Oprava základu daně a výše daně
Ing. Jan Ambrož
NahoruÚvod
Systém fungování daně z přidané hodnoty je detailně popsán ve stejnojmenném článku. Při stanovení daňové povinnosti se vychází z výše daně, kterou na jedné straně plátce nárokuje, na straně druhé ji musí odvést do státního rozpočtu.
V praxi často dochází ke změně původní částky daně z přidané hodnoty, která byla zjištěna při uskutečnění zdanitelného, ale také osvobozeného plnění. Těmto případům je věnován tento text, neboť zákon určuje přesné postupy, které nemusí být shodné pro oba zúčastněné subjekty ("poskytovatel" vs. "příjemce"), což někdy vyvolává komplikace.
NahoruPrávní úprava
Zákon o DPH řeší tuto problematiku zejména v §§ 42 a § 43 ZDPH, náležitosti pro navazující opravný daňový doklad jsou uvedeny v § 45. Vazba na konkrétní zdaňovací období, kdy se oprava zařadí do daňového přiznání k DPH, je popsána v § 74.
Ve výkladu se odvoláváme na další obecná ustanovení, protože se týká všech základních pravidel fungování daně z přidané hodnoty.
Musíme upozornit, že v samostatných článcích řešíme opravu základu daně u nedobytných pohledávek § 46 a násl. zákona o DPH, též u vracení DPH podle ustanovení § 80 a násl. ZDPH.
Novela 2025
Novela zákona o dani z přidané hodnoty účinná od 1. ledna 2025 je pro naše téma zásadní, proto upozorňujeme na všechny novinky.
V zákoně nalezneme i nová a upravená ustanovení: § 42a pro opravu základu daně osobou povinnou k dani, která přestala být plátcem nebo identifikovanou osobou, § 74a týkající se oprav odpočtu daně osobou povinnou k dani, která přestala být plátcem.
Budeme se také věnovat novému § 74b zákona o DPH, části věnované převratné změně u oprav týkajících se pohledávek po splatnosti.
2024/2025
K vybraným složitějším oblastem se předpokládá, že Finanční správa bude publikovat Informace a doplňující sdělení. Například k návaznosti starých a nových pravidel. Můžeme uvést základní vazbu výše uvedených paragrafů zákona o DPH, resp. kdy se uplatní nové znění – skutečnost nastala 1. ledna 2025 a později, konkrétně § 42/pro "nové" plnění, u něhož je takový den uskutečnění zdanitelného plnění, § 42a/pro plnění a opravu, § 74a/kdy nárok na odpočet vznikl a oprava odpočtu daně, § 74b/plnění se uskuteční ve výše uvedeném termínu.
Doplníme si, že v přechodných ustanoveních nalezneme pod bodem 22. k § 74b ZDPH poznámku, že na nárok na odpočet daně, který vznikl přede dnem nabytí účinnosti nového znění, se novela nepoužije. Ke změně lhůty v § 74 odst. 6 zákona o DPH se použijí obecná pravidla.
Výklad
Zaměříme se na vysvětlení této komplikované problematiky v celé její šíři, konkrétně rozebereme:
-
principy opravy základu daně ("ZD") a vliv sazby daně a cizí měny, procesní pravidla (lhůty), daňová tvrzení (1.),
-
v jakém zdaňovacím období se provádí a kdy se uvádí v daňovém přiznání a kontrolním hlášení (2.),
-
jakou formou realizujeme opravu, tj. vystavování opravných daňových dokladů (3.),
-
opravy osoby povinné k dani, identifikované osoby (4.)
-
opravu výše daně, tj. nikoliv základu daně, většinou jde o korekci sazby daně (5.),
-
pohledávky po splatnosti (6.),
-
vliv na účetnictví a daň z příjmů (7.).
Vzorové příklady jsou číslovány podle jednotlivých kapitol. Případné výpočty konkrétní částky daně z přidané hodnoty ze základu daně jsou zjednodušeny.
Nahoru1. PRINCIPY
Rozebereme si změny podle typu plnění (1.1) a sazbu daně a cizí měnu (1.2), procesní pravidla (1.3), daňové přiznání a kontrolní hlášení (1.4).
