Kontrolní hlášení

Kontrolní hlášení

Ing. Jan Ambrož, Mgr. Radmila Kulková

Kontrolní hlášení ("KH") je podáním, které je plátce DPH povinen pravidelně zasílat správci daně v souvislosti se zdanitelnými plněními, které tento plátce poskytuje anebo přijímá.

O každém takto uskutečněném/přijatém plnění musí plátce uvést do kontrolního hlášení základní, v předepsaném e-formuláři kontrolního hlášení stanovené údaje. Kontrolní hlášení lze tedy charakterizovat jako elektronický evidenční výkaz k uskutečněným zdanitelným transakcím na DPH.

 NahoruKontrolní hlášení vs. daňové přiznání

Z hlediska právní úpravy je pro institut kontrolního hlášení nutné počítat s tím, že jde o daňové tvrzení a je povinně elektronicky podávané. Kontrolní hlášení na daňové přiznání k DPH navazuje, ale stejně jako souhrnné hlášení ho svým způsobem "jen" doplňuje, nikoli nahrazuje. Kontrolní hlášení není přílohou daňového přiznání.

 NahoruPrávní úprava

Kontrolní hlášení je upraveno v zákoně o DPH, konkrétně v jeho ustanoveních §§ 101c až 101k. Kromě zákona o DPH se použije také daňový řád.

 NahoruVýklad

Text jsme rozdělili do šesti kapitol. Řešíme postupně:

• KDO je povinen kontrolní hlášení podat (1),

• KDY a za jaké období se kontrolní hlášení podává (2),

• CO je obsahem kontrolního hlášení (3),

• JAK, formu podání (4),

• TYPY kontrolních hlášení ve vazbě na opravy již podaného KH – Opravné a Následné kontrolní hlášení (5),

• PROCESNÍ pravidla, výzvy, sankce, co hrozí plátci při nesplnění zákonných povinností a navazující procesní řízení (6),

 NahoruNovela 2025

Samostatně upozorňujeme na novinky účinné od 1. ledna 2025.

 NahoruSestavení tiskopisu kontrolního hlášení

Podrobný výklad vyhotovení tiskopisu kontrolního hlášení je v samostatném článku Kontrolní hlášení - příklad. Metodika není komplikovaná a k dispozici jsou též Pokyny pro jeho zpracování.

 Nahoru1) KDO?

Zákon o DPH ukládá povinnost podat kontrolní hlášení (1.1) s výjimkou pro nulové KH (1.2) a určuje osoby (1.3), které tak musí činit.

 Nahoru1.1) Povinnost podat kontrolní hlášení

Podle ustanovení § 101c ZDPH vzniká povinnost podat kontrolní hlášení plátcům, kteří:

• uskutečnili zdanitelné plnění s místem plnění v tuzemsku, nebo přede dnem uskutečnění takového plnění přijali úplatu, ze které vznikla povinnost přiznat daň,

• přijali zdanitelné plnění s místem plnění v tuzemsku, nebo poskytli přede dnem uskutečnění takového plnění úplatu, a z tohoto důvodu:

  • jim vznikla povinnost přiznat daň podle § 108 odst. 2 a 3 nebo § 108 odst. 4 písm. a) nebo

  • uplatňují nárok na odpočet daně, kterou vůči nim uplatnil jiný plátce,

• uskutečnili obchody spadající do zvláštního DPH režimu pro investiční zlato, specifikované v § 101c písm. c).

 NahoruSledované období

Jak vyplývá z textu ustanovení § 101e zákona o DPH, kontrolní hlášení se striktně nemusí vázat na zdaňovací období. Proto ve vztahu ke KH hovoříme o tzv. sledovaném období, za které se KH podává (údaje vykazované v KH nastaly v tomto období). Sledovaným období se rozumí:

• pro plátce právnickou osobu (nebo skupinu) vždy kalendářní měsíc,

• pro plátce fyzickou osobu její zdaňovací období.

 NahoruNovela 2025

V novém § 42a odst. 6 zákona o DPH je uvedena povinnost pro osobu povinnou k dani (!) podat kontrolní hlášení za poslední období, do kterého spadá poslední zdaňovací období registrace.

