6.8.1
Plnění oznamovací povinnosti ve zdravotním pojištění
Ing. Antonín Daněk
Zaměstnavatel plní oznamovací povinnost danou zákonem (viz Oznamovací povinnost zaměstnavatele ) na formulářích vydávaných zdravotní pojišťovnou, tyto formuláře jsou pro jednotlivé zdravotní pojišťovny obdobné.
Hromadné oznámení zaměstnavatele
Pro oznamování jednotlivých skutečností (změn) je používán formulář Hromadné oznámení zaměstnavatele. Předávat tyto údaje lze i elektronickou cestou.
Prostřednictvím formuláře Hromadné oznámení zaměstnavatele oznamuje zaměstnavatel zejména nástup zaměstnance do zaměstnání a ukončení zaměstnání a dále skutečnosti rozhodné pro platbu pojistného státem. Pro oznamování konkrétních skutečností jsou stanoveny kódy (viz Poučení k formuláři Hromadné oznámení zaměstnavatele).
NahoruKódy změn
Přihlášení se k platbě pojistného za zaměstnance, odhlášení se od platby pojistného za zaměstnance a další kódy (Poznámka: pod zkratkou "stát EU" rozumíme země Evropské unie včetně Norska, Islandu, Lichtenštejnska. Švýcarska a Spojeného království Velké Británie a Severního Irska):
Skutečnosti rozhodné pro platbu pojistného státem:
Opravy:
Použití kódů
Hlášení pomocí kódů P, C, A, E, O, Q probíhá nezávisle na hlášeních o platbě pojistného státem s použitím kódů M, D, I, G, L, N, V, případně U, H, J, F, T, K, W (nelze tedy hlásit např. nástup studenta či důchodce do zaměstnání jen kódem "D", resp. "G").
Příklad – pracovní poměr a den nástupu do zaměstnání:
Zaměstnavatel uzavřel se zaměstnancem pracovní smlouvu od 1. května, přičemž zaměstnanec nastoupil do zaměstnání 2. května.
V souladu s ustanovením § 34 odst. 1 písm. c) a § 36 ZP se v případě pracovního poměru považuje za den nástupu zaměstnance do zaměstnání den, který je takto uveden v pracovní smlouvě. Jelikož lze jako den nástupu do práce sjednat i den pracovního klidu, považuje se pro účely zdravotního pojištění za den nástupu zaměstnance do zaměstnání den vzniku pracovního poměru, uvedený v pracovní smlouvě. V souvislosti s plněním oznamovací povinnosti přihlásí zaměstnavatel tohoto zaměstnance v rámci osmidenní lhůty u jeho zdravotní pojišťovny k datu 1. 5.
Poznámka: Trvá-li pracovní poměr a bude-li v jeho průběhu současně u téhož zaměstnavatele uzavřena na určitou dobu některá z dohod, nemá tato okolnost vliv na plnění oznamovací povinnosti zaměstnavatelem – vznik dalšího zaměstnání zaměstnavatel zdravotní pojišťovně neoznamuje. Pro účel stanovení vyměřovacího základu zaměstnance se každý (typově odlišný) pracovněprávní vztah posuzuje samostatně.
Příklad – DPČ a den nástupu do zaměstnání:
Zaměstnavatel sjednal se zaměstnancem dohodu o pracovní činnosti od 1. 3., kdy zaměstnanec začal pracovat dne 4. 3.
V případě tohoto pracovněprávního vztahu (jakož i u dohody o provedení práce) je při plnění oznamovací povinnosti zapotřebí vycházet z ustanovení § 8 odst. 2 písm. d) ZVZP. Dnem nástupu zaměstnance do zaměstnání je den, ve kterém zaměstnanec začal poprvé po uzavření dohody o pracovní činnosti vykonávat sjednanou práci. Dnem skončení zaměstnání je u těchto dohod den, jímž uplynula doba, na kterou byla příslušná dohoda sjednána. Podmínkou pro přihlášení zaměstnance ke dni 4. 3. je výše příjmu v měsíci březnu alespoň 4 500 Kč, jinak by byla osoba jako zaměstnanec přihlášena k prvnímu dni toho kalendářního měsíce, ve kterém bude příjem činit alespoň 4 500 Kč.
Pokud se jedná o pracovněprávní vztah sjednaný pouze formou dohody o pracovní činnosti nebo pouze formou dohody o provedení práce, pak zaměstnavatel oznamuje zdravotní pojišťovně nástup zaměstnance do zaměstnání a skončení zaměstnání do 20. dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž se pojištěnec stal nebo přestal být plátcem pojistného podle bodu 3 nebo bodu 5 § 5 písm. a) ZVZP.
Odhlášení v průběhu zaměstnání
Je-li osoba zaměstnána na základě některé z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr a nastane situace, kdy v rozhodném období kalendářního měsíce:
-
poklesne příjem na dohodu o pracovní činnosti pod 4 500 Kč nebo
-
u dohody o provedení práce bude nižší než 11 500 Kč,
musí být tato osoba jako zaměstnanec na příslušný kalendářní měsíc odhlášena. Pokud zaměstnavatel takto nepostupuje, může způsobit problém i zaměstnanci – kdyby totiž došlo k takovému odhlášení až s časovým odstupem, může se pojištěnec ocitnout v situaci, kdy nebude mít v daném měsíci řešen svůj pojistný vztah. V takovém případě bude zpětně zaregistrován u zdravotní pojišťovny jako osoba bez zdanitelných příjmů s povinností dodatečné úhrady měsíčního pojistného ve výši 13,5 % z aktuální hodnoty minimální mzdy včetně nároku zdravotní pojišťovny na penále. Připomínám, že veškeré pohledávky a závazky jsou ve zdravotním pojištění řešeny v rámci desetileté promlčecí doby.
Příklad – konec jednoho pracovněprávního vztahu a začátek nového:
Dohoda o pracovní činnosti byla sjednána do 31. 3. Ode dne 1. 4. byla uzavřena nová dohoda o pracovní činnosti s tím, že zaměstnanec nastoupil do práce dne 3. 4.
Při komunikaci se zdravotní pojišťovnou sdělí zaměstnavatel…