Nahoru1.1 Oprava ZD a typ plnění
Jedná se o případy, kdy dojde ke změně v dodavatelsko-odběratelských vztazích, tj. k úpravě smluvních ujednání – zdůrazňujeme "dodatečné", jak je dále vysvětleno. To znamená, že výši původně stanovené daně z přidané hodnoty ovlivní korekce:
-
základu daně, tj. snížení často z důvodů uznané oprávněné reklamace, realizovaných dodatečných slev (bonusů) nebo naopak zvýšení původní ceny na základě úpravy kvalitativních parametrů realizované zakázky aj.,
nebo
Typ původního plnění
Může se jednat o zdanitelné plnění, ale také osvobozené nebo v režimu přenosu daňové povinnosti. Zmíníme se dále o zálohách ("přijatých úplatách"), finančním leasingu, poukazech, zahraničních plněních a dalších specifických ("jiná plnění").
Skutečně existují zvláštnosti podle typu plnění, u něhož dochází k úpravě základu daně, proto nelze mechanicky přejímat obecná pravidla.
Povinnost, nebo právo?
Pro běžnou praxi jedno z největších úskalí představuje odpověď na tuto otázku.
Novela 2025
Text klíčového § 42 odst. 1 zákona o DPH je přepracován, ale základní pravidla se nezměnila. Plátce je povinen provést opravu vždy. Není rozhodující, jestli dochází ke snížení nebo zvýšení základu daně. Titulem pro povinnou opravu jsou jasně definované skutečnosti, které nastaly po uskutečnění plnění! Dojde ke snížení, zrušení, vypovězení nebo nezaplacení ceny.
Příklad 1.1.1
Společnost Prodej uznala reklamaci panu Novákovi, původní cena televizoru byla snížena o 20 %. Oprava základu se se musí provést, sníží se samozřejmě odvod daně z přidané hodnoty. Nesmíme tuto povinnost zaměňovat s procesními pravidly: opravný daňový doklad pro neplátce poskytovatel původního plnění vystavil, i když nemusel.
Příklad 1.1.2
Společnost Prodej nabídla panu Novému špičkový mobilní telefon nikoliv za ve výloze uvedenou cenu 12 000 Kč, ale při platbě v hotovosti za částku 9 999 Kč. Nedochází ke korekci, prodejní cena byla sjednána k datu uskutečnění plnění.
Cena obvyklá
Doplníme si poznámku týkající se § 36a zákona o DPH. Jedná se o případy, kdy je dodatečně upraven základ daně na úroveň ceny obvyklé. Následně vznikají standardní povinnosti, neboť je to pro účely daně z přidané hodnoty klasifikováno jako oprava základu daně.
Zdanitelné plnění
Uvedeme si vzorový příklad z praxe na běžná zdanitelná plnění, když dojde ke snížení i zvýšení ve srovnání s původním základem daně.
Příklad 1.2
Měsíční plátce, firma Zboží, prodala firmě Prodej zboží za 1 000 000 Kč v úrovni bez DPH. Po následné kontrole se zjistilo několik vadných kusů, a tak byl vystaven opravný daňový doklad na slevu ve výši 50 000 Kč plus DPH.
Jinému odběrateli, firmě Dřevo, byl prodán výrobní materiál za 500 000 Kč plus DPH, Po přejímce, na základě obchodních podmínek, byla potvrzena vyšší kvalita, a to o 10 %, byla doúčtována částka 50 000 Kč plus daň z přidané hodnoty.
Na první pohled je pozice firmy Zboží situace neutrální, obě plnění podléhají základní sazbě daně: u jedné položky je snížení a u druhé zvýšení. Přesto "daňový výsledek" nemusí být "nulový", protože rozhodují podmínky pro zařazení této změny do daňového přiznání, popsané ve třetí kapitole.
Osvobozená plnění
Pozorný čtenář namítne, že tímto typem plnění se nemusíme zabývat, neboť nebyla "účtována" při uskutečnění tohoto plnění žádná daň z přidané hodnoty. Opak je pravdou. Oprava základu daně u osvobozeného plnění může výrazně ovlivnit pozici poskytovatele takového plnění, mění se hodnoty pro výpočet koeficientů v DPH.
Pro korekci základu daně aplikujeme u těchto plnění obdobné přístupy, jak je to přímo uvedeno v zákoně o dani z přidané hodnoty:
-
v § 51 odst. 2 zákona, v němž je výčet osvobozených plnění bez nároku na odpočet,
-
§ 63 odst. 2 obsahující pro osvobozená plnění s nárokem na odpočet daně.
V obou ustanoveních je použit nepřesný pojem "hodnota plnění" místo základ daně, ale to na věci nic nemění.
