotek hasičského záchranného sboru podniku (od roku 2023) a zaměstnance, kteří vykonávají činnost v rizikovém zaměstnání (od roku 2025), platí jen pro příjem takového zaměstnance (dále jen zaměstnance v rizikovém zaměstnání) související s činností v rizikovém zaměstnání.

Vyměřovací základ zaměstnance v rizikovém zaměstnání zahrnuje příjmy

• za výkon práce v rizikové činnosti, tj. za počet odpracovaných hodin, které je povinen zaměstnavatel vykazovat pro účely důchodového zabezpečení,

• za výkon práce v nerizikové činnosti, např. za dobu účasti na školení,

• nesouvisející s výkonem práce, např. náhrada mzdy za dovolenou, mzda za návštěvu u lékaře, odměny roční, měsíční.

Vyměřovací základ zaměstnance se musí rozdělit na část, která se zahrne do vyměřovacího základu zaměstnavatele se zvýšenou sazbou a na část, která se zahrne do vyměřovacího základu zaměstnavatele s nezvýšenou sazbou (24,8 %). Vyměřovací základ zaměstnance se rozděluje podle odpracovaných hodin v rizikové činnosti a podle odpracovaných hodin v jiné činnosti.

Pokud v kalendářním měsíci není žádná odpracovaná hodina, například celý měsíc čerpal zaměstnanec dovolenou, nebo jde o příjem zúčtovaný po skončení zaměstnání, vychází se pro rozdělení příjmů v tomto měsíci z počtu odpracovaných hodin v prvním předcházejícím měsíci s odpracovanými hodinami.

Poměrná část vyměřovacího základu se zvýšenou sazbou se zaokrouhluje směrem nahoru na celou korunu a se základní sazbou směrem dolů na celou korunu.

Sleva na pojistném – pracující důchodci

Od 1. 1. 2025 se zavádí sleva na pojistném pro zaměstnance, kteří jsou poživateli starobního důchodu a mají nárok na výplatu starobního důchodu v plné výši podle zákona o důchodovém pojištění (pracující důchodci) po celý kalendářní měsíc. Nárok na slevu uplatňuje takový zaměstnanec u svého zaměstnavatele, kterému zároveň prokáže splnění podmínek nároku na slevu. Sleva za kalendářní měsíc činí 6,5 % z vyměřovacího základu zaměstnance, zaokrouhluje se na korunu směrem nahoru, tj. stejně jako pojistné.

Zaměstnanec má nárok na slevu na pojistném ve výši 6,5 % ze svého vyměřovacího základu, a to od měsíce, ve kterém splnil stanovené podmínky. Slevu uplatní u svého zaměstnavatele za kalendářní měsíc, v němž o slevu žádá, i za následující měsíce. Za den uplatnění nároku na slevu na pojistném se považuje den, ve kterém zaměstnanec prokázal zaměstnavateli splnění uvedených podmínek, a to doložením rozhodnutí o přiznání starobního důchodu (kopii rozhodnutí zakládá zaměstnavatel) a čestného prohlášení o nároku na výplatu starobního důchodu v plné výši nebo potvrzení plátce důchodu o pobírání starobního důchodu v plné výši s uvedením dne, od něhož výplata starobního důchodu v plné výši náleží.

Slevu nemůže zaměstnanec uplatnit u zaměstnavatele zpětně. Pokud však zaměstnanec u zaměstnavatele nárok na slevu neuplatnil za kalendářní měsíc, v němž byly splněny podmínky nároku na slevu na pojistném, považuje se pojistné ve výši slevy, které zaměstnanec zaplatil, za přeplatek na pojistném (přeplatek nevzniká za kalendářní měsíce, které byly zhodnoceny jako pojistné doby pro přiznání důchodu). Přeplatek vrátí…