Jedná se o specifické situace, když tato osoba provádí opravu základu daně poté, co přestala být plátcem. Přestože přestal být subjekt plátcem, má totiž po dobu běhu lhůty pro opravu základu daně práva a povinnosti související s opravou základu daně. S tím pak souvisí i výše uvedená povinnost podat kontrolní hlášení, ve které tuto případně provedenou opravu musí vykázat.

Jiná novinka, zavedení režimu pro malé podniky, znamená mimo jiné, že osoba v tomto režimu se v určitém státě platnosti tohoto režimu nestane plátcem a nevznikají jí pak ani s plátcovstvím související povinnosti, například právě jako podávání kontrolního hlášení.

 Nahoru1.2) Nulové kontrolní hlášení

Z textu zákona o DPH i Informace vyplývá, že plátce DPH v mnoha případech, nevykonává-li činnost, nebude muset kontrolní hlášení podávat.

Půjde o situace, kdy by tento plátce fakticky neměl žádné údaje (nenastaly u něj v daném období žádné z transakcí), které se uvádějí do KH. Hovoříme o "nulovém" kontrolním hlášení.

Plátce by ve sledovaném období v kontrolním hlášení "nic" nevykázal, neboť:

• neeviduje, resp. neuskutečnil žádné zdanitelné plnění s místem plnění v tuzemsku (včetně plnění v režimu přenesení daňové povinnosti), ani nepřijal úplatu přede dnem uskutečnění tohoto plnění (tj. nevyplňuje řádky 1, 2 nebo 25 daňového přiznání k DPH),

• nepřijal zdanitelné plnění s místem plnění v tuzemsku, ani neposkytl úplatu přede dnem uskutečnění tohoto plnění (v zásadě nevyplňuje řádky 40, 41 nebo 10 a 11 daňového přiznání k DPH),

• nepořídil v tuzemsku zboží z jiného členského státu ani nepřijal v tuzemsku plnění od osoby zde neusazené v případech, kdy mu tak vznikla povinnost přiznat daň podle § 108 odst. 4 písm. b) a c) zákona o DPH– souvisí s řádky 3, 4, 5, 6, 9, 12 a 13 daňového přiznání k DPH,

• neobchodoval ve zvláštním režimu pro investiční zlato,

• ani nebylo jím přijato plnění, u něhož by mu vznikla povinnost přiznat daň, není uplatňován nárok na odpočet DPH z dříve uskutečněných plnění anebo

• uskutečňuje pouze plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně (§ 51).

 NahoruEvidence

Důkazní povinnost je na plátci, proto záznamní evidence pro účely DPH podle §§ 100 a 100a ZDPH musí těmto skutečnostem odpovídat.

 Nahoru1.3) Plátce, který podává kontrolní hlášení

Povinnost podat kontrolní hlášení má ve výše uvedených případech vždy pouze plátce. Tato povinnost naopak nikdy nevzniká identifikované osobě, která kontrolní hlášení nepodává, i kdyby jí vznikla povinnost přiznat daň a podat daňové přiznání na DPH.

U plátců, kterým podle věcného obsahu přijatých či uskutečněných plnění vzniká povinnost podat kontrolní hlášení, není vznik této povinnosti podat KH nijak rozlišeno či ovlivněno důvodem vzniku registrace za plátce DPH.

 NahoruSkupina DPH

V souladu s obecnými zásadami fungování DPH ve skupině pro DPH je povinností zastupujícího člena skupiny zajistit veškerou agendu při správě DPH. Tento člen podává za skupinu také kontrolní hlášení.

 NahoruSpolečnost

V článku společnost DPH upozorňujeme, že každý ze společníků jedná pro účely DPH samostatně. Je-li plátcem, sám za sebe zpracovává a odevzdává kontrolní hlášení podle obecných pravidel.