Příklad 1.3
Společnost Byty snížila dodatečně nájemné, osvobozené od daně z přidané hodnoty, a to z důvodu prováděné dlouhodobé rekonstrukce domu. Obyvatelé měli skutečně několik měsíců svízelné podmínky k bydlení. Sleva ve výši 200 000 Kč měla pro pronajímatele příznivý dopad, neboť roční vypořádací koeficient podle § 76 ZDPH za kalendářní rok činil 95 % (tj. pro účely DPH je roven 100 %), v posledním daňovém přiznání vznikl výrazný nadměrný odpočet.
V běžném kalendářním roce se krátí v těchto případech nárok na odpočet zálohovým koeficientem. A tak například takové dobropisy na konci roku mohou ovlivnit i konečnou hodnotu nároku na odpočet daně, tj. roční vypořádací koeficient.
KOOV KDP
V praxi se mohou objevit další komplikovanější případy, viz například téma projednávané na Koordinačním výboru KDP v listopadu 2021 k opravám základu daně při zpětných platbách zdravotním pojišťovnám.
Výjimka
Opravu základu daně z důvodu reorganizace nebo preventivní restrukturalizace nelze provést u plnění, které není jako pohledávka zahrnuto do schváleného reorganizačního plánu u reorganizace nebo takového plánu podle zákona o preventivní restrukturalizaci v případě preventivní restrukturalizace.
Přenos daňové povinnosti
Také uskutečněná plnění v režimu přenosu daňové povinnosti z pohledu poskytovatele jakoby neovlivní opravy základu daně. Dopad je v praxi většinou nulový, ale oprava se musí provést.
Příklad 1.4
Společnost Stavba uznala reklamaci firmě Byty za prováděné opravy. Opravný daňový doklad, stejně jako původní daňový doklad, není zatížen daní z přidané hodnoty. Příjemce plnění, společnost Byty, v daňovém přiznání sníží:
-
odvod a současně
-
nárok na DPH.
Pokud byl (a je) u firmy Byty plný nárok na odpočet DPH, tyto dvě konkrétní operace jsou pro plátce vskutku neutrální.
Pro přenos daňové povinnosti nemáme v zákoně o DPH uvedeny jiné postupy při opravách základu daně; uplatnění obecných pravidel lze snadno dovodit, třeba z § 42 odst. 1 písm. a), neboť se jedná o "dojde ke změně základu daně".
Pro praxi je potvrzení, že se musí dodržet obecné postupy, velmi důležité, neboť zde je nutná součinnost obou plátců. Aby společnost Byty splnila svou zákonnou povinnost, snížila původně uplatněný nárok na odpočet DPH, musí samozřejmě být včas informována o uznané reklamaci (viz část třetí).
Zálohy
Pravidla pro opravu základu daně u korekce přijatých úplat (záloh) by měla být v zásadě shodná, nicméně je třeba si určitá specifika vysvětlit. Inkasuje-li plátce zálohu (úplatu podle § 20a ZDPH) na budoucí uskutečněná zdanitelná plnění, je povinen přiznat daň.
Vyúčtování zálohy
Nezaměňujme "vyúčtování" zálohy s jejich skutečnou korekcí. U přijatých úplat (záloh) musíme důsledně rozlišovat, kdy se jedná o její vyúčtování, které provádíme podle § 37a zákona o DPH, neboť jde o určení základu daně, zohlednění jeho výše s přijatými zálohami.
Oprava základu daně se u záloh provádí, když se zdanitelné plnění neuskutečnilo a úplata nebyla vrácena, ani použita na úhradu jiného plnění. Opravu plátce provede za zdaňovací období, ve kterém se o těchto skutečnostech dozvěděl nebo dozvědět měl a mohl (viz též třetí část).
U záloh je důkazní nouze týkající se skutečností, že se plátce: "...dozvěděl nebo dozvědět měl a mohl..." větší, protože okamžik zjištění, že partneři zrušili plánovanou transakci, došlo k odstoupení od objednávky atd., je složitější. Proto by zde měl sehrát aktivní roli ten plátce, který zálohu v režimu daně z přidané hodnoty inkasoval – neboť on je subjektem, který opravou získá zpět daň z přidané hodnoty.
Příklad 1.5
Společnost Moto obdržela zálohu od pana Novotného, plátce DPH, který si objednal pro svou prodejnu náhradní díly pro motocykly za 360 000 Kč. V únoru 2025 zaplatil zálohu ve výši 121 000 Kč, proto společnost Moto odvedla DPH ve výši 21 000 Kč. Objednané náhradní díly nebyly dodány v dohodnutém termínu, záloha byla vrácena, zákazník od smlouvy odstoupil. Společnost Moto vystavila opravný daňový doklad na dříve zdaněnou přijatou úplatu.
Finanční leasing
Upozorňujeme na složitější postup u finančního leasingu. K dispozici máme ustanovení § 42 odst. 10 zákona o DPH.
Příklad 1.6
Leasingová společnost uzavřela smlouvu na nájem nemovitosti, kdy jednou z podmínek uzavřené smlouvy byla povinnost odkoupení této nemovitosti. Byla sjednána cena bez daně 10 000 000 Kč a daň 2 100 000 Kč. Tuto daň pronajímatel přiznal ve svém daňovém přiznání a nájemce si uplatnil nárok na odpočet.
Nájemce od smlouvy odstoupil a nedošlo k převodu nemovitého majetku podle § 13 odst. 3 písm. c) ZDPH. Ze sjednané ceny bylo zaplaceno 5 000 000 Kč plus DPH. Pronajímatel vystavil opravný daňový doklad, ve kterém uvedl rozdíl mezi původní částkou a částkou zaplacenou ve výši 5 000 000 Kč a daň 1 050 000 Kč.
Poukazy
Zdanitelným plněním je i "převod" jednoúčelového poukazu – viz § 15 a násl. zákona o DPH. V § 74 odst. 3 zákona o DPH je k dispozici samostatný text pro opravy základu daně u poukazů, platí tříletý časový test.
Zahraniční plnění
Změněno je novelou 2025 ustanovení § 42 odst. 11 zákona o DPH, podle kterého se při pořízení zboží z jiného členského státu nebo při dovozu zboží postupuje u oprav základu daně obdobně, resp. jak je popsáno v § 42 odst. 1 až 8.
Doplníme si, že při dři dovozu zboží, jestliže vyměří daň celní úřad a je nesprávně uplatněn základ daně nebo sazba daně, plátce tuto skutečnost oznámí celnímu úřadu, který daň původně vyměřil.
Novela 2025
Postupy pro provedení opravy základu daně při dodání zboží do jiného členského státu, poskytnutí služby osobou neusazenou v tuzemsku aj. byly v § 42 odst. 11 zákona o DPH vypuštěny pro nadbytečnost.
Jiná plnění
Cestovní služby, jejichž zvláštní režim podle § 89 zákona o DPH, obsahuje pro opravy základu daně odstavec osmnáctý, podle kterého při opravě základu daně nebo výše daně u cestovní služby plátce nevystavuje opravný daňový doklad.
K režimům týkajících se jednoho správního místa nalezneme postupy pro opravu daně v § 110zc a násl. zákona o DPH.
Nahoru1.2 Sazba daně, cizí měna
Věnujeme se opravě základu daně, mění se také výše daně, což souvisí s otázkou sazby daně a cizí měnou. Úpravy provedené novelou 2025 v § 42 odst. 7 zákona o DPH nemění zavedené postupy.
Sazba daně
Zdůrazňujeme, že při opravě základu daně a související výše daně i opravě daně v jiných případech se uplatní sazba daně platná ke dni povinnosti přiznat daň u původního zdanitelného plnění anebo ke dni přijetí úplaty, z níž vznikla povinnost přiznat daň.
Příklad 1.7
Pokud dochází k opravě plnění, které bylo původně správně zařazeno do jiné sazby daně – mezitím byla zákonem o DPH upravena, použijeme samozřejmě při opravě sazbu původní.
Cizí měna
Pro přepočet cizí měny se použije kurz devizového trhu vyhlášený ČNB a platný pro osobu provádějící přepočet ke dni povinnosti přiznat daň u původního plnění ke dni vzniku povinnosti přiznat daň u původního zdanitelného plnění nebo kurz platný pro první pracovní den kalendářního roku, ve kterém vznikl důvod opravy, jestliže byl vystaven opravný daňový doklad podle § 45 odst. 4 zákona o DPH.
U záloh použijeme kurz pro přepočet cizí měny na českou měnu platný ke dni přijetí úplaty, z níž vznikla povinnost přiznat daň.
Výhodné je tedy u oprav více zdanitelných plněních použití platného kurzu k prvnímu pracovnímu dni kalendářního roku, ve kterém vznikl důvod opravy. Jedná se pro praxi o velmi výrazné zjednodušení!