 NahoruInsolvence

Pokud je u plátce vedeno insolvenční řízení, platí z hlediska osob oprávněných, resp. povinných předkládat daňová tvrzení ve věcech dotčeného plátce, shodná pravidla jako u daňových přiznání: také kontrolní hlášení tedy podává insolvenční správce, pokud ovšem na něho přešlo oprávnění nakládat s majetkovou podstatou.

 NahoruOsoba, která přestala být plátce a KH

Novelou zákona o DPH účinnou od 2025 byla zakotvena pravidla pro provádění oprav základu daně u osob, které po uskutečnění původního zdanitelného plnění přestaly být plátci. Ve smyslu výše už zmíněného ustanovení § 42a ZDPH v těchto specifických situací, pokud tato osoba provádí opravu základu daně po té, co přestala být plátcem, má – přestože už není plátcem – povinnost podat kontrolní hlášení, ve které tuto případně provedenou opravu musí vykázat.

 Nahoru 2) KDY?

Lhůty stanovené u kontrolního hlášení (2.1) a souvisejících právních úkonů (část šestá) nejsou ve všech případech shodné s termíny pro daňové přiznání k DPH, neboť ani sledované období není, nemusí být totožné se zdaňovacím obdobím, je rozdílné pro plátce právnické osoby a pro plátce fyzické (2.2).

 Nahoru2.1) Termín

Kontrolní hlášení se odevzdává do 25. dne následujícího měsíce za sledované období. Lhůtu nelze, stejně jako u daňového přiznání k DPH, prodloužit ani navrátit v předešlý stav!

Sledované období – tj. období, za které se kontrolní hlášení podává – je stanoveno rozdílně pro plátce právnické osoby a plátce fyzické osoby (2.2).

 Nahoru2.2) Měsíčně, nebo čtvrtletně – za jaké období se KH podává?

U kontrolního hlášení nemůžeme hovořit o zdaňovacím období, protože naznačená vazba mezi periodicitou podávání daňových přiznání k DPH a kontrolním hlášením neplatí vždy.

To znamená, že právnická osoba, bez ohledu na typ zdaňovacího období (ZO), podává kontrolní hlášení za každý kalendářní měsíc (M).

Fyzická osoba je povinna kontrolní hlášení odevzdávat za stejná období podle zdaňovacích období ("ZO") pro daňové přiznání k DPH.

 NahoruSkupina a společnost

U skupiny DPH není problém určení konkrétního období. Pro společnost platí pravidla pro každého ze společníků individuální podle jeho daňové pozice.

 Nahoru 3) CO?

V předchozím textu jsme uvedli, že v řadě oblastí neplatí vždy rovnítko mezi kontrolním hlášením a daňovým přiznáním k DPH. Proto uvádíme stručný přehled plnění zařazených do kontrolního hlášení (3.1) a některé tituly neevidované v kontrolním hlášení a doplníme si propojení tohoto podání s obecnými pravidly pro nárok na odpočet daně (3.2).

 Nahoru3.1) Co je v kontrolním hlášení

V praxi, je-li něco nejasného, neváhejte a nahlédněte do Pokynů k vyplnění kontrolního hlášení.

 NahoruObsah KH

Pro běžné plátce DPH se jedná o:

• uskutečněná "tuzemská" zdanitelná plnění a přijaté úplaty (zálohy v DPH), tj. s místem plnění v ČR (řádky DAP č. 01, 02 a 25),

• přijatá zdanitelná plnění nebo poskytnuté úplaty s místem plnění v ČR (řádky DAP č. 03, 04, 05, 06, 09, 12 a 13, řádky 10 a 11, 40 a 41) a pořízení zboží z jiného členského státu (JČS), přijetí služby v režimu § 9 až § 10d (nebo také dodání zboží s instalací nebo montáží), a to od osoby neusazené v tuzemsku.

 Nahoru3.2) Co není v kontrolním hlášení

Ze zákonného vymezení vzniku povinnosti podat KH vyplývá, že v kontrolním hlášení se například neuvádí:

• dovoz zboží (DP ř. 07 a 08) a vývoz zboží (DP ř. 22),

• dodání zboží do jiného členského státu – viz DP ř. 20, nebo poskytnutí služby do JČS (DP ř. 21), tj. místo plnění není v tuzemsku,

• další plnění uvedená na ř. 26 (vyjma investičního zlata),

• korekce odpočtů (DP ř. 45),

• osvobozená plnění bez nároku na odpočet (DP ř. 50),

• krácení nároku na odpočet (DP ř. 51, 52 a 53).