Příklad 1.8
Společnost Import fakturovala v průběhu roku 2024 více dodávek a účtováno bylo v cizí měně. Plátce mohl (nemusel) na daňových dokladech použít tzv. jeden "pevný" kurz pro DPH podle zákona o DPH.
Tento plátce může na opravném daňovém dokladu – finančním bonusu k těmto jednotlivým zdanitelným plněním – aplikovat první platný kurz prvního pracovního dne roku 2024, kdy je oprava provedena.
Nahoru1.3 Procesní pravidla
V této části si vysvětlíme, kdy vzniká povinnost provést opravu, lhůty pro její provedení. Musíme správně určit okamžik změny základu daně, někdy je to komplikované, neboť se skutečně jedná o "dodatečné" korekce základu daně, ke snížení nebo zvýšení základu daně po uskutečnění zdanitelného plnění.
Příklad 1.9
Společnost Velkoobchod, měsíční plátce DPH, nabídla svému odběrateli, měsíčnímu plátci, společnosti Maloobchod, v únoru 2025 následující podmínky.
K datu prodeje za televizory zn. Xera nezaplatí velkoobchodní cenu 8 000 Kč za kus, protože objednávka byla na 100 ks, byla sjednána "sleva" 1 000 Kč na jeden kus. Základ daně v úrovni bez DPH je podle katalogové ceny 800 000 Kč, ale prodejní cena činí celkem 700 000 Kč.
Skutečně nejde o opravu základu daně, a to podle § 36 odst. 5 zákona o DPH: "Základ daně se sníží o slevu z ceny, pokud je poskytnuta ke dni uskutečnění zdanitelného plnění...".
Bonusy
Neměly by být pochybnosti o tom, co je či není "slevou" pro dodatečnou opravu základu daně. Jde o různé bonusy, ať už jsou nazvány jako množstevní, obratové, finanční či růstové – nebo o běžné uznané reklamace.
Příklad 1.10
Společnost Velkoobchod nabídla jinému odběrateli, měsíčnímu plátci, společnosti Nákup, v únoru 2025 specifické obchodní podmínky. K datu prodeje nabídla televizory zn. Xera za velkoobchodní cenu 8 000 Kč za kus, ale s tím, že bude-li během prvního pololetí 2025 odebráno alespoň 100 ks, bude realizován finanční bonus ve výši 5 %.
Společnost Nákup odebrala během prvního pololetí celkem 110 televizorů. V srpnu 2025 si smluvní strany odsouhlasily splnění podmínek pro slevu/finanční bonus a dochází k opravě základu daně v úrovni bez DPH. Původní základ z daňových dokladů související s uskutečněnými prodeji činil 880 000 Kč, sleva je ve výši 5 %, tj. 44 000 Kč bez DPH.
Příklad 1.11
Společnost Maloobchod uplatnila v srpnu reklamaci na deset televizorů. Dodavatel, společnost Elektro, ji uznal a poskytl slevu ve výši 20 % původní ceny (7 000 Kč za kus), provede se oprava základu daně v úrovni bez DPH, částka je 14 000 Kč.
Skonta
Co rozumíme skontem? Jde o platební podmínky, možnost předčasného splacení (před lhůtou splatnosti) a s tím související finanční výhodu na straně odběratele. Podle publikovaného názoru Generálního finančního ředitelství ze dne 29. 4. 2011 má být uplatňován stejný režim pro platební skonta jako pro "finanční bonusy".
Příklad 1.12
Plátce společnost Alfa dodala jinému plátci Beta zboží ve sjednaném množství a ceně. Vzhledem k uzavřeným smluvním podmínkám kupující provedl úhradu zboží před sjednaným datem splatnosti. Podle platebních podmínek získal právo na skonto ve výši 1 %, které účtujeme jako finanční náklady a výnosy. Poskytovatel skonta je podle GFŘ povinen vystavit opravný daňový doklad.
V praxi se zpravidla respektuje názor Finanční správy, přestože se spíše účtuje se o vedlejších finančních nákladech, nikoliv změně sjednané ceny.
Daňové přiznání a Kontrolní hlášení
Opravy základu daně se samozřejmě objeví v daňovém přiznání k DPH a kontrolním hlášení. Aby byl dosažen soulad mezi daňovým přiznáním k DPH a kontrolním hlášením, je vhodné důsledné účtování snížení mínusem na MD a D účtu 343.
Více viz druhá kapitola a konkrétní vzorové účetní operace rozebíráme v kapitole sedmé.
Lhůty pro opravu
Standardní lhůtou bylo do konce roku 2024 tříleté období od konce zdaňovacího období, ve kterém vznikla povinnost přiznat daň u původního uskutečněného zdanitelného plnění, nebo došlo k přijetí úplaty, pokud se zdanitelné plnění ještě neuskutečnilo.
Novela 2025
Podle § 42 odst. 8 zákona o DPH nyní platí, že opravu základu daně nelze provést, jestliže den D (viz výše) nastane po konci sedmého kalendářního roku bezprostředně následujícího po kalendářním roce, ve kterém vznikla povinnost přiznat daň u původního uskutečněného zdanitelného plnění.
Příklad 1.13
Zdanitelné plnění se uskutečnilo například v lednu 2025, prostor pro reklamaci a navazující opravu základu daně je v tomto případě do konce roku 2032, prakticky osm let.
Zálohy
Tříleté období je zachováno u záloh, nedošlo ke změně, tj. platí lhůta po uplynutí tří let od konce zdaňovacího období, ve kterém došlo k přijetí úplaty, ze které vznikla povinnost přiznat daň, pokud se zdanitelné plnění ještě neuskutečnilo.
Finanční leasing
U finančního leasingu, tj. na základě smlouvy podle § 13 odst. 3 písm. c) zákona o DPH, je lhůta pro opravu základu daně po celou dobu tohoto přenechání zboží.
V přepracovaném § 42 odst. 9 zákona o DPH se v návaznosti na výše uvedené potvrzuje, že sedmiletá lhůta platí také pro případy, kdy došlo k převzetí celkového díla, a to v případě, že byla poskytována dílčí plnění, k převodu vlastnického práva ke zboží na uživatele podle § 13 odst. 3 písm. c) ZDPH nebo nastala skutečnost, na jejímž základě nedošlo k převedení vlastnického práva na uživatele podle tohoto ustanovení zákona o DPH.
2024/2025
Doplníme si, že byl zrušen, neboť došlo novelou k výše uvedenému prodloužení lhůty, ustanovení § 42 odst. 9 zákona o DPH, podle kterého se lhůta přerušovala po dobu insolvenčního řízení, restrukturalizace aj.
Nahoru2. KDY SE OPRAVA PROVÁDÍ
Vysvětlíme si teoretické základy a uvedeme praktické příklady, neboť je to kritická oblast, v níž plátci dělají nejvíce chyb.
Teorie
V návaznosti na odlišné postavení obou zúčastněných daňových subjektů (plátců) platí, že jeden z nich získává zpět dříve odvedené DPH, druhý naopak vrací část původně nárokovaného DPH, proto je striktně zákonem o DPH upraveno, v jakém zdaňovacím období korekce vstupuje do daňového přiznání k DPH.
Musíme testovat zvlášť práva a povinnosti poskytovatele plnění – resp. plátce, který odváděl daň z přidané hodnoty na výstupu a příjemce, jenž uplatňuje nárok na odpočet DPH. Kontrolovat musíme den D a specifika pro příjemce. Upozorníme na výjimku pro situace, kdy není povinnost vystavit opravný daňový doklad.
Poskytovatel
Oprava je pro účely DPH "samostatné" zdanitelné plnění podle § 42 odst. 3 zákona o DPH. Řešíme den "D" a příslušné zdaňovací období.
Přehled platných zásad uvádíme v jednotlivých tabulkách s odkazy na zákon o dani z přidané hodnoty, kdy vzniká povinnost provést opravu. První z nich rekapituluje postupy pro případy, kdy se základ daně zvyšuje. To znamená, že poskytovatel plnění musí odvést DPH na výstupu a příjemce nárokuje vyšší daň na vstupu.
Jiná pravidla jsou pro situaci, kdy se původní odvod daně z přidané hodnoty snižuje.
Musíme si doplnit, že toto pravidlo (*) neplatí pro vyjmenované výjimky uvedené v § 42 odst. 3 písm. b) až d) zákona o DPH, konkrétně opravy základu daně související s reorganizací.
Pozice příjemce
Z výše uvedených tabulek je zřejmé, jaké povinnosti a práva jsou uloženy poskytovateli. Pro příjemce platí specifická pravidla podle § 74 zákona o DPH. Stanoví se totiž…