 NahoruNesprávné období

Obdobně jako v daňovém přiznání se i v kontrolním hlášení řeší procesní pravidla pro nesprávné období (tzv. časový nesoulad podle § 104 ZDPH).

 NahoruNárok v částečné výši

Výjimku, kdy takto do jiného období plnění vykázat nelze, představují situace, je-li nárok možné uplatnit pouze v částečné výši (§ 72 odst. 8 ZDPH) a není-li plátcem zařazen ve správném kalendářním roce, přestože tomu tak mohlo být. Pro tyto případy bude muset plátce podat následné kontrolní hlášení, a to jednak za období, do kterého skutečnosti rozhodné pro stanovení daně správně příslušely, a současně také za období, do kterého byly nesprávně promítnuty.

 NahoruNárok na odpočet daně

Funkce kontrolního hlášení, jak konec konců vyplývá z názvu dokumentu, je nezpochybnitelná. Ve vztahu k nároku na odpočet daně zdůrazňujeme, že obsahuje údaje týkající se přijatých zdanitelných plnění uvedených v daňovém přiznání příslušného zdaňovacího období.

 Nahoru 4) JAK?

Platí jednoduché pravidlo:

• Kontrolní hlášení lze podat podle § 101d ZDPH pouze formou elektronického podání, tj. datovou zprávou s využitím dálkového přístupu ve formátu a struktuře zveřejněné správcem daně.

 NahoruNovela 2025

Z aktualizovaného textu § 101a odst. 3 zákona o DPH jednoznačně vyplývá, že není možné podávat kontrolní hlášení na e-mail správce daně.

Podání učiněné prostřednictvím EPO musí být podepsáno, resp. autentizováno, a to buď elektronickým zaručeným podpisem, přihlašovacími údaji z datové schránky, s využitím přístupu se zaručenou identitou. Anebo lze podání z EPO elektronicky odeslat bez autentizace a následně v zákonem stanovené lhůtě potvrdit prostřednictvím tzv. e-tiskopisu.

V této souvislosti musíme ještě upozornit, že podle ustanovení § 101a odst. 3 ZDPH platí, že pokud kontrolní hlášení (obdobně jako další formulářová podání na DPH) není učiněno datovou zprávou s využitím dálkového přístupu ve formátu a struktuře zveřejněné správcem daně, jde automaticky ze zákona o neúčinné podání (tzn. jako by nebylo vůbec podáno).

 Nahoru5) TYPY KONTROLNÍHO HLÁŠENÍ

Jako u jiných daňových tvrzení se také u kontrolního hlášení rozlišuje více typů. Základní je samozřejmě tzv. řádné kontrolní hlášení. Pokud je za sledované období podáno řádné kontrolní hlášení, může vzniknout potřeba korekce v něm uvedených údajů. K tomuto účelu slouží buď tzv. opravné kontrolní hlášení (5.1) anebo následné kontrolní hlášení (5.2).

 Nahoru5.1) Opravné kontrolní hlášení

Zjistí-li plátce DPH včas – ještě před uplynutím zákonné lhůty pro podání kontrolního hlášení, že jím už podané kontrolní hlášení je nepřesné či jinak nesprávné, může kdykoliv v zákonné lhůtě pro podání tohoto KH podat opravné kontrolní hlášení. Včas podané opravné kontrolní hlášení nahrazuje původní (opravované) kontrolní hlášení.

 Nahoru5.2) Následné kontrolní hlášení

Je-li zjištěna chyba dodatečně, tj. po uplynutí lhůty k podání kontrolního hlášení, provádí se korekce formou následného kontrolního hlášení.

Plátce je takto povinen opravit nesprávné nebo neúplné údaje uvedené v původním kontrolním hlášení, a to ve stanovené lhůtě. V